Archive | Biologie RSS feed for this section

Gen homosexuality nestačí

28 Zář

Italští vědci z univerzity v Padově tvrdí, že mužskou homosexualitu ovlivňují kulturní a genetické faktory spolu se zážitky z dětství. Zpochybňují tvrzení amerických vědců, kteří před více než deseti lety oznámili objev „genu homosexuality“ u mužů. Italové se domnívají, že pro homosexualitu je zřejmě potřebná kombinace více genů.

[…]

Nová šance pro diabetiky

2 Čvc

Dětská diabetes je dnes zatím v podstatě neléčitelná a pacienti jsou doživotně »odsouzeni« k braní inzulinu (na snímku nerozpuštěný v krystalické podobě). Je v popředí řady výzkumných programů z oboru lékařských věd a velké naděje jsou vkládány do biotechnologií. Izraelským vědcům se nyní podařilo na myších experimentálně prokázat, že genově upravená lidská játra jsou schopna tělu dodávat právě inzulin – nezbytný hormon umožňující rozklad cukrů na energii. Tým Sarah Ferberové na izraelské Endokrinologické klinice v Tel Hašomeru modifikoval dospělé lidské jaterní buňky (AHL) pomocí pankreatického dvanácterníkového genu PDX-1, který ve slinivce aktivuje beta-buňky k tvorbě hormonu. AHL pak inputovali diabetickým myším, které byly pak krmeny potravou bohatou na cukry. Stav myší se nejen nezhoršil, ale během asi dvou měsíců se diabetu zbavily.

[…]

Hokej na nalezišti trilobitů

28 Úno

Až budou hokejoví fanoušci sedět v hledišti nové haly Sazka v Praze Vysočanech a hráči budou svádět nelítostné souboje na ledě, měli by vědět, že hokejové mistrovství světa probíhá v místech, kde ještě před několika lety byl jeden z největších umělých odkryvů v paleozoických ordovických horninách a zároveň jedno z nejbohatších nalezišť zkamenělin v České republice.
[…]

Kolik je vlastně rostlin a živočichů?

10 Pro

Do začátku 90. let dvacátého století bylo skoro všechno v pořádku. Systémové členění živočichů a rostlin bylo jako stojatá voda, nové druhy se objevovaly jen velmi zřídka. Objevy v posledních patnácti letech však přivodily v systému neuvěřitelný pohyb. Vědci se nyní rozhodli, že musejí dát zvířecí a rostlinné druhy do pořádku a především si ujasnit, kolik jich vlastně je. Druhým úkolem, který řešila v brazilské Curitibě téměř dvoutýdenní konference o biodiverzitě, svolaná pod záštitou OSN, je zastavit vymírání druhů.

[…]

Ryba, která dělala kliky

18 Čvc

Musel to být zajímavý oběd. Mezinárodní skupina paleontologů, která dělala výzkum říčních usazenin u řeky na drsném ostrově Ellesmere v oblasti Nunavut v severní Kanadě, si dávala polední pauzu. Všichni jedli, když se jeden z nich náhodně otočil a ve zmrzlé skalní útesovité mělčině spatřil nějakou divnou tlamu mrtvé ryby. Takhle došlo k objevu tvora jménem Tiktaalik roseae, která se stala vědeckou senzací posledních měsíců.

Postupně našli vědci tři kostry ryby, která žila asi před 375 miliony let v prvohorním devonu a je posledním vývojovým článkem v postupné přeměně vodních živočichů v suchozemské. Jméno Tiktaalik dali rybě eskymáci z kmene Inuitů, kteří na Ellesmere žijí. V jejich jazyce to znamená „velká ryba plující v mělké vodě“. Mimochodem tiktaalik (přesněji tic-TAH-lick) je také inuitské jméno pro tzv. mníka jednovousého, který se vyskytuje i u nás.

Místo, na němž byla Tiktaalik roseae nalezena, je vzdáleno 950 km severně od severního polárního kruhu, jenž protíná Kanadu. Ryba už lépe chodila, než plavala. Patří do stejné třídy lalokoploutvých jako zkamenělina známá pod jménem latimérie obrovská. Švédský vědec Erik Ahlberg z univerzity Uppsale označil Tiktaalik roseae za „ikonu evoluce.“

[…]

Vodní sendvič a teplý led

21 Kvě

Nový a nezvyklý úkaz se objevil při nedávných studiích elektrického pole působícího na vrstvu vody. Pod náporem silného elektrického pole se podařilo donutit tenkou vodní vrstvu zmrznout za pokojové teploty. Před několika týdny však korejští vědci dokázali, že takové elektrické pole nemusí být vůbec silné, jak se při prvních pokusech předpokládalo.

Pokud se podaří tyto výsledky potvrdit, pak by to znamenalo, že tento takzvaný „teplý led“ se tvoří běžně na velkém množství pevných vodivých povrchů včetně například prasklin ve skalách! Zdá se, že formování teplého ledu za přirozených podmínek tak může ovlivňovat dokonce takové aktivity na molekulárních úrovních jako chování bílkovin. Stejně tak se tyto procesy mohou projevit při práci mikroskopických jehel pro nanoskopickou litografii. Zajímavá je na celém objevu skutečnost, že formování ledu nebylo vůbec cílem experimentů. Vědci totiž pracovali na výzkumu, jak elektrony prostupují tenkou vrstvou vody. Princip pokusu spočíval ve využití jednoho z nejmodernějších přístrojů dnešní doby – STM mikroskopu.

[…]

Prospí kosmonauti mezihvězdné lety?

18 Dub

Všichni známe ty záběry z nespočtu sci-fi filmů. Kosmonauti se probouzí z hibernace, malinko nedospalí, ale zdraví a čilí, v plné kondici připraveni plnit různorodé náročné sci-fi úkoly. Jenže nyní se zdá, že vesmírná hibernace nemusí být jen science fiction. Evropská kosmická agentura (ESA) se totiž tento kout fantazie pisatelů vědeckofantastických románů rozhodla prozkoumat. A co víc, něco jako hibernační komora by mohla být součástí již první lidské výpravy na Mars v roce 2030.

[…]

Dlouho utajená hypoxie

24 Lis

Existuje řada výzkumů Ruské a Ukrajinské akademie věd, které řadu let nebyly zveřejněny, natož popularizovány. Také o hypoxii a IHT (Intermittent Hypoxia Training) toho veřejnost zatím ví poměrně málo. Všichni – včetně novinářů – si ji často pletou s „kyslíkovou terapií“, přičemž jde o metody zcela opačné. Terapii hypoxií dlouhou řadu let testovali ukrajinští a ruští fyziologové v rámci programu kosmických letů, a proto byly výsledky výzkumu dlouho tajeny.

[…]

Čínská zeď vyznačuje i genetickou hranici

23 Zář

Již od svého vzniku utvářela Velká čínská zeď jakousi přirozenou bariéru pro genetické křížení rostlin a podpořila tak jejich diverzifikaci. K tomuto závěru došla čínská botanistka Chungja-ku a její tým z pekingské univerzity, když analyzovali a porovnávali šest různých druhů rostlin nalezených u paty zdi, mimo jiné meruňku a cicimek jujubu.
[…]

Záhady doktora Zavose

21 Úno

Je to poněkud záhada. Americký lékař Panayotis Zavos prozradil jaksi neoficiálně mimo program lékařského kongresu v Kodani, že se mu podařilo přenést lidské embryo do lůna pětatřicetileté ženy, které vzniklo přenosem jader z kožních buněk jejího manžela.

Zavos dokonce poté vystoupil na tiskové konferenci v Londýně a tvrdil, že toto embryo je klonem muže (manžela), a pokud se narodí, tak bude jeho mladším identickým dvojčetem. K přenosu prý došlo mimo USA i Evropu a zatím si nemůže být v průběhu nejbližších tří čtyř týdnů jist, jestli se embryo implantovalo. Jinými slovy, zda se spojilo s dělohou matky a začalo vytvářet placentu. Zavos odhadl úspěšnost implantace na 30 %, což je vysoce optimistický odhad, protože právě implantace představuje v životě vyvíjejícího se klonu jeden z kritických bodů. Zavos řekl, že celý proces byl natočen na video, a pokud se jeho záměr podaří, tak záznam zveřejní a předloží i výsledky nezávislých genetických analýz, že narozený chlapec je skutečně klonem manžela zmíněné pětatřicetileté ženy. Zavosova prezentace zapůsobila jako výbuch letadla ve World Trade Center 11. září. Zavos současně oznámil, že jeho záměrem je dělit lidská embrya. Experimentálně se něčím podobným zabýval v 80. letech americký lékař Jerry Hall. Teorie, že rozdělením mladého zárodku vznikají dvě samostatná a geneticky totožná embrya, která se mohou vyvinout v identická dvojčata, byla ostatně už potvrzena. Postup se používá na komerční bázi u skotu. Biotechnologické firmy jsou schopny na objednávku rozdělit dodané geneticky cenné embryo a vyvinout z něj dvě. Ne však zcela spolehlivě. Na něčem podobném založit klonování lidí je eticky velmi ošidné.

[…]