Archive | Virologie RSS feed for this section

Ptačí chřipka – Pozor! Zde leží smrt, nesahat!

16 Kvě

Ptačí chřipka… Téma, jehož závažnost a reálná nebezpečnost osciluje už tři čtvrtě roku mezi dvěma póly. Jeden reprezentuje bagatelizaci: všechno je zveličené, farmaceutické firmy s námi hrají odpornou hru a ceny jejich akcií rostou, obraty se násobí; u nás »to« ještě není, úroveň české hygieny a lékařské péče je přece na vysoké úrovni. Druhý reprezentuje paniku: ptačí chřipka se šíří nezadržitelně, mutace viru a jeho lavinovitý přenos je jen otázkou času, pak všichni padneme za oběť pandemii. Pravda je někde uprostřed na hranici, kterou střeží civilizovaná zdravotní ostražitost, hygiena, prevence, racionální analýza.

[…]

Vzteklinu zdolali bez séra

2 Kvě

Dosud neexistovala jiná alternativa vyléčení vztekliny – zásadně se používalo sérum. Lékaři z amerického státu Wisconsin však vymysleli něco nového. Patnáctiletou Jeannu Gieseovou kousl v polovině září 2004 netopýr, což není mezi laickou veřejností tradiční nositel vztekliny. Dívka byla hospitalizována pozdě a rozvoj nemoci už vylučoval úspěšnost očkování. Situace byla téměř beznadějná, ale lékařský tým použil léky vyvolávající umělé kóma, koktejl antivirových prostředků a anestetik pro ochranu nervového systému a posílení imunitní obrany organismu. Uplatnili logickou úvahu, že lidé nakažení vzteklinou umírají spíše na dopady nemoci na srdeční činnost než na samo působení viru. Po týdnu začal imunitní systém Jeanny Gieseové produkovat antitělíska a virovou nákazu sám zdolal.

Od planých neštovic k opičím neštovicím

2 Zář

Stává se to znovu a znovu – z ničeho nic se jakoby odnikud vynoří děsivá nová infekce, jako tomu bylo například v případech Lymeské boreliózy a Eboly, o AIDS nemluvě. Opičí neštovice nyní přicházejí nedlouho po SARS, která se na svět dostala takřka vzápětí po západonilské horečce, a zdá se, že se tento jev opakuje stále rychleji. Vědci se obávají toho, že se v následujících letech mohou vynořovat nebezpečné patogeny daleko častěji – riziko celosvětové pohromy by pak bylo daleko větší.

[…]

Grónsko – Arktická expedice

28 Srp

„Už třetí den se plavíme na sever. Zítra možná uvidíme pobřeží Špicberků a pak poplujeme směrem ke grónskému pobřeží. Asi za týden dorazíme k hranici ledu, kry jsou letos zase o něco dál na sever. V laboratořích ukrytých v teplu lodě se už zpracovávají první výsledky měření. Kontrolky blikají, je slyšet tichý chod počítačů a přístrojů, zatímco nad lodí se objevilo malé hejno racků tříprstých. Létají sem a tam, honí se a křičí a je jim úplně jedno, že je pět nad nulou a od severu vane ledový vítr. Stojím zabalená ve svetru a teplé větrovce na přídi lodi a najednou mám pocit, že mě ledovým dechem vítá sám velký Arktis.“

Tolik z expedičního deníku Markéty Pokorné, studentky pátého ročníku Českého vysokého učení technického v Praze, obor geodézie, kartografie. Čtvrtý rok svého studia strávila na Universitě Hannover, kde se specializovala na batymetrii. Je jedna z mála šťastlivců, kteří se mohli zúčastnit prestižní mezinárodní expedice směřující do arktické oblasti východního Grónska.
[…]

SARS bez servítků

18 Čvn

Nebýt války v Iráku, plnila by ta zpráva spolehlivě první stránky novin. Rozšíření SARS, dosud neznámého onemocnění dýchacích cest, však s dozvuky posledních výstřelů protisaddámovské koalice v Iráku přece jen převzalo štafetu nejsledovanější a nejzávažnější světové události a tuto pozici si (právem) drží dodnes.

Proč si vlastně nemoc, jejíž viry vypadají pod mikroskopem jako nevinné plátky kiwi, získala takovou pozornost – zvláště když je od prvopočátku relativně dobře léčitelná (úmrtnost na SARS činí „pouhá“ čtyři procenta)? Odpovědí najdeme hned několik. Tak především nelze podceňovat žádnou chorobu, která se šíří vzduchem tak snadno jako SARS. Avšak neméně závažným důvodem zvýšeného zájmu o onemocnění je skutečnost, že se v podobě viru SARS koncentrují všechna palčivá témata současného světa – od projevů globalizace přes politické dopady až po šíření terorismu a boj proti němu. SARS není jen pouhou první nemocí 21. století, jak bývá často označována. Je to zároveň i jakýsi katalyzátor – lakmusový papírek, který s neomylnou přesností odkrývá všechny neřešené či nedořešené problémy současného světa. Zkusme se tedy zamyslet nad možnými důsledky šíření choroby SARS. Zkusme se na chvíli povznést nad každodenní informace o počtu zemřelých (jakkoli jsou jejich úmrtí lidskými tragédiemi) a věnujme pozornost spíše otázce, jakým způsobem a do jaké míry promění syndrom akutního respiračního selhání životy obyvatel globální vesnice 21. století. Zdá se, že odpovědi jsou stejně složité a neuchopitelné jako virus sám.

[…]