Archive | Mikrobiologie RSS feed for this section

Vodní květy nejsou o vůni

2 Lis

Asi každý, kdo se v létě chodí koupat do přírodních koupališť, rybníků nebo nádrží, narazil na fenomén nazývaný vodní květ. Jedná se o hromadné, pouhým okem viditelné přemnožení řas nebo sinic. Vyskytuje se ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách zejména v letních měsících, kdy bývá teplota vody nejvyšší. Prakticky pro celé okolí znamená výskyt vodního květu nepříjemný poplach: lze očekávat produkci řady toxických látek (především cyanotoxinu), významné zhoršení kvality vody, ryby jsou ve smrtelném nebezpečí, lidem hrozí zdravotní problémy a částečná otrava. […]

Počítač z mikrobů

15 Bře

V termálních sirných pramenech se to hemží životem. Mezi organismy, které se tu nacházejí, je i druh mikrobu, jehož bílkoviny mají neuvěřitelné schopnosti. Jsou natolik zvláštní, že možná pomohou při konstrukci prvního kvantového počítače.

Vědci z agentury NASA již pomocí tohoto mikrobu vytvořili první sestavy „kvantových bodů“. Kvantový bod je drobný kousek zlata nebo polovodiče. V průměru má několik nanometrů a uvnitř se skrývá elektron. Tento elektron okolo sebe nemá příliš místa. Právě proto, že vězí v tak malém prostoru, chová se jinak, než by se normálně choval. Jinými slovy převažuje jeho kvantové chování. Kvantové body tohoto druhu mohou tvořit základ malých chemických senzorů. Kvantové stavy elektronu se totiž mění, když se k bodu naváže molekula.

[…]

Vodní sendvič a teplý led

21 Kvě

Nový a nezvyklý úkaz se objevil při nedávných studiích elektrického pole působícího na vrstvu vody. Pod náporem silného elektrického pole se podařilo donutit tenkou vodní vrstvu zmrznout za pokojové teploty. Před několika týdny však korejští vědci dokázali, že takové elektrické pole nemusí být vůbec silné, jak se při prvních pokusech předpokládalo.

Pokud se podaří tyto výsledky potvrdit, pak by to znamenalo, že tento takzvaný „teplý led“ se tvoří běžně na velkém množství pevných vodivých povrchů včetně například prasklin ve skalách! Zdá se, že formování teplého ledu za přirozených podmínek tak může ovlivňovat dokonce takové aktivity na molekulárních úrovních jako chování bílkovin. Stejně tak se tyto procesy mohou projevit při práci mikroskopických jehel pro nanoskopickou litografii. Zajímavá je na celém objevu skutečnost, že formování ledu nebylo vůbec cílem experimentů. Vědci totiž pracovali na výzkumu, jak elektrony prostupují tenkou vrstvou vody. Princip pokusu spočíval ve využití jednoho z nejmodernějších přístrojů dnešní doby – STM mikroskopu.

[…]

Dlouho utajená hypoxie

24 Lis

Existuje řada výzkumů Ruské a Ukrajinské akademie věd, které řadu let nebyly zveřejněny, natož popularizovány. Také o hypoxii a IHT (Intermittent Hypoxia Training) toho veřejnost zatím ví poměrně málo. Všichni – včetně novinářů – si ji často pletou s „kyslíkovou terapií“, přičemž jde o metody zcela opačné. Terapii hypoxií dlouhou řadu let testovali ukrajinští a ruští fyziologové v rámci programu kosmických letů, a proto byly výsledky výzkumu dlouho tajeny.

[…]

Ptačí chřipka – Pozor! Zde leží smrt, nesahat!

16 Kvě

Ptačí chřipka… Téma, jehož závažnost a reálná nebezpečnost osciluje už tři čtvrtě roku mezi dvěma póly. Jeden reprezentuje bagatelizaci: všechno je zveličené, farmaceutické firmy s námi hrají odpornou hru a ceny jejich akcií rostou, obraty se násobí; u nás »to« ještě není, úroveň české hygieny a lékařské péče je přece na vysoké úrovni. Druhý reprezentuje paniku: ptačí chřipka se šíří nezadržitelně, mutace viru a jeho lavinovitý přenos je jen otázkou času, pak všichni padneme za oběť pandemii. Pravda je někde uprostřed na hranici, kterou střeží civilizovaná zdravotní ostražitost, hygiena, prevence, racionální analýza.

[…]

Proti rakovině Made in Czech

8 Čvn

Česká věda se masivním způsobem zviditelnila díky objevu kvarteta mikrobiologů, kteří pracují v Dánském centru pro výzkum rakoviny v Kodani. Britský prestižní časopise Nature publikoval objev týmu, který vede prof. Jiří Bartek. Práce o mechanismech, jimiž se buňky brání proti rakovinnému bujení, je považována za zcela průlomovou. Experti zařadili český tým mezi kandidáty na jednu z příštích Nobelových cen. Časopis věnoval práci Čechů dokonce i titulní stranu, článek je nosným materiálem dubnového vydání a je doprovázen řadou komentářů světových odborníků. Díky článku mohl Nature dokonce významně zvednout náklad a několik tisíc výtisků bylo dopraveno do USA do Anaheimu v Kalifornii, kde se konala 96. výroční konference American Association for Cancer Research (AACR).

[…]

Vzteklinu zdolali bez séra

2 Kvě

Dosud neexistovala jiná alternativa vyléčení vztekliny – zásadně se používalo sérum. Lékaři z amerického státu Wisconsin však vymysleli něco nového. Patnáctiletou Jeannu Gieseovou kousl v polovině září 2004 netopýr, což není mezi laickou veřejností tradiční nositel vztekliny. Dívka byla hospitalizována pozdě a rozvoj nemoci už vylučoval úspěšnost očkování. Situace byla téměř beznadějná, ale lékařský tým použil léky vyvolávající umělé kóma, koktejl antivirových prostředků a anestetik pro ochranu nervového systému a posílení imunitní obrany organismu. Uplatnili logickou úvahu, že lidé nakažení vzteklinou umírají spíše na dopady nemoci na srdeční činnost než na samo působení viru. Po týdnu začal imunitní systém Jeanny Gieseové produkovat antitělíska a virovou nákazu sám zdolal.

Tichá bioplastová revoluce

19 Bře

Ropa se stává stále vzácnější a dražší surovinou. Tisíce předmětů denní potřeby se vyrábějí z plastů, jejichž původní surovinou je právě ropa. Tento problém vyřešili chemici neobvyklým způsobem tak, že místo ropy použili rostlinný materiál a také bakterie. Touto tichou revolucí vznikly ekvivalentní syntetické hmoty mající předponu bio, které jsou odbouratelné v rekordním čase a neobsahují žádný ropný produkt.

[…]

Kdo stane v čele české vědy?

3 Úno

Na konci března vyprší čtyřleté funkční období všech důležitých pozic v Akademii věd ČR a nové volby se uskuteční na Akademickém sněmu v Praze 24. března. Dosavadní předsedkyně prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., se s předstihem rozhodla, že svou funkci nebude obhajovat se skromným odkazem na svůj věk. Akademický sněm tedy bude volit jejího nástupce, členy Akademické rady a členy Vědecké rady na období 2005 – 2009.
[…]

Od planých neštovic k opičím neštovicím

2 Zář

Stává se to znovu a znovu – z ničeho nic se jakoby odnikud vynoří děsivá nová infekce, jako tomu bylo například v případech Lymeské boreliózy a Eboly, o AIDS nemluvě. Opičí neštovice nyní přicházejí nedlouho po SARS, která se na svět dostala takřka vzápětí po západonilské horečce, a zdá se, že se tento jev opakuje stále rychleji. Vědci se obávají toho, že se v následujících letech mohou vynořovat nebezpečné patogeny daleko častěji – riziko celosvětové pohromy by pak bylo daleko větší.

[…]