Archive | Archeologie RSS feed for this section

Homo sapiens sapiens

14 Čvn

Homo sapiens sapiens – moderní forma Homo sapiens se objevila teprve před 120 000 lety. Moderní lidé mají průměrnou mozkovou velikost asi 1350 ccm, čelo zvedá se ostře, lišty obočí jsou velmi malé nebo nepřítomné, brada je vysunutá, kostra vzpřímená. O vývoji svědčí nález cromagnonské kultury staré 40 000 let, charakteristické používáním širší palety surovin k výrobě nástrojů (např. kost, paroh, slonovina), výrobou oděvů, používáním rytiny a řezby, zdobením věcí denní spotřeby, výrobou ozdob, zpodobňováním lidí a zvířat, dokonce výrobou hudebních nástrojů, našly se velkolepé jeskynní malby staré 20 000 let. […]

Australopithecus garhi

6 Čvn

Australopithecus garhi – druh byl pojmenován v dubnu 1999 a při jeho popisu se vycházelo jen z částečného nálezu lebky a částí kostí. Lebka liší se od předchozího druhu pozoruhodně extrémní velikostí zubů. Ale kombinace rysů lebky a poměr délek dlouhých kostí rukou a nohou však ukazují na další vývojový stupeň k člověku. Garni byl štíhlý, ale přesto velmi robustní.

Australopithecus aethiopicus

23 Kvě

Hominidní druh Australopithecus aethiopicus – existoval před 2,6 až 2,3 milionu let. Jeho zařazení do vývojové linie bylo složité, východiskem byla pouze lebka nalezená Alanem Walkerem a pár drobných kosterních nálezů. Byl nakonec zařazen jako předchůdce robustus a boisei. […]

Australopithecus africanus

3 Kvě

Hominidní druh Australopithecus africanus – existoval před třemi až dvěma miliony let. Četné nálezy jsou poměrně kompletní. Jedinci jsou podobní afarensis, byli také bipedální, ale měli větší velikost. Lebka ukazuje na větší mozek (420 až 500 ccm), který však ještě nebyl natolik pokročilý, aby jedincům dával schopnost používat řeč. Zadní zuby byly o něco větší než u afarensis. Ačkoli zuby a čelisti byly o hodně větší u lidí, ale tvar a velikost se podstatně lišil od opic. […]

Kenyanthropus platyops

24 Dub

Kenyanthropus platyops – tento hominidní druh byl popsán a pojmenován v roce 2001 podle nálezu nekompletní lebky v Keni, stáří bylo určeno 3,5 milionu let. Velikost lebky je podobná Australopithecus afarensis
a Australopithecus africanus, má velkou plochou tvář a drobné zuby.

Kenyanthropus platyops má podobně jako šimpanzi malou ušní dírku. Mnoho charakteristických rysů sdílí s ostatními primitivními hominidi, například malý mozek. Naopak rozdílná je třeba vysoká lícní kost a zmíněná plochá obličejová část.

Rétové tu byli vždycky

18 Dub

Nedávno jednoho z našich redakčních kolegů oslovil známý se slovy: „Nějaký rakouský vědec prý rozluštil nápis v písmu a jazyce Rétů, kteří žili kdysi někdy v Alpách. Nikdy jsem o takovém národě neslyšel, a to si zakládám na svém vzdělání. Je něco takového vůbec možné? Já myslel, že se luští už jen hieroglyfy nebo provázkové písmo.“ Vycházíme-li z jednoho z fundamentálních pravidel logiky, že „je možné jen to, co je“, pak je možné s nadsázkou konstatovat, že v Evropě v relativně bezprostřední blízkosti Čech existoval národ, o němž dosud mnozí z nás neslyšeli. Jenže…

[…]

Australopithecus afarensis

16 Bře

Australopithecus afarensis – existoval mezi 3,9 a 3,0 milionu let. Díky četným nálezům je tento druh poměrně kompletní a dobře popsaný. Obličej má nízké čelo, kostní lištu přes oči, plochý nos, takřka žádnou bradou, čelisti jsou vystouplé, zadní zuby velké. Lebka se podobá opičí, ale zásadní rozdíl je v zubech. Špičáky jsou výrazně menší než u opic, avšak větší než např. u Homo sapiens. […]

Hokej na nalezišti trilobitů

28 Úno

Až budou hokejoví fanoušci sedět v hledišti nové haly Sazka v Praze Vysočanech a hráči budou svádět nelítostné souboje na ledě, měli by vědět, že hokejové mistrovství světa probíhá v místech, kde ještě před několika lety byl jeden z největších umělých odkryvů v paleozoických ordovických horninách a zároveň jedno z nejbohatších nalezišť zkamenělin v České republice.
[…]

Ardipithecus ramidus

23 Úno

Hominidní druh Ardipithecus ramidus – objeven v září 1994, další objevy v letech 1997 až 2001 a pak v roce 2004. Původní určení stáří bylo 4,4 milionu let, ale nové nálezy směřují k určení stáří na 5,2 až 5,8 mil. let. Většinu pozůstatků tvoří fragmenty lebky, kostra je zatím kompletní pouze ze 45 %. Nepřímé důkazy svědčí o bipedalitě, výška jedince byla spočítána na 122 cm, zuby ukazují na linii hominidů, zaujal však u jednoho nálezu primitivní mléčný zub, podobnější opicím víc než v případě jiných známých nálezů pozůstatků hominidů. Nálezy svědčí o tom, že tento druh žil v lese, což může způsobit revizi současných teorií o tom, že bipedalita je výsledkem přesunu hominidů z lesa do prostředí savan.

Orrorin tugenensis

28 Led

Orrorin tugenensis je druhý nejstarší známý hominidní druh. Tento druh byl objeven v červenci 2001 v západní Keni. Fosilní nález představoval části ruky a stehenní kosti, čelisti a zuby, stáří bylo určeno na šest milionů let. Podle velikostí kostí končetin měl velikost šimpanzí samice, je považován za bipedálního, avšak byl přizpůsobený k lezení po stromech. Vzhledem k zlomkovitému charakteru nálezů byli vědci skeptičtí, pokud jde o určení do linie hominidů, ale další fosilní nálezy v roce 2004 svědčily o bipedalitě.