Archive | Antropologie RSS feed for this section

Australopithecus anamensis

4 Úno

Hominidní druh Australopithecus anamensis druh byl popsán a pojmenován v srpnu 1995 na základě objevů v roce 1994 v Kanapoi v Keni (9 fosilií) a po porovnání s pozdějšími nálezy 12 fosilií v Alois (rovněž v Keni). Anamensis existoval před 4,2 až 3,9 milionu let. Má poměrně primitivní charakteristiku lebky, ale pokročilé rysy ve stavbě těla. Zuby a čelisti jsou velmi podobné fosilním nálezům opic. Nálezy holenních kostí svědčí o bipedalitě, pažní kosti jsou výrazně kratší oproti opicím.

Homo neanderthalensis

11 Lis

Homo neanderthalensis, neandertálský muž existoval v období mezi 230 000 a 30 000 lety. Průměrná mozková velikost je mírně větší než u moderních lidí (asi 1450 ccm), ale to je pravděpodobně korelace s jejich větší velikostí. Měl vystupující čelist a ustupující čelo. Brada byla obvykle slabá. Anatomické rozdíly s moderními lidmi jsou menší, nejpatrnější jsou ve zvláštnosti stavby lopatky a stydké kosti v pánvi. Neandertálci většinou žili ve studených podnebích. Muži byli průměrně vysocí asi 168 cm, jejich kosti jsou masivní a těžké, ukazují známky připevnění mohutného svalstva, byli velmi odolní, o jejich civilizaci svědčí velké množství nástrojů a zbraní, byli mnohem pokročilejší než Homo erectus. Neandertálci byli schopnými lovci, jako první lidé pohřbívali své mrtvé, nejstarší známé pohřebiště je staré 100 000 let. Nálezy jsou z celé Evropy a Středního východu.

Sahelanthropus tchadensis

3 Lis

Sahelanthropus tchadensis – vyhynulý nejstarší známý hominid či jemu blízký druh, objeven v roce 2002 v Čadu v centrální Africe, stáří 6 – 7 milionů let, byla nalezena téměř kompletní lebka a množství zlomků spodních čelistí a zubů. Objem mozku byl malý, asi 350 ccm a není známo, zda byl bipedální (chodil vzpřímeně po dvou nohách). Menší lišty obočí a menší špičáky ukazují na charakteristiky pozdějších hominidů.
[…]

Homo erectus

24 Říj

Homo erectus existoval mezi 1,8 milionu a 300 000 lety, čili velké rozpětí. Nálezy pocházejí z Afriky, Asie i Evropy a důkazy o používání důmyslnějších kamenných nástrojů a ohně jsou velmi zřetelné. Stejně jako habilis měl tvář s vystupujícími čelistmi, velké stoličky, žádnou bradu, tlusté lišty obočí. Dlouhá nízká lebka umožňovala mozkovou velikost od 750 do 1225 ccm, u starších nálezů je průměr 900 ccm, u pozdních asi 1100 ccm. Kostra byla robustnější než u moderních lidí, jedinci byli silnější než dnešní lidé. Proporce těla se mění podle místa nálezu, v Turecku byli erectus vysocí, štíhlí, silní, v Číně menší, rovněž robustní. Stavba kostry naznačuje účinnou chůzi a běh.

Homo floresiensis

5 Říj

Homo floresiensis je novinka, objev na Floreských ostrovech v Indonésii v roce 2003, pravděpodobně trpasličí forma Homo erectus. Nejkompletnější je nález fosilie dospělé ženy o výšce jednoho metru s velikostí mozku 380 ccm. Nález postupně dokazuje, že izolovaný vývoj může přinést trpasličí formy velkých savců, na ostrovech byly nalezeny fosílie např. trpasličích slonů. H. floresiensis byl úplně bipedální, používal kamenné nástroje a oheň, byl lovcem. Vědci se snaží dešifrovat zmínky, že tito lidé žili na Floreských ostrovech ještě v 16. století!

Homo georgicus

24 Srp

Hominidní druh Homo georgicus je relativní novinkou, tento druh byl pojmenován v roce 2002 podle fosilií nalezených v Dmanisi v Gruzii v roce 2001. Je označen za přechod mezi Homo habilis a Homo erectus. Fosilie jsou 1,8 milionu let staré, podstatné jsou nálezy tří částečných lebek a tří spodních čelistí a části kostry. Velikost mozku je od 600 do 680 ccm. Výška je podle kosti nohy asi 1,5 m. Badatelé zatím neučinili konečné závěry.

Homo habilis

23 Srp

Homo habilis je vědecky hodně diskutovaný druh, i když jasný přímý kandidát na předka současných lidí. Habilis existoval v období mezi 2,4 a 1,5 milionu let. Byly nalezeny důkazy, že používal nástroje, proto se mu říká „muž šikovný“. Vědci se přou, zda nálezy mají být zařazeny do rodu Australopitheků nebo do Homo erectus. Rozsah změn oproti Australopithekům je totiž příliš široký. Zatím si však Homo habilis své postavení uhájil. Jeho obličej je sice ještě primitivní, ale méně „opičí“ než u africanus. Zadní zuby se zmenšily. Podstatné změny jsou u mozku. Obsah se zvětšil na 500 až 800 ccm, průměr je 650 ccm, změnil se jeho tvar, nárůst je patrný v tzv. Brocaově oblasti, podstatné pro schopnost řeči. Habilis byl možná prvním „trochu“ mluvícím předchůdcem člověka. Habilis byl statný, při výšce asi 127 cm vážil zhruba 45 kg. Někteří vědci navrhují, aby byl zařazen do nově tvořeného druhu Homo rudolfensis.

Australopithecus boisei

16 Srp

Australopithecus boisei – žil mezi 2,1 a 1,1 milionu let. Podobal se druhu robustus, obličej a zuby však měl ještě masivnější, některé stoličky byly vysoké přes 2 cm. Velikost mozku je podobná – asi 530 ccm. Část paleoantropologů považuje robustus a boisei ze variace téhož druhu. Jedna antropologická teorie řadí druhy aethiopicus, robustus a boisei do jednoho rodu, jenž je nazýván Paranthropus. Australopithekové nebyli kandidáty na přímé předky lidí.

Australopithecus robustus

28 Čvc

Hominidní druh Australopithecus robustus existoval před 2 až 1,5 milionu let, jeho tělo bylo podobné druhu africanus, ale měl robustnější lebku a zuby. Obličej byl masivní, čelo téměř žádné, nadočnicové oblouky byly velké, ale jedinec měl relativně malé přední zuby a masivní zadní stálé zuby ve velké spodní čelisti. Většina vzorků má sagitální hřebeny. Jeho strava byla většinou tuhá, vyžadující žvýkání. […]

Homo sapiens sapiens

14 Čvn

Homo sapiens sapiens – moderní forma Homo sapiens se objevila teprve před 120 000 lety. Moderní lidé mají průměrnou mozkovou velikost asi 1350 ccm, čelo zvedá se ostře, lišty obočí jsou velmi malé nebo nepřítomné, brada je vysunutá, kostra vzpřímená. O vývoji svědčí nález cromagnonské kultury staré 40 000 let, charakteristické používáním širší palety surovin k výrobě nástrojů (např. kost, paroh, slonovina), výrobou oděvů, používáním rytiny a řezby, zdobením věcí denní spotřeby, výrobou ozdob, zpodobňováním lidí a zvířat, dokonce výrobou hudebních nástrojů, našly se velkolepé jeskynní malby staré 20 000 let. […]