Archive | Energetika RSS feed for this section

Lze ukradnout jadernou fúzi?

19 Úno

Kolik mužů je věrno jedné ženě? Kolik mužů je věrno jedné myšlence? Přiblížíme vám neuvěřitelný příběh člověka, který téměř čtvrtstoletí netušil, že je prapůvodcem principu zařízení z nejslavnějších – termojaderného tokamaku! Nebýt nové éry v historii zemí bývalého Sovětského svazu, patrně by se nikdy nedočkal aspoň částečného zadostiučinění. Osud ukrajinského fyzika Olega Alexandroviče Lavrentěva je stejně vzrušující jako inspirativní.

[…]

Nabijte si mobilní telefon v koupelně!

29 Lis

Nový způsob generování elektřiny z vody může znamenat to, že v budoucnu už nebudeme muset své mobilní telefony nabíjet ze zásuvky – místo normální baterie budou tyto přístroje vybaveny článkem, který používá vodu – jen jej bude třeba pravidelně znovu natlakovat.

[…]

Čína chystá jadernou revoluci

18 Pro

Čínský energetický gigant Huaneng oznámil záměr vybudovat do roku 2010 vysokoteplotní reaktor PBMR. Pokud se záměr podaří, bude elektrárna o výkonu 195 MW v provincii Shandong první, jež bude mít reaktor PBMR v komerčním provozu.

Čína má velkolepý plán: do roku 2020 postavit 30 nových jaderných reaktorů, jejichž kapacita bude zhruba dvojnásobkem výkonu kontroverzní přehrady Tři soutěsky. Zastánci reaktorů PBMR (modulární reaktor s kuličkovým keramickým palivem) tvrdí, že právě tento typ nabídne zemi levnou, bezpečnou a snadno dostupnou energii. […]

Globální jaderné partnerství

13 Lis

Vláda amerického prezidenta George Bushe představila plán na vytvoření globálního jaderného partnerství (GNEP). Významným spojencem v jeho realizaci by mělo být Rusko. Bývalí protivníci ve studenoválečném jaderném zbrojení chtějí nyní vzájemnou spoluprací zajistit, aby se v nestabilních zemích jaderné elektrárny nestaly zástěrkou pro výrobu nebezpečných zbraní.

S nápadem na globální jaderné partnerství přišly Spojené státy již před dvěma lety, když se objevily první obavy z íránského programu na obohacování uranu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) projekt uvítala. Podle plánu se Amerika a Rusko stanou hlavními dodavateli reaktorového paliva ostatním zemím a zároveň odběrateli použitého paliva.

[…]

Temelín vstoupil do literatury

19 Čvc

Dva odborníci se pokusili ve společné publikaci objektivně zmapovat politické pozadí a celospolečenské vnímání situace kolem jaderné elektrárny Temelín. Nejvýkonnější český energetický zdroj do značné míry zdramatizoval česko-rakouské vztahy a tento konflikt se ocitl i v pozadí dalších politicko-ekonomických šarvátek dvou zemí EU.

Autory publikace Riziko přesahující hranice, případ Temelín jsou předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ČR Ing. Dana Drábová a Univ. prof. Dipl. Ing. Dr. techn. Helmuth Böck, profesor na Atominstitut der Österreichischen Universitäten ve Vídni. Je nepochybně pozoruhodné, že autoři jsou z obou dotčených zemí, které mají velmi rozdílnou »jadernou historii«.

[…]

V roce 2005 pracovalo 443 reaktorů

19 Úno

Podle Světové asociace pro atomovou energii (WNA) je v současné době po celém světě v provozu celkem 443 reaktorů, které disponují výkonem okolo 370 000 MWe. Elektřina vyrobená z jádra zastupuje 16 % průměrné světové produkce a nadále lze počítat s jejím nárůstem.

Do sítě byly podle WNA v uplynulém roce připojeny 2 nové reaktory – japonský Higashidori (1067 MWe) a indický Tarapur (490 MWe). Po delší přestávce začal do sítě opět dodávat energii jeden kanadský reaktor (Pickering – 515 MWe). Naopak k uzavření jaderných zařízení došlo ve dvou případech – jednalo se o německý Obrigheim (340 MWe) a švédský Barsebäck (602 MWe). Celkem tak došlo k navýšení instalované kapacity v jaderných elektrárnách o1130 MWe.

[…]

Francouzi řeší jaderný odpad

28 Lis

Tíživé otázky týkající se radioaktivních odpadů jsou předmětem vědeckého bádání již padesát let a dostávají se v současnosti na jedno z předních míst v žebříčku problémů lidstva. Od poloviny září až do poloviny ledna příštího roku budou ve Francii tyto problémy veřejně diskutovány v národní komisi, a to na základě požadavku ministerstva ekologie a průmyslu. Francouzské problémy jsou do značné míry analogické pro jiné země, v nichž jsou jaderné elektrárny klíčovou součástí energetického komplexu.

[…]

Počítání budoucnosti

16 Čvn

Projekt Earth Simulator (ES) byl po pěti letech vývoje dokončen koncem února 2002. Hlavní myšlenkou jeho vývoje je potřeba spolehlivých předpovědí celosvětových změn životního prostředí, jakými jsou například globální oteplování a ztráty vodních zdrojů. Výsledky počítačových simulací vědcům nabídnou daleko přesnější předpovědi pravděpodobnosti zvýšeného počtu hurikánů, dlouhodobých silných srážek a vln horka.

S prvními výsledky, které pocházejí z největšího superpočítače na světě, je jasné, že nastává nová éra přesnosti vývoje klimatických změn. Earth Simulator je umístěn v japonské Jokohamě v Japonském centru mořských věd a technologie (Japan Marine Science and Technology Center – JAMSTEC) a vědci jeho pomocí získávají prozatím nedostupné informace.

[…]

Třídit jaderný odpad bude v módě

19 Úno

Myšlenka znovu zužitkovat materiál ze starých věcí a tím šetřit přírodu je ušlechtilá a propagovaná. Je tedy s podivem, že zatímco barevně odlišené popelnice jsou halasně vítány, nesetkává se recyklace se stejným pochopením v případě odpadů průmyslových, konkrétně u použitého jaderného paliva. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW vyprodukuje za rok 25 – 30 tun použitého paliva. Z 96 % jde o nevyužitý uran 238U. Vysoce radioaktivní štěpné produkty tvoří tedy jen malou část odpadního materiálu, z každé tuny jen asi 35 – 45 kilogramů. Od 40. let minulého století je znám proces přepracování použitého paliva, při kterém se nebezpečné radioaktivní látky od neškodného uranu oddělí. Zbylý uran se vrací do jaderného koloběhu – obohacuje se o štěpitelný, ale velmi vzácný izotop 235U a znovu putuje jako čerstvé palivo do elektráren. Jedna tuna přepracovaného paliva ušetří dvě tuny přírodního uranu. Při spalovacím procesu dochází k přeměně části uranu 238U na plutonium 239Pu. To se chová stejně jako štěpitelný uran 235U, lze jej tedy použít jako palivo. Oddělené plutonium se mísí s uranem, čímž vzniká štěpná směs známá pod názvem MOX (UO2+PuO2). MOX lze bez problémů použít v reaktorech postavených po roce 1980 jako palivo. Ve většině reaktorů může MOX nahradit asi třetinu paliva, v některých dokonce polovinu. V Japonsku se bude stavět reaktor, který pojede výlučně na MOX.

[…]

Polsko se vrací k jaderné energii

16 Úno

Před patnácti lety Polsko zastavilo rozvoj jaderné energie na svém území. Počátkem roku ale vláda potvrdila návrat k jádru jako nezbytný krok v energetické politice.

Do roku 2005 vkročil polský kabinet s návrhem energetické koncepce pro zemi do roku 2025. Velké pozdvižení odborných i laických kruhů způsobila část věnovaná jaderné energii, jež byla v zemi po dlouhá léta tabu. Ve schváleném dokumentu stojí: „S ohledem na nutnou diverzifikaci primárních zdrojů energie a na potřebu omezit emise skleníkových plynů je zavedení jaderné energie do národního energetického programu pochopitelným krokem. Pokud vezmeme v potaz délku investičního cyklu, je potřeba okamžitě zahájit na toto téma veřejnou diskusi.“

[…]