Archive | Medicína RSS feed for this section

Umělý kloub jako matematický model

11 Čvc

Implantace totálních náhrad lidských kloubů založené na „low-friction arthroplasty“ je jednou z nejpřevratnějších léčebných metod poválečné medicíny. Zabudovaný umělý kloub, má-li plnit svou funkci, musí být rovnovážným systémem, v němž tvar odpovídá funkci.

Porušení této rovnováhy vede k mechanickému selhání a k předčasnému uvolnění endoprotézy. Odstranění následků porušení této rovnováhy je hlavním cílem modelování a simulace funkce přirozeného a umělého kloubu – např. kyčelního a kolenního. Optimalizací endoprotetického problému se zabývá v Ústavu informatiky Akademie věd ČR tým pod vedením prof. doc. Ing. Jiřího Nedomy.

[…]

Nová šance pro diabetiky

2 Čvc

Dětská diabetes je dnes zatím v podstatě neléčitelná a pacienti jsou doživotně »odsouzeni« k braní inzulinu (na snímku nerozpuštěný v krystalické podobě). Je v popředí řady výzkumných programů z oboru lékařských věd a velké naděje jsou vkládány do biotechnologií. Izraelským vědcům se nyní podařilo na myších experimentálně prokázat, že genově upravená lidská játra jsou schopna tělu dodávat právě inzulin – nezbytný hormon umožňující rozklad cukrů na energii. Tým Sarah Ferberové na izraelské Endokrinologické klinice v Tel Hašomeru modifikoval dospělé lidské jaterní buňky (AHL) pomocí pankreatického dvanácterníkového genu PDX-1, který ve slinivce aktivuje beta-buňky k tvorbě hormonu. AHL pak inputovali diabetickým myším, které byly pak krmeny potravou bohatou na cukry. Stav myší se nejen nezhoršil, ale během asi dvou měsíců se diabetu zbavily.

[…]

Nenechte se v USA nakazit (obezitou)

2 Čvc

Amerika, přesněji řečeno Spojené státy, je považována za zemi s největším množstvím obézních lidí – podle průzkumů má nadváhu 22 % všech obyvatel USA. Vědci z Northwestern University v Chicagu tvrdí, že nejde o nedostatek osobní stravovací disciplíny, ale o nemoc, která je dokonce nakažlivá. Vypracovali k tomuto tvrzení zajímavý důkaz. Vyhodnotili v dotaznících celonárodního zdravotního průzkumu z roku 2000, jež vyplnilo 32 000 lidí, že obezitou „onemocní“ i imigranti, kteří jsou v USA nejméně patnáct let. Zatímco přistěhovalci, jež jsou v Americe jeden rok, trpí nadváhou v osmi procentech případů, tak imigranti po patnácti letech jsou obézní už z devatenácti procent. Mezi 32 000 účastníky průzkumu bylo 4500 přistěhovalců, což tým z chicagské univerzity považoval za dostatečný statistický vzorek pro tento závěr. Není prý důležitá rasa nebo původ, obezita zachvacuje ve stejné míře bělochy, černochy, Asiaty, Afričany i Evropany.

[…]

Posviťte si na své zdraví

16 Kvě

Laser je dnes do jisté míry módní slovo a přitom už je prakticky zcela běžným nástrojem, se kterým se setkáváme v každodenním životě. Pustíme si hudbu z CD přehrávače – jeho součástí je laserový snímač. A až půjdeme nakoupit, tak to červené světélko v pokladně, které dokáže z čárového kódu přečíst, kolik máme zaplatit, to je taky laser. Laser byl nejspíš i v geodetických přístrojích, kterými ten supermarket při stavbě zaměřovali, používá se také v telekomunikacích, v dopravním zabezpečení, ve vědeckém výzkumu a třeba i ve zbraňových systémech.

[…]

Klub zmrazených boháčů roste

10 Dub

Když v roce 1989 dva američtí obchodníci v Lichtenštejnsku založili Reanimation Foundation, tak vůbec netušili, co tím způsobí. Tento fond je otevřen všem jednotlivcům, kteří vloží nejméně 25 000 dolarů a po smrti se nechají zmrazit tekutým dusíkem. Kdo dnes v USA vloží 10 000 dolarů, ten se podle reklamního letáku za 100 let dočká sumy dosahující skoro 99 milionů dolarů.

[…]

Tlusté miminko, dobré miminko

30 Bře

Část rodičů čerstvě narozených dítek se cítí rozpačitě, když vozí v kočárku korpulentnější miminko. Prostě se ratolest, na níž je vidět, že podkožního tuku nemá právě nedostatek, občas i stydí. Antoprologové Hamilton Correia a Manuel de Areia z portugalské univerzity v Coimbře však tvrdí: tlusté miminko je dobré miminko. V prvním období života je dostatek podkožního tuku rezervoárem energie pro mozek.

[…]

Transfuze krve bez infekčních rizik?

2 Bře

Transfuze krve je v současnosti bezpečnější než kdykoli v minulosti a výrazně bezpečnější než řada normálních činností a léčebných výkonů, kterým se běžně podrobujeme. Riziko úmrtí při dopravní nehodě je vyšší téměř tisíckrát. Riziko celkové anestezie při operačním výkonu je vyšší 10 až 50krát. V důsledku přenosu choroby AIDS krevní transfuzí v osmdesátých letech minulého století na sebe však bezpečnost transfuze váže významnou měrou pozornost nejen laické veřejnosti, ale i odborníků.

[…]

Už naučili rakovinu umírat

22 Pro

Tým anglických vědců z Cancer Research UK v Londýně dospěl k velmi zajímavému objevu a postupu, který může mít rozhodující vliv na metody léčby rakoviny. Angličané totiž naučili umírat rakovinové buňky.

Každá lidská buňka má v sobě zabudovány hodiny, které jí sledují, jak dlouho má žít. Tyto biologické hodiny buňky souvisí s telomerami. Telomery najdete na konci chromozomů, jejichž konce jsou tvořeny opakujícími se motivy nukleotidů tvořících DNA. Telomery jsou důležité pro technické zabezpečení struktury a stability chromozomů při jejich rozdělování a replikaci během dělení buňky. Telomery u savců jsou složeny z opakujících se sekvencí DNA. V telomerách se stále dokola opakuje šest písmen genetického kódu (dvakrát thymin, jednou adenin a třikrát guanosin) tedy: TTAGGG. Telomery lidských chromozomů obsahují obvykle 3000 až 20 000 písmen – tedy zhruba 500 až 3400 základních motivů TTAGGG. Telomery jsou značky, které buňce označují, kde chromozom začíná a kde má konec. Jak buňky rostou a množí se, jejich telomery se každým pomnožením o něco zkrátí. S věkem se nám tedy telomery zkracují a každá nová generace buněk našeho těla je má kratší a kratší. Když telomery chybí nebo jsou moc krátké, spustí se proces stárnutí buňky a buňka umře.

[…]

Prospí kosmonauti mezihvězdné lety?

18 Dub

Všichni známe ty záběry z nespočtu sci-fi filmů. Kosmonauti se probouzí z hibernace, malinko nedospalí, ale zdraví a čilí, v plné kondici připraveni plnit různorodé náročné sci-fi úkoly. Jenže nyní se zdá, že vesmírná hibernace nemusí být jen science fiction. Evropská kosmická agentura (ESA) se totiž tento kout fantazie pisatelů vědeckofantastických románů rozhodla prozkoumat. A co víc, něco jako hibernační komora by mohla být součástí již první lidské výpravy na Mars v roce 2030.

[…]

Dlouho utajená hypoxie

24 Lis

Existuje řada výzkumů Ruské a Ukrajinské akademie věd, které řadu let nebyly zveřejněny, natož popularizovány. Také o hypoxii a IHT (Intermittent Hypoxia Training) toho veřejnost zatím ví poměrně málo. Všichni – včetně novinářů – si ji často pletou s „kyslíkovou terapií“, přičemž jde o metody zcela opačné. Terapii hypoxií dlouhou řadu let testovali ukrajinští a ruští fyziologové v rámci programu kosmických letů, a proto byly výsledky výzkumu dlouho tajeny.

[…]