SvětVědy.cz

NASA pojmenovala první čtyři raketoplány po proslulých výzkumných lodích. Podle pořadí, v jakém byly uvedeny do služby, jsou to:

[...]

Kosmické supervelmoci jsou definitivně tři. K USA a Rusku se přidala Čína, která prezentovala životaschopnost a ambice svého projektu dobývání vesmíru druhým pilotovaným letem, z něhož se v neděli 16. října vrátili na palubě lodi Šen-čou-6 dva kosmonauti Fej ü-lung (40) a Nie Chaj-šeng (41).

[...]

Narozen: 14. 3. 1934 v Belwoodu v Chicagu;
Rodina: manželka Jan Nanna, 3 dcery, 9 vnoučat;
Vzdělání: Purdue University, obor elektrotechnika (1956), Postgraduální škola US Navy, obor aeronautika;
Vojenská kariéra: v US Navy od r. 1956, kapitán letectva, bojový pilot 26. a 112. útočné peruti v Miramar, Kalifornie, konec služby 1. 7. 1976;
Kariéra v NASA: 17. 10. 1963 přijat do skupiny astronautů, ve službě do 1. 7. 1976. Ve skupině kosmonautů do září 1973, poté manažerem projektu Apollo, později ředitelem americké části projektu Apollo-Sojuz;
Kosmické lety (3): v Gemini 9 (3. – 6. 6. 1966) s T. P. Staffordem jako pilot, 72:21:00 hodin; v Apollo 10 (18. až 26. 5. 1969) s T. P. Staffordem a Johnem Youngem jako pilot měsíčního modulu, 192:03:23 hodin – let byl generálkou na let Apollo 11, pouze nedošlo k přistání na Měsíci; v Apollo 17 (6. – 19. 12. 1972) s Harrisonem Haganem Smittem a Ronaldem E. Evansem jako velitel mise, přistání na Měsíci, 301:51:59 hodin; náhradní pilot Gemini 12 a Apollo 7;
Bilance v kosmu: 3 lety, 566:16:22 h (23,69 dnů), pobyt ve volném kosmu 24:15 h (4 procházky); pobyt na Měsíci přes 73 h.
Civilní kariéra: výkonný mezinárodní viceprezident Coral Petroleum v Houstonu, od roku 1981 ředitel Cernan Corp. v Houstonu a prezident Johnson Engineering Corp. v Boulderu.em mladým lidem, které potkávám.

Start: mys Canaveral 6. 12. 1972 ve 23:33 h, zpoždění 3 hodiny kvůli poruše časování tlaku ve 3. stupni nosné rakety;
Přistání na Měsíci: 11. 12. 1972 ve 20.55 h SEČ v oblasti Taurus-Littrow 30,77°E, 20,17°N, ve velitelském modulu America na oběžné dráze zůstal R. E. Evans;
První pobyt na povrchu: 7:12 h, směr cesty ke kráteru Steno, 17 vrtů, 13 kg vzorků, při zpáteční cestě upadl lunárnímu roveru blatník;
Druhý pobyt na povrchu: 7:37 h, směr Jižní masiv, 40 kg vzorků, u kráteru Shorty nalezena oranžová hlína;
Třetí pobyt na povrchu: 7:15 h, směr Severní masiv kolem kráteru Shakespeare, 59,5 kg vzorků;
Celkem na povrchu mimo modul: 22:04 h, 112,5 kg vzorků, 35 km lunární roverem;
Odlet modelu Challenger z Měsíce: 14. 12. 1972;
Přistání v Pacifiku: 19. 12. 1972.

S malým odstupem zveřejňuje ESA nové zprávy a podrobnosti o druhém největším měsíci sluneční soustavy – Titanu. Na tomto vzdáleném mrazivém světě přistála 14. ledna 2005 sonda Huygens a stala se tak prvním obyvatelem titánské krajiny. Po měsíci od předání dat doplňují vědci z ESA již známé informace o vizáži planety podrobnostmi o povětrnostních podmínkách. Měření však neproběhlo zcela běžným způsobem. V obraze odkrytých nedostatků se však můžeme podívat na neuvěřitelné schopnosti lidské techniky.

[...]

Se svým průměrem 5150 km je Titan druhým největším měsícem sluneční soustavy. Je větší než náš Měsíc a dokonce větší než planeta Merkur. Velikostí jej předčí pouze Jupiterův měsíc Ganymed, který však Titan přesahuje o pouhých 112 km. Teplota na povrchu Titanu je -180 °C. Titan obíhá Saturn ve vzdálenosti 1,2 milionu kilometrů a jeden oběh mu trvá 15,95 pozemského dne. Je to svět úplně nový a do 14. ledna byl také naprosto neznámý. To však už neplatí a my se na něj prostřednictvím výsledků sondy Huygens můžeme podívat.

[...]

Český letec Vladimír Remek 2. března 1978 opustil většinu zemské přitažlivosti a vydal se ke hvězdám. A` propos, co jsou to hvězdy? Koule žhavého plazmatu, v nichž se v kadlubu nesmírně horké hmoty rodí nové prvky a přitom se v souladu se známým Einsteinovým vzorečkem (slavícím letos stoleté narozeniny) E = Dm.c2 uvolňuje obrovské množství energie.

[...]

Není daleko den, kdy dostaneme zprávu z Venuše nebo budeme moct odeslat data na Pluto. NASA totiž hodlá vytvořit meziplanetární síť, která by měla zlepšit a usnadnit komunikaci budoucím misím na Mars a na další místa sluneční soustavy.

[...]

Všichni známe ty záběry z nespočtu sci-fi filmů. Kosmonauti se probouzí z hibernace, malinko nedospalí, ale zdraví a čilí, v plné kondici připraveni plnit různorodé náročné sci-fi úkoly. Jenže nyní se zdá, že vesmírná hibernace nemusí být jen science fiction. Evropská kosmická agentura (ESA) se totiž tento kout fantazie pisatelů vědeckofantastických románů rozhodla prozkoumat. A co víc, něco jako hibernační komora by mohla být součástí již první lidské výpravy na Mars v roce 2030.

[...]

Zajímavé a nečekané zpestření programu zřejmě zažilo Mezinárodní fórum kosmických technologií a aplikací v americkém městě Albuquerque. Vědec pracující pro soukromou firmu tam prezentoval novou metodu, jak dosáhnout konstrukční rychlosti blízké rychlosti světla. Naprosto kontroverzní a zcela výjimečné tvrzení si žádá výjimečných důkazů. Sborník z konference ještě není na světě ale článek k práci ano. Co tedy onen vědec – dr. Franklin Felber – vlastně tvrdí?

[...]