Archive | Historie RSS feed for this section

Rétové tu byli vždycky

18 Dub

Nedávno jednoho z našich redakčních kolegů oslovil známý se slovy: „Nějaký rakouský vědec prý rozluštil nápis v písmu a jazyce Rétů, kteří žili kdysi někdy v Alpách. Nikdy jsem o takovém národě neslyšel, a to si zakládám na svém vzdělání. Je něco takového vůbec možné? Já myslel, že se luští už jen hieroglyfy nebo provázkové písmo.“ Vycházíme-li z jednoho z fundamentálních pravidel logiky, že „je možné jen to, co je“, pak je možné s nadsázkou konstatovat, že v Evropě v relativně bezprostřední blízkosti Čech existoval národ, o němž dosud mnozí z nás neslyšeli. Jenže…

[…]

Davidovits přepsal dějiny Židů

26 Kvě

Jméno francouzského učence Josepha Davidovitse zmiňoval Svět vědy v posledních měsících několikrát. Sedmdesátiletý chemik je proslulý především svým objevem geopolymerů (syntetických kamenů) a svou teorií o technologii staveb egyptských pyramid, jíž zbořil řadu tradičních závěrů k velké nelibosti mnoha historiků a archeologů. Nyní ivšak překvapil vědecký svět objevem ze zcela jiné oblasti. Změnil dějiny Židů, Egypta a křesťanství vůbec. Přinesl nový pohled na prameny, z nichž vznikla bible. Svůj výzkum veřejně prezentoval 6. března během přednášky na prestižní půdě francouzského senátu v Lucemburském paláci v Paříži.

[…]

Ardipithecus ramidus – další článek řetězu

12 Pro

Ve vývoji člověka chybělo dlouho mnoho spojovacích článků a zejména posledních deset let znamenalo v antropologii úžasný pokrok. Nyní na začátku roku 2005 vědci došli definitivně k názoru, že v Etiopii objevili „trojku“ ve vývojové stupnici člověka od společného předka s opicemi. Druh Ardipithecus ramidus, starý podle různých měření 4,4 ale možná 5,8 milionu let, už chodil vzpřímeně.
[…]

Bájná Atlantida objevena

19 Led

V červnu byla znovu „objevena“ bájná Atlantida, věčný objevitelský folklor 20. a 21. století. A to poblíž jižního španělského pobřeží Středozemního moře. Tvrdil to francouzský geolog Jacques Collina-Girard a německý vědec Rainer Kühne. V listopadu je „přebil“ Američan Robert Sarmast, osmadvacetiletý architekt z Los Angeles, zanícený atlantolog. Ten je přesvědčen, že Atlantida leží asi osmdesát kilometrů od pobřeží ostrova Kypr. S náležitým mediálním humbukem ohlásil, že identifikoval na mořském dně objekty, jež jsou zbytky ulic, velkého chrámu, kanalizace a městských zdí (jedna zeď je údajně dlouhá tři kilometry) hlavního města Atlantidy.
[…]

Velké práce, malé prémie

23 Čvc

Akademie věd České republiky rozdala 10. června Ceny AV ČR za rok 2004 pro »seniorské« vědce za mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji při řešení výzkumných záměrů, programových a grantových projektů, které jsou podporovány z institucionálních a účelových prostředků a Prémie Otto Wichterleho, určené mladým badatelům. Ceny osobně předala předsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. za účasti místopředsedů doc. PhDr. Lydie Petráňové, CSc., Ing. Vladimíra Nekvasila, DrSc., a RNDr. Jiřího Velemínského, DrSc.

[…]

Informační válka a význam informací v moderním ozbrojeném konfliktu

24 Čvn

Nedávno byl v Iráku rozpoután jeden z nejstrašnějších ozbrojených konfliktů poslední doby. Konflikt, ve kterém proti sobě stály na jedné straně moderní zbraně a vyspělé technologie a na druhé straně zastaralá, ale velmi početná bojová technika s odhodlaností bránit svou zem. V souvislosti s růstem podílu elektroniky a výpočetní techniky v moderních zbraních se mění i vztah moderní armády k protivníkovi.

[…]

Expedice Monoxylon: plavby po 8000 letech?

2 Kvě

Na samotném počátku neuvěřitelného dobrodružství může být například četba knih Eduarda Štorcha, obrazy malíře Zdeňka Buriana a jeden velký klukovský sen. Málokomu se ovšem podaří své smělé a odvážné představy proměnit v realitu. PhDr. Radomíru Tichému, PhD., který se specializuje na období neolitu, experimentální archeologii a popularizaci archeologie, se to podařilo.

Tento odborný asistent pro dějiny pravěku a starověku Ústavu historických věd Univerzity Hradec Králové se svým týmem se rozhodl pro vlastní dobrodružství spojené s poznáním. Přípravy i celá realizace měly punc originality a sklidily úspěch. O něm svědčí například zařazení Expedice Monoxylon mezi deset nejúspěšnějších českých vědeckých projektů po roce 1989. Pojďme se tedy vypravit po stopách mladší doby kamenné, protože o své dojmy a nová zjištění se „otec projektu“ velice rád podělil.

[…]