Archive | Humanitní a společenské vědy RSS feed for this section

Nové Švábsko

2 Kvě

Nové Švábsko je pobřežní území v západní části Antarktidy mezi 10 ° západní délky a 20 ° východní délky, v Zemi královny Maud. Název mu udělila 17.12. 1938 třetí německá antarktická expedice, vedená kapitánem Alfredem Ritscherem, podle lodi MS Švábsko. Geograficky se člení na Severní Nové Švábsko a Jižní Nové Švábsko. […]

Australopithecus anamensis

4 Úno

Hominidní druh Australopithecus anamensis druh byl popsán a pojmenován v srpnu 1995 na základě objevů v roce 1994 v Kanapoi v Keni (9 fosilií) a po porovnání s pozdějšími nálezy 12 fosilií v Alois (rovněž v Keni). Anamensis existoval před 4,2 až 3,9 milionu let. Má poměrně primitivní charakteristiku lebky, ale pokročilé rysy ve stavbě těla. Zuby a čelisti jsou velmi podobné fosilním nálezům opic. Nálezy holenních kostí svědčí o bipedalitě, pažní kosti jsou výrazně kratší oproti opicím.

Snadné vítězství Konráda Henleina v roce 1935

18 Říj

Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), ustanovená Konrádem Henleinem dne 1. října 1933 a přejmenovaná 30. dubna 1935 na Sudetendeutsche Partei (SdP), vstupovala do parlamentních voleb na jaře v roce 1935 jako nový politický subjekt. SdP se po úředním zákazu německých negativistických politických stran (na základě zákona na ochranu republiky) dne 4. října roku 1933, jimiž byly Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP) a Deutsche Nationalpartei (DNP), podařilo získat většinu jejich stoupenců. Strana šla do voleb záměrně bez jasně zformulovaného politického či volebního programu, aby se s ní mohl identifikovat co možná největší počet německých voličů. Získala 65 % německých hlasů. K jejímu vítězství přispěly také výsledky sárského plebiscitu konaného v lednu 1935, ve kterém se 91 % obyvatel Sárska vyslovilo pro příslušnost k Německu. Víceméně šeptanou propagandou pak SHF šířila zvěsti, že „nastávající volby budou jakousi formou plebiscitu, jenž připraví cestu k připojení zněmčeného území k Německu“.

[…]

Evropská unie, jeden rekord už máme

28 Zář

Vstup deseti nových států do Evropské unie, lépe řečeno jejich přidružení k patnácti stávajícím, je v podstatě interdisciplinární vědecký problém. Zatím dosud nikdy nevzniklo na světě tak velké soustátí výrazně identických zemí, z nichž každá má svou významně hlubokou a originální historii. Je to hazard, nebo pozitivní civilizační experiment spoléhající na vysoce kulturní úroveň komunikace a ekonomický konsensus relativně malého regionu?

[…]

Tucet věcí, bez kterých se v budoucnu neobejdeme

19 Zář

Snad každý z nás alespoň jednou v životě přemýšlel o tom, jak asi bude vypadat život našich potomků. Čím asi budou jezdit do práce? A budou vůbec do práce jezdit, nebo budou žít v blahobytu, aniž by museli opustit domov? A čím se budou bavit po večerech? Budou číst knihy? Jak budou platit nákupy? A jak vlastně budous nakupovat?

Ti, kdo jsou alespoň okrajově obeznámeni s recepty, které skýtá vědeckofantatická literatura, samozřejmě znají odpovědi. Do práce, kde bude člověk obsluhovat roboty, se samozřejmě bude létat. Po večerních zprávách na trojrozměrné televizi a roboty předem připravené večeři budou další roboti provádět masáže celé rodině. Jen páriové se budou rozmnožovat jinak než klony a náboženství bude v době, kdy před námi vesmír nebude mít žádná tajemství, naprosto pasé. Budoucnost nám skýtá život neomezené délky a ničím neohraničených požitků.

Věřit něčemu podobnému je pošetilost, ovšemže. Během nějakých dvaceti let nemůžeme předpokládat větší míru změn, než jakou mohli očekávat lidé před dvaceti až třiceti lety. Následující seznam dvanácti položek obsahuje věci, které se rozhodně nezmění. A ty ostatní? Uvidíme…, ale rozhodně neočekávejme velká překvapení.

[…]

Smrt Heydrichova syna

29 Čvn

Když v květnu 1942 kusy železa roztrhaly slezinu říšského protektora Reinharda Heydricha, zaplatily za jeho smrt životem stovky nevinných lidí. Lidice a Ležáky jsou známé po celém světě…

Půl roku nato zahynul pod koly náklaďáku Heydrichův devítiletý syn Klaus. Muže, který řídil německý soud osvobodil. Šlo o setrvačnou objektivitu nacistické úřední mašinerie? Nebo o všeobecně známou nevraživost mezi Heidrichovou rodinou a říšským vedoucím SS Heinrichem Himmlerem? To dnes už nikdo nedokáže říct.

[…]

Kryštof Kolumbus – mýlící se objevitel

29 Kvě

Na květen připadá výročí úmrtí italského mořeplavce Kryštofa Kolumba, objevitele Ameriky, který se neuvěřitelným úsilím z chudého janovského tkalce vypracoval ve španělských službách až na „admirála moří a oceánů, místokrále a generálního guvernéra nad všemi ostrovy a pevninami, jež objeví a dobude pro Španělsko a nositele práv na desetinu všeho bohatství získaného výpravou a osminu objevených a dobytých území a všech příjmů z nich, a to vše s dědickým právem pro své potomky,“ jak praví smlouva mezi ním a španělskou královnou Isabellou I. Kastilskou před započetím první výpravy.

[…]

Parthenon byl i zelený

2 Bře

Řečtí archeologové objevili zajímavou skutečnost, že slavný aténský Parthenon v Athénách není z bílého mramoru, ale původně musel být barevný. Přinejmenším bílo-červeno-zeleno-modrý. Při restaurátorských pracích, jejichž součástí bylo čištění laserovou technologií, byly objeveny červený minerál hematit, zelenomodrý malachit-azurit a egyptská modř.

[…]

Egypt vydal další poklady

26 Úno

Území Egypta, které bylo dokonce už ve 20. letech minulého století považováno za víceméně vyčerpanou památkovou lokalitu, je i ve 21. století zdrojem neuvěřitelných a vzrušujících objevů. V minulých letech vydal Egypt další významné poklady z historie svých dávných civilizací.
[…]

Superdinosaurus v Argentině

22 Úno

Říká se, že paleontologie, archeologie a historie jsou vědy, v nichž si výzkumníci užijí nejvíce dobrodružství. Však také televizní a filmoví producenti sahají po těchto třech disciplínách nejčastěji, když chtějí vytvořit »trhák« a akční thrillerové či sci-fi náměty je už nudí. Výjimečné dobrodružství zažili američtí a argentinští paleontologové v patagonské části jižní Argentiny. Objevili ostatky zřejmě největší-ho masožravého dinosaura všech dob.

Tento dinosaurus (theropod) dostal jméno Mapusaurus roseae (termín Mapusaurus vědci odvodili od slova »země« v jazyce indiánského kmene Mapuche, roseae je odvozeno od barvy načervenalého pískovce, v němž byly ostatky objeveny). Nenašli jen nějaké fragmenty, například kost, část čelisti a zub, což už dobrodružstvím je. Dá se podle nich zrekonstruovat celý živočich. Ale oni našli postupně stovky kostí.

[…]