SvětVědy.cz

Vědci jsou znepokojeni úbytkem vrabců v západní Evropě. Podle různých studií je to další signál zhoršování kvality životního prostředí, na což jsou vrabci zvláště citliví.

[...]

Asi každý, kdo se v létě chodí koupat do přírodních koupališť, rybníků nebo nádrží, narazil na fenomén nazývaný vodní květ. Jedná se o hromadné, pouhým okem viditelné přemnožení řas nebo sinic. Vyskytuje se ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách zejména v letních měsících, kdy bývá teplota vody nejvyšší. Prakticky pro celé okolí znamená výskyt vodního květu nepříjemný poplach: lze očekávat produkci řady toxických látek (především cyanotoxinu), významné zhoršení kvality vody, ryby jsou ve smrtelném nebezpečí, lidem hrozí zdravotní problémy a částečná otrava. [...]

Na květen připadá výročí úmrtí italského mořeplavce Kryštofa Kolumba, objevitele Ameriky, který se neuvěřitelným úsilím z chudého janovského tkalce vypracoval ve španělských službách až na „admirála moří a oceánů, místokrále a generálního guvernéra nad všemi ostrovy a pevninami, jež objeví a dobude pro Španělsko a nositele práv na desetinu všeho bohatství získaného výpravou a osminu objevených a dobytých území a všech příjmů z nich, a to vše s dědickým právem pro své potomky,“ jak praví smlouva mezi ním a španělskou královnou Isabellou I. Kastilskou před započetím první výpravy.

[...]

Do začátku 90. let dvacátého století bylo skoro všechno v pořádku. Systémové členění živočichů a rostlin bylo jako stojatá voda, nové druhy se objevovaly jen velmi zřídka. Objevy v posledních patnácti letech však přivodily v systému neuvěřitelný pohyb. Vědci se nyní rozhodli, že musejí dát zvířecí a rostlinné druhy do pořádku a především si ujasnit, kolik jich vlastně je. Druhým úkolem, který řešila v brazilské Curitibě téměř dvoutýdenní konference o biodiverzitě, svolaná pod záštitou OSN, je zastavit vymírání druhů.

[...]

Musel to být zajímavý oběd. Mezinárodní skupina paleontologů, která dělala výzkum říčních usazenin u řeky na drsném ostrově Ellesmere v oblasti Nunavut v severní Kanadě, si dávala polední pauzu. Všichni jedli, když se jeden z nich náhodně otočil a ve zmrzlé skalní útesovité mělčině spatřil nějakou divnou tlamu mrtvé ryby. Takhle došlo k objevu tvora jménem Tiktaalik roseae, která se stala vědeckou senzací posledních měsíců.

Postupně našli vědci tři kostry ryby, která žila asi před 375 miliony let v prvohorním devonu a je posledním vývojovým článkem v postupné přeměně vodních živočichů v suchozemské. Jméno Tiktaalik dali rybě eskymáci z kmene Inuitů, kteří na Ellesmere žijí. V jejich jazyce to znamená „velká ryba plující v mělké vodě“. Mimochodem tiktaalik (přesněji tic-TAH-lick) je také inuitské jméno pro tzv. mníka jednovousého, který se vyskytuje i u nás.

Místo, na němž byla Tiktaalik roseae nalezena, je vzdáleno 950 km severně od severního polárního kruhu, jenž protíná Kanadu. Ryba už lépe chodila, než plavala. Patří do stejné třídy lalokoploutvých jako zkamenělina známá pod jménem latimérie obrovská. Švédský vědec Erik Ahlberg z univerzity Uppsale označil Tiktaalik roseae za „ikonu evoluce.“

[...]

Všichni známe ty záběry z nespočtu sci-fi filmů. Kosmonauti se probouzí z hibernace, malinko nedospalí, ale zdraví a čilí, v plné kondici připraveni plnit různorodé náročné sci-fi úkoly. Jenže nyní se zdá, že vesmírná hibernace nemusí být jen science fiction. Evropská kosmická agentura (ESA) se totiž tento kout fantazie pisatelů vědeckofantastických románů rozhodla prozkoumat. A co víc, něco jako hibernační komora by mohla být součástí již první lidské výpravy na Mars v roce 2030.

[...]

Již od svého vzniku utvářela Velká čínská zeď jakousi přirozenou bariéru pro genetické křížení rostlin a podpořila tak jejich diverzifikaci. K tomuto závěru došla čínská botanistka Chungja-ku a její tým z pekingské univerzity, když analyzovali a porovnávali šest různých druhů rostlin nalezených u paty zdi, mimo jiné meruňku a cicimek jujubu.
[...]

Ptačí chřipka… Téma, jehož závažnost a reálná nebezpečnost osciluje už tři čtvrtě roku mezi dvěma póly. Jeden reprezentuje bagatelizaci: všechno je zveličené, farmaceutické firmy s námi hrají odpornou hru a ceny jejich akcií rostou, obraty se násobí; u nás »to« ještě není, úroveň české hygieny a lékařské péče je přece na vysoké úrovni. Druhý reprezentuje paniku: ptačí chřipka se šíří nezadržitelně, mutace viru a jeho lavinovitý přenos je jen otázkou času, pak všichni padneme za oběť pandemii. Pravda je někde uprostřed na hranici, kterou střeží civilizovaná zdravotní ostražitost, hygiena, prevence, racionální analýza.

[...]

V pralesích Indonésie byla v posledních měsících objevena řada nových zvířat – 20 druhů žab, jedna rybka, čtyři druhy motýlů a nejméně pět nových typů palem. Unikátní je zejména objev sladkovodní ryby Paedocypris progenetica, která je považována za nejmenšího dosud známého obratlovce, jenž v dospělosti dorůstá délky pouhých 7,9 mm. Autorství objevu patří švýcarskému bilologovi Mauriceovi Kottelatovi, který prováděl výzkum pro Singapurskou národní univerzitu.

[...]

Prestižní americký časopis The Science vyhlásil svůj tradiční žebříček největších vědeckých událostí roku 2004. Poměrně jednoznačným vítězem „hitparády Top 10“ se stalo objevení vody na planetě Mars. O některých objevech bylo v českých médiích publikováno poměrně málo informací, takže se pokusíme několik z nich popsat více.

[...]