Archive | Teologie RSS feed for this section

Ryba, která dělala kliky

18 Čvc

Musel to být zajímavý oběd. Mezinárodní skupina paleontologů, která dělala výzkum říčních usazenin u řeky na drsném ostrově Ellesmere v oblasti Nunavut v severní Kanadě, si dávala polední pauzu. Všichni jedli, když se jeden z nich náhodně otočil a ve zmrzlé skalní útesovité mělčině spatřil nějakou divnou tlamu mrtvé ryby. Takhle došlo k objevu tvora jménem Tiktaalik roseae, která se stala vědeckou senzací posledních měsíců.

Postupně našli vědci tři kostry ryby, která žila asi před 375 miliony let v prvohorním devonu a je posledním vývojovým článkem v postupné přeměně vodních živočichů v suchozemské. Jméno Tiktaalik dali rybě eskymáci z kmene Inuitů, kteří na Ellesmere žijí. V jejich jazyce to znamená „velká ryba plující v mělké vodě“. Mimochodem tiktaalik (přesněji tic-TAH-lick) je také inuitské jméno pro tzv. mníka jednovousého, který se vyskytuje i u nás.

Místo, na němž byla Tiktaalik roseae nalezena, je vzdáleno 950 km severně od severního polárního kruhu, jenž protíná Kanadu. Ryba už lépe chodila, než plavala. Patří do stejné třídy lalokoploutvých jako zkamenělina známá pod jménem latimérie obrovská. Švédský vědec Erik Ahlberg z univerzity Uppsale označil Tiktaalik roseae za „ikonu evoluce.“

[…]

Templetonovu cenu získal John D. Barrow

19 Čvc

Britský kosmolog a profesor matematických věd na univerzitě v Cambridge John David Barrow (53) se stane laureátem nejlukrativnějšího světového ocenění pro vědce. V Buckinghamském paláci v Londýně obdrží 3. května z rukou prince Philipa, vévody z Edinburghu, Templetonovu cenu.

Templetonova cena má ve vědeckém světě zcela mimořádné postavení. Je spojena s nejvyšší finanční prémií pro jednotlivce. Letos je její výše 795 000 liber (asi 1,4 milionu dolarů) a sir John Marks Templeton rozhodl, že bude vždy vyšší než Nobelova cena. Také preambule tohoto ocenění je velmi nevšední a originální. Celý název této ceny zní: Templeton Prize for Progress Toward Research or Discoveries About Spiritual Realities, čili Templetonova cena za pokrok v oblasti výzkumu nebo objevů týkajících se duchovní reality.

[…]

Davidovits přepsal dějiny Židů

26 Kvě

Jméno francouzského učence Josepha Davidovitse zmiňoval Svět vědy v posledních měsících několikrát. Sedmdesátiletý chemik je proslulý především svým objevem geopolymerů (syntetických kamenů) a svou teorií o technologii staveb egyptských pyramid, jíž zbořil řadu tradičních závěrů k velké nelibosti mnoha historiků a archeologů. Nyní ivšak překvapil vědecký svět objevem ze zcela jiné oblasti. Změnil dějiny Židů, Egypta a křesťanství vůbec. Přinesl nový pohled na prameny, z nichž vznikla bible. Svůj výzkum veřejně prezentoval 6. března během přednášky na prestižní půdě francouzského senátu v Lucemburském paláci v Paříži.

[…]

Další vesmírná návštěva na obzoru

12 Pro

Američtí astronomové upozornili veřejnost na to, že se k Zemi blíží obrovský asteroid, který naši planetu může zasáhnout v roce 2014. Ti, kteří se obávají konce světa, se ale mohou uklidnit – pravděpodobnost střetu je 1:909000. Asteroid 2003 QQ47 bude v průběhu následujících u měsíců pozorně sledován. Podle počítačových projekcí by se mohl se Zemí střetnout 21. března 2014, ale podle astronomů se se získáváním dalších dat bude pravděpodobnost této události ještě zmenšovat.

Podobné asteroidy jako tento tvoří kusy skal, které jsou pozůstatkem z dob formování Sluneční soustavy před čtyřmi a půl miliardami let. Většina se zdržuje v bezpečné vzdálenosti od Země, v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Jsou to ale gravitační síly obrovského Jupitera, které mohou vysokou rychlostí vyslat tyto asteroidy z bezpečné orbity směrem k Zemi. Vesmírný prostor kolem nás samozřejmě není úplně prázdný – jen do poloviny listopadu letošního roku očekávají astronomové pohyb třiceti dalších podobných objektů kolem Země.