SvětVědy.cz

ÚKHT je výzkumnou základnou Ministerstva zdravotnictví ČR pro obor hematologie a transfuziologie. V září 2002 oslavil ÚHKT 50. výročí své existence, které si připomněl slavnostním večerem v Národním muzeu a vydáním publikace o své činnosti.

[...]

Vědci jsou znepokojeni úbytkem vrabců v západní Evropě. Podle různých studií je to další signál zhoršování kvality životního prostředí, na což jsou vrabci zvláště citliví.

[...]

Asi každý, kdo se v létě chodí koupat do přírodních koupališť, rybníků nebo nádrží, narazil na fenomén nazývaný vodní květ. Jedná se o hromadné, pouhým okem viditelné přemnožení řas nebo sinic. Vyskytuje se ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách zejména v letních měsících, kdy bývá teplota vody nejvyšší. Prakticky pro celé okolí znamená výskyt vodního květu nepříjemný poplach: lze očekávat produkci řady toxických látek (především cyanotoxinu), významné zhoršení kvality vody, ryby jsou ve smrtelném nebezpečí, lidem hrozí zdravotní problémy a částečná otrava. [...]

Ten příběh zná každé dítě: pád obrovského asteroidu na Zemi před pětašedesáti milióny let zvedl oblaka prachu, které zastínily Slunce. Následně přišla doba ledová, která od základů změnila potravní řetězec a dinosauři vyhynuli. Někteří geologové ale o této teorii pochybují a stavějí svůj nesouhlas na argumentu, že asteroid o průměru deseti kilometrů by nedokázal zvířit tolik prachu, aby jeho oblak zahalil celou Zeměkouli.

[...]

Smrk ztepilý je vedle borovice a jedle nejdůležitějším evropským jehličnatým druhem a zejména v hornatějších krajích tvoří rozsáhlé lesy. Vzhledem k tomu, že nemá zvláštní nároky na půdní podmínky, sahá areál jeho výskytu vysoko do hor a daleko na sever.

Smrk ztepilý se spokojí s kyselou písčitou půdou a dospělý les, jehož zdravé stromy dosahují výšky kolem 35 metrů, je nádherným přírodním prostředím. Ve druhé polovině dvacátého století se stalo poškození lesních porostů (pozorované především ve vyspělých průmyslových zemích a nazývané od sedmdesátých let „úhynem lesa“) velmi diskutovaným a sledovaným problémem. Již déle než jedno desetiletí se pozoruje především ve vyšších polohách severní hemisféry – Skandinávie, střední Evropy a Severní Ameriky.

[...]

Francouzští výzkumníci objevili v červeném víně další léčebnou látku. Tato substance byla nazvána acutissimin A. Objevená látka, která se chemicky řadí do velké rodiny polyfenolů, vykazuje v in vitro testech mnohonásobně silnější protirakovinný účinek, než jaký má dnes nejpoužívanější lék proti zhoubnému bujení.

[...]

Na květen připadá výročí úmrtí italského mořeplavce Kryštofa Kolumba, objevitele Ameriky, který se neuvěřitelným úsilím z chudého janovského tkalce vypracoval ve španělských službách až na „admirála moří a oceánů, místokrále a generálního guvernéra nad všemi ostrovy a pevninami, jež objeví a dobude pro Španělsko a nositele práv na desetinu všeho bohatství získaného výpravou a osminu objevených a dobytých území a všech příjmů z nich, a to vše s dědickým právem pro své potomky,“ jak praví smlouva mezi ním a španělskou královnou Isabellou I. Kastilskou před započetím první výpravy.

[...]

V termálních sirných pramenech se to hemží životem. Mezi organismy, které se tu nacházejí, je i druh mikrobu, jehož bílkoviny mají neuvěřitelné schopnosti. Jsou natolik zvláštní, že možná pomohou při konstrukci prvního kvantového počítače.

Vědci z agentury NASA již pomocí tohoto mikrobu vytvořili první sestavy „kvantových bodů“. Kvantový bod je drobný kousek zlata nebo polovodiče. V průměru má několik nanometrů a uvnitř se skrývá elektron. Tento elektron okolo sebe nemá příliš místa. Právě proto, že vězí v tak malém prostoru, chová se jinak, než by se normálně choval. Jinými slovy převažuje jeho kvantové chování. Kvantové body tohoto druhu mohou tvořit základ malých chemických senzorů. Kvantové stavy elektronu se totiž mění, když se k bodu naváže molekula.

[...]

Říká se, že paleontologie, archeologie a historie jsou vědy, v nichž si výzkumníci užijí nejvíce dobrodružství. Však také televizní a filmoví producenti sahají po těchto třech disciplínách nejčastěji, když chtějí vytvořit »trhák« a akční thrillerové či sci-fi náměty je už nudí. Výjimečné dobrodružství zažili američtí a argentinští paleontologové v patagonské části jižní Argentiny. Objevili ostatky zřejmě největší-ho masožravého dinosaura všech dob.

Tento dinosaurus (theropod) dostal jméno Mapusaurus roseae (termín Mapusaurus vědci odvodili od slova »země« v jazyce indiánského kmene Mapuche, roseae je odvozeno od barvy načervenalého pískovce, v němž byly ostatky objeveny). Nenašli jen nějaké fragmenty, například kost, část čelisti a zub, což už dobrodružstvím je. Dá se podle nich zrekonstruovat celý živočich. Ale oni našli postupně stovky kostí.

[...]

Dánská spermobanka Cryos je v citlivé oblasti umělého oplodnění a problémů manželských párů, které spolu nemohou mít děti přirozeným způsobem, něco jako Microsoft a Bill Gates ve světě počítačového software.
[...]