Archive | Archeologie RSS feed for this section

Observatoř stará 4100 let

2 Čvc

Podle informace zpravodajského serveru BBC našli archeologové v Číně údajně jednu z nejstarších astronomických observatoří na světě. Její zbytky staré odhadem 4100 let objevili ve městě Lin-fen v provinci Šan-si. Předpokládá se, že právě dávní čínští astronomové patřili mezi první vědecké pozorovatele hvězd. Současní vědci z čínské akademie věd se domnívají, že objev hvězdárny jim umožní získat poznatky o starověké astronomii.

[…]

Davidovits přepsal dějiny Židů

26 Kvě

Jméno francouzského učence Josepha Davidovitse zmiňoval Svět vědy v posledních měsících několikrát. Sedmdesátiletý chemik je proslulý především svým objevem geopolymerů (syntetických kamenů) a svou teorií o technologii staveb egyptských pyramid, jíž zbořil řadu tradičních závěrů k velké nelibosti mnoha historiků a archeologů. Nyní ivšak překvapil vědecký svět objevem ze zcela jiné oblasti. Změnil dějiny Židů, Egypta a křesťanství vůbec. Přinesl nový pohled na prameny, z nichž vznikla bible. Svůj výzkum veřejně prezentoval 6. března během přednášky na prestižní půdě francouzského senátu v Lucemburském paláci v Paříži.

[…]

Archeologická senzace v Andách

18 Kvě

Závěr roku 2004 změnil velmi podstatnou kapitolu světové archeologie a antropologie. První civilizaci v celé Andské oblasti Jižní Ameriky nevytvořili Inkové. Celá historie poznání tzv. Andských civilizací se díky nálezům v Peru posouvá nejméně o tisíc let zpět. Tímto tvrzením si byli vědci jisti až v prosinci. Publikovali tuto senzační zprávu v prestižním časopise Nature 23. 12. 2004, zprávu převzaly o den později světové agentury a pak nastal zejména v odborných kruzích doslova hon na další podrobnější informace.

Autorství tohoto objevu patří prof. Jonathanu Haasovi z University of Illinois v Chicagu, jenž je současně kurátorem MacArthurova muzea antropologie (v rámci proslulého chicagského Fieldova muzea), a jeho manželce prof. Winifred Creamerové. Jejich blízkým spolupracovníkem je peruánský archeolog Alvaro Ruiz, který je spoluředitelem projektu Norte Chico Archaelogy Project. Při vykopávkách a výzkumu pomáhali jako obvykle desítky studentů.

[…]

Hitparádu The Science vyhrála voda na Marsu

28 Dub

Prestižní americký časopis The Science vyhlásil svůj tradiční žebříček největších vědeckých událostí roku 2004. Poměrně jednoznačným vítězem „hitparády Top 10“ se stalo objevení vody na planetě Mars. O některých objevech bylo v českých médiích publikováno poměrně málo informací, takže se pokusíme několik z nich popsat více.

[…]

Bájná Atlantida objevena

19 Led

V červnu byla znovu „objevena“ bájná Atlantida, věčný objevitelský folklor 20. a 21. století. A to poblíž jižního španělského pobřeží Středozemního moře. Tvrdil to francouzský geolog Jacques Collina-Girard a německý vědec Rainer Kühne. V listopadu je „přebil“ Američan Robert Sarmast, osmadvacetiletý architekt z Los Angeles, zanícený atlantolog. Ten je přesvědčen, že Atlantida leží asi osmdesát kilometrů od pobřeží ostrova Kypr. S náležitým mediálním humbukem ohlásil, že identifikoval na mořském dně objekty, jež jsou zbytky ulic, velkého chrámu, kanalizace a městských zdí (jedna zeď je údajně dlouhá tři kilometry) hlavního města Atlantidy.
[…]

Indonéská senzace – hobit!

31 Pro

Totální antropologickou senzaci vyvolal v listopadu objev týmu indonéských a australských vědců v jeskyni na indonéském ostrůvku Flores.

Našli kosterní pozůstatky osmi lidí malého vzrůstu (kolem 100 cm) a jedna kostra byla prakticky kompletní. Experti ji označili za kostru dospělé asi třicetileté ženy, která zemřela před 18 000 lety. Oficiální vědecký termín zní: Homo floresiensis.

Veřejnost, včetně té vědecké, je okamžitě překřtila na hobity. Před 18 000 lety byla tělesná výška dospělého Homo sapiens téměř 160 cm. Staré záznamy se však zmiňují o trpasličích lidech na tomto ostrůvku v 16. století. Hobiti tedy zřejmě existovali ještě před 500 lety, což zase od příběhů v Tolkienových literárních fantaziích není propastná vzdálenost.

Homo floresiensis je považován za dosud neznámý lidský druh. Byl asi metr vysoký, měl mozek velký zhruba jako šimpanz, žil v jeskyni, vyráběl kamenné nástroj, živil se lovem zvěře. Byl na ostrově izolován a jeho evoluce zřejmě nevyžadovala vysoký vzrůst.

Antropologové se však přou, zda určení Homo floresiensis jako nového lidského druhu není z vědeckého hlediska předčasné a zda je vůbec stoprocentně korektní.

Expedice Monoxylon: plavby po 8000 letech?

2 Kvě

Na samotném počátku neuvěřitelného dobrodružství může být například četba knih Eduarda Štorcha, obrazy malíře Zdeňka Buriana a jeden velký klukovský sen. Málokomu se ovšem podaří své smělé a odvážné představy proměnit v realitu. PhDr. Radomíru Tichému, PhD., který se specializuje na období neolitu, experimentální archeologii a popularizaci archeologie, se to podařilo.

Tento odborný asistent pro dějiny pravěku a starověku Ústavu historických věd Univerzity Hradec Králové se svým týmem se rozhodl pro vlastní dobrodružství spojené s poznáním. Přípravy i celá realizace měly punc originality a sklidily úspěch. O něm svědčí například zařazení Expedice Monoxylon mezi deset nejúspěšnějších českých vědeckých projektů po roce 1989. Pojďme se tedy vypravit po stopách mladší doby kamenné, protože o své dojmy a nová zjištění se „otec projektu“ velice rád podělil.

[…]