Archive | Technika RSS feed for this section

Jak to fouká na Titanu?

30 Čvn

S malým odstupem zveřejňuje ESA nové zprávy a podrobnosti o druhém největším měsíci sluneční soustavy – Titanu. Na tomto vzdáleném mrazivém světě přistála 14. ledna 2005 sonda Huygens a stala se tak prvním obyvatelem titánské krajiny. Po měsíci od předání dat doplňují vědci z ESA již známé informace o vizáži planety podrobnostmi o povětrnostních podmínkách. Měření však neproběhlo zcela běžným způsobem. V obraze odkrytých nedostatků se však můžeme podívat na neuvěřitelné schopnosti lidské techniky.

[…]

Robot, Roboti, Robotika

18 Kvě

Při vyslovení slova robot asi každého Čecha (který má zvládnutou aspoň povinnou četbu) zahřeje u srdce. Slovo robot totiž bylo vymyšleno v Čechách spisovatelem Karlem Čapkem. Samozřejmě že se při vhodné příležitosti rádi cizincům pochlubíme, že jsme světu také dali slovo, které se používá i mezinárodně a je ve slovnících tak globálních jazyků, jakým je angličtina. Naše radost trochu pomine, když se dotyčný cizinec, jemuž jsme se chlubili, zeptá, ve které části Balkánu Čechy vlastně leží. Ale to nás nesmí rozladit, protože na toto čím dál tím víc frekventované slovo můžeme být právem hrdí. Tvůrce tohoto pojmu zaslouží pár slov. Karel Čapek byl prozaikem, dramatikem, novinářem, filmovým libretistou, básníkem a překladatelem, literárním, divadelním a výtvarným kritikem, estetikem a filozofem, zkrátka mužem mnoha talentů. Byl vším možným, jen ne robotikem, kybernetikem či aspoň strojním konstruktérem. Narodil se 9. 1. 1890 a zemřel 25. 12. 1938. Ale jak sám říká, vším byl rád.

[…]

Počítač z mikrobů

15 Bře

V termálních sirných pramenech se to hemží životem. Mezi organismy, které se tu nacházejí, je i druh mikrobu, jehož bílkoviny mají neuvěřitelné schopnosti. Jsou natolik zvláštní, že možná pomohou při konstrukci prvního kvantového počítače.

Vědci z agentury NASA již pomocí tohoto mikrobu vytvořili první sestavy „kvantových bodů“. Kvantový bod je drobný kousek zlata nebo polovodiče. V průměru má několik nanometrů a uvnitř se skrývá elektron. Tento elektron okolo sebe nemá příliš místa. Právě proto, že vězí v tak malém prostoru, chová se jinak, než by se normálně choval. Jinými slovy převažuje jeho kvantové chování. Kvantové body tohoto druhu mohou tvořit základ malých chemických senzorů. Kvantové stavy elektronu se totiž mění, když se k bodu naváže molekula.

[…]

Telefon změnil dějiny komunikace

19 Úno

Spousta lidí používá už jen mobilní telefony, ale tzv. pevný telefon bude ještě nepostradatelný. Připadá nám samozřejmé, že po vytočení čísla se po pár vteřinách z telefonu ozve (pokud je volaný přítomen): „Haló?“ Už skoro sto třicet let používáme tento geniální vynález, který změnil dějiny komunikace. Bez objevu Alexandra Grahama Bella by asi šel vývoj mobilních telefonů klikatějšími cestami. Abychom byli zcela přesní: princip telefonu objevil německý fyzik Johann Philipp Reis v roce 1861, ale z jeho přístroje na přenášení tónů elektromagnetickými vlnami se nedalo telefonovat.

Mobilní telefony se začaly v masovém měřítku používat na začátku devadesátých let. V lidském myšlení o technickém vývoji vznikla díky překotnému vývoji „díra“. Dnešní desetileté děti, které nakvašeně vypínají svůj mobil před vstupem do třídy ve škole, možná ani netuší, jak tzv. pevný telefon funguje.

[…]

Po dobrém roce špatné zprávy

4 Led

Stále častěji jsme experty i politiky přesvědčováni o tom, že stojíme tváří v tvář proměně, která bývá označována za přechod ke „znalostní“ ekonomice (knowledge economy). Jak ukazují nejnovější mezinárodní studie na toto téma a jak současně potvrzují zkušenosti ze zemí, jejichž konkurenceschopnost již řadu let roste (Irsko, Finsko, Nizozemí), tato proměna zásadním způsobem zvětšuje význam lidského kapitálu a výzkumu spojeného s inovačním podnikáním.

[…]

Naučili mramor mluvit a hrát

18 Čvc

V minulých dnech představili dva muži – sochař Jan Řeřicha a elektrotechnik Miroslav Ledvinka – české veřejnosti skutečně unikátní technický výtvor: první membránu do výškového reproduktoru z přírodního kamene. Vyrobili ji z mramoru, pro nějž mají kameníci název Verde Guatemala a geologové ho označují jako hadec (nebo serpentinit). Kámen je starý zhruba 260 milionů let. Sochař Jan Řeřicha je znám i jinými kousky. Přede dvěma lety dokázal praktické využití mimořádné schopnosti tohoto kamene už při stavbě mramorových houslí, které jsou od března 2004 ve vzácných sbírkách Muzea hlavního města Prahy a jsou i encyklopedickým heslem od prosince téhož roku v aktualizované verzi na CD-ROM a DVD známého slovníku UNIVERSUM. Je také autorem plovoucí kamenné kostky.

[…]

Poezie plátna a dřeva

16 Čvc

V oblasti letectví je situace u nás ve srovnání se zahraničím doslova tristní. Jinde se lidé o svou historii nejen zajímají, ale jsou na ni hrdí a jsou pro ni ochotni něco obětovat ne finančně, ale prostě lidsky. Pokud mají například o letectví zájem, pak do muzeí nejen chodí, ale také se aktivně zapojí do jejich chodu. U nás tomu ovšem tak není a příslušná muzea jako by ani neměla zájem o nic jiného než o počet otisků razítka za osmihodinovou směnu.

A protože všechno souvisí se vším, nemůže se nikdo divit situaci, kdy se veřejnost v drtivé většině českých deníků i magazínů dočte pouze to, že v roce 1903 létali bratři Wrightové se svým Flyerem poblíž Kitty Hawk v Severní Karolíně; na prstech jedné ruky by pak bylo možno spočítat ty, kde se objeví alespoň zmínka o českém leteckém nadšenci, který si stejně jako bratři Wrightové úplně sám postavil Flyer v garáži a letěl na něm v říjnu roku 2002. Sám. Bez dotace a grantu. Kdo to byl a odkud přišel?

[…]

Modré paprsky se bijí o budoucnost

29 Čvn

Klasickým videokazetám už odzvonilo, současnost a budoucnost patří digitálnímu videu. DVD už dávno není technický výstřelek pro bohaté, na stolku pod televizí se vyjímá v nejedné průměrné domácnosti – o tom svědčí statistiky růstu prodejnosti disků a přehrávačů. Vývoj ale běží dál, a co se ještě včera zdálo jako zázrak, je dnes už naprosto běžnou záležitostí. A na výsluní se derou další novinky.

[…]

Proč sonda Huygens dobyla Titan?

16 Dub

Se svým průměrem 5150 km je Titan druhým největším měsícem sluneční soustavy. Je větší než náš Měsíc a dokonce větší než planeta Merkur. Velikostí jej předčí pouze Jupiterův měsíc Ganymed, který však Titan přesahuje o pouhých 112 km. Teplota na povrchu Titanu je -180 °C. Titan obíhá Saturn ve vzdálenosti 1,2 milionu kilometrů a jeden oběh mu trvá 15,95 pozemského dne. Je to svět úplně nový a do 14. ledna byl také naprosto neznámý. To však už neplatí a my se na něj prostřednictvím výsledků sondy Huygens můžeme podívat.

[…]

Kosmonaut z Evropského parlamentu Vladimír Remek fandí pozemskému plazmatu

11 Bře

Český letec Vladimír Remek 2. března 1978 opustil většinu zemské přitažlivosti a vydal se ke hvězdám. A` propos, co jsou to hvězdy? Koule žhavého plazmatu, v nichž se v kadlubu nesmírně horké hmoty rodí nové prvky a přitom se v souladu se známým Einsteinovým vzorečkem (slavícím letos stoleté narozeniny) E = Dm.c2 uvolňuje obrovské množství energie.

[…]