Archive | Archeologie RSS feed for this section

Australopithecus anamensis

4 Úno

Hominidní druh Australopithecus anamensis druh byl popsán a pojmenován v srpnu 1995 na základě objevů v roce 1994 v Kanapoi v Keni (9 fosilií) a po porovnání s pozdějšími nálezy 12 fosilií v Alois (rovněž v Keni). Anamensis existoval před 4,2 až 3,9 milionu let. Má poměrně primitivní charakteristiku lebky, ale pokročilé rysy ve stavbě těla. Zuby a čelisti jsou velmi podobné fosilním nálezům opic. Nálezy holenních kostí svědčí o bipedalitě, pažní kosti jsou výrazně kratší oproti opicím.

Parthenon byl i zelený

2 Bře

Řečtí archeologové objevili zajímavou skutečnost, že slavný aténský Parthenon v Athénách není z bílého mramoru, ale původně musel být barevný. Přinejmenším bílo-červeno-zeleno-modrý. Při restaurátorských pracích, jejichž součástí bylo čištění laserovou technologií, byly objeveny červený minerál hematit, zelenomodrý malachit-azurit a egyptská modř.

[…]

Egypt vydal další poklady

26 Úno

Území Egypta, které bylo dokonce už ve 20. letech minulého století považováno za víceméně vyčerpanou památkovou lokalitu, je i ve 21. století zdrojem neuvěřitelných a vzrušujících objevů. V minulých letech vydal Egypt další významné poklady z historie svých dávných civilizací.
[…]

Superdinosaurus v Argentině

22 Úno

Říká se, že paleontologie, archeologie a historie jsou vědy, v nichž si výzkumníci užijí nejvíce dobrodružství. Však také televizní a filmoví producenti sahají po těchto třech disciplínách nejčastěji, když chtějí vytvořit »trhák« a akční thrillerové či sci-fi náměty je už nudí. Výjimečné dobrodružství zažili američtí a argentinští paleontologové v patagonské části jižní Argentiny. Objevili ostatky zřejmě největší-ho masožravého dinosaura všech dob.

Tento dinosaurus (theropod) dostal jméno Mapusaurus roseae (termín Mapusaurus vědci odvodili od slova »země« v jazyce indiánského kmene Mapuche, roseae je odvozeno od barvy načervenalého pískovce, v němž byly ostatky objeveny). Nenašli jen nějaké fragmenty, například kost, část čelisti a zub, což už dobrodružstvím je. Dá se podle nich zrekonstruovat celý živočich. Ale oni našli postupně stovky kostí.

[…]

Letecká archeologie – pohledy do minulosti z paluby letadla

16 Úno

Letecká archeologie patří k nejdůležitějším způsobům sběru archeologických dat. Žádné další metody nepracují v prostoru tak velkém jako ona a neobjevují tolik nových archeologických lokalit a nových typů objektů. V blízké budoucnosti očekáváme, že budou díky své šetrnosti vůči okolnímu prostředí stále více integrovány do průzkumu lidské minulosti. Mezinárodní spolupráce vytváří podmínky pro zavádění letecké prospekce v zemích, kde k tomu zatím nedošlo (což se týká i některých států západní Evropy), k výměně informací a všestrannému rozvoji oboru.

[…]

Sahelanthropus tchadensis

3 Lis

Sahelanthropus tchadensis – vyhynulý nejstarší známý hominid či jemu blízký druh, objeven v roce 2002 v Čadu v centrální Africe, stáří 6 – 7 milionů let, byla nalezena téměř kompletní lebka a množství zlomků spodních čelistí a zubů. Objem mozku byl malý, asi 350 ccm a není známo, zda byl bipedální (chodil vzpřímeně po dvou nohách). Menší lišty obočí a menší špičáky ukazují na charakteristiky pozdějších hominidů.
[…]

Homo erectus

24 Říj

Homo erectus existoval mezi 1,8 milionu a 300 000 lety, čili velké rozpětí. Nálezy pocházejí z Afriky, Asie i Evropy a důkazy o používání důmyslnějších kamenných nástrojů a ohně jsou velmi zřetelné. Stejně jako habilis měl tvář s vystupujícími čelistmi, velké stoličky, žádnou bradu, tlusté lišty obočí. Dlouhá nízká lebka umožňovala mozkovou velikost od 750 do 1225 ccm, u starších nálezů je průměr 900 ccm, u pozdních asi 1100 ccm. Kostra byla robustnější než u moderních lidí, jedinci byli silnější než dnešní lidé. Proporce těla se mění podle místa nálezu, v Turecku byli erectus vysocí, štíhlí, silní, v Číně menší, rovněž robustní. Stavba kostry naznačuje účinnou chůzi a běh.

Homo habilis

23 Srp

Homo habilis je vědecky hodně diskutovaný druh, i když jasný přímý kandidát na předka současných lidí. Habilis existoval v období mezi 2,4 a 1,5 milionu let. Byly nalezeny důkazy, že používal nástroje, proto se mu říká „muž šikovný“. Vědci se přou, zda nálezy mají být zařazeny do rodu Australopitheků nebo do Homo erectus. Rozsah změn oproti Australopithekům je totiž příliš široký. Zatím si však Homo habilis své postavení uhájil. Jeho obličej je sice ještě primitivní, ale méně „opičí“ než u africanus. Zadní zuby se zmenšily. Podstatné změny jsou u mozku. Obsah se zvětšil na 500 až 800 ccm, průměr je 650 ccm, změnil se jeho tvar, nárůst je patrný v tzv. Brocaově oblasti, podstatné pro schopnost řeči. Habilis byl možná prvním „trochu“ mluvícím předchůdcem člověka. Habilis byl statný, při výšce asi 127 cm vážil zhruba 45 kg. Někteří vědci navrhují, aby byl zařazen do nově tvořeného druhu Homo rudolfensis.

Australopithecus boisei

16 Srp

Australopithecus boisei – žil mezi 2,1 a 1,1 milionu let. Podobal se druhu robustus, obličej a zuby však měl ještě masivnější, některé stoličky byly vysoké přes 2 cm. Velikost mozku je podobná – asi 530 ccm. Část paleoantropologů považuje robustus a boisei ze variace téhož druhu. Jedna antropologická teorie řadí druhy aethiopicus, robustus a boisei do jednoho rodu, jenž je nazýván Paranthropus. Australopithekové nebyli kandidáty na přímé předky lidí.

Australopithecus robustus

28 Čvc

Hominidní druh Australopithecus robustus existoval před 2 až 1,5 milionu let, jeho tělo bylo podobné druhu africanus, ale měl robustnější lebku a zuby. Obličej byl masivní, čelo téměř žádné, nadočnicové oblouky byly velké, ale jedinec měl relativně malé přední zuby a masivní zadní stálé zuby ve velké spodní čelisti. Většina vzorků má sagitální hřebeny. Jeho strava byla většinou tuhá, vyžadující žvýkání. […]