SvětVědy.cz

NASA pojmenovala první čtyři raketoplány po proslulých výzkumných lodích. Podle pořadí, v jakém byly uvedeny do služby, jsou to:

[...]

Kosmické supervelmoci jsou definitivně tři. K USA a Rusku se přidala Čína, která prezentovala životaschopnost a ambice svého projektu dobývání vesmíru druhým pilotovaným letem, z něhož se v neděli 16. října vrátili na palubě lodi Šen-čou-6 dva kosmonauti Fej ü-lung (40) a Nie Chaj-šeng (41).

[...]

Je dávno známou – a naneštěstí znovu a znovu ověřovanou – skutečností, že každý požár ohrožuje nejen samotné obyvatele hořícího domu, ale také hasiče, kteří se jim snaží pomoci. Po celém světě se proto výzkumníci snaží navrhnout a postavit mechanické pomocníky, kteří budou schopni případná rizika omezovat na co nejmenší míru; podobné úsilí samozřejmě vyvíjejí i čeští technici – a jejich snaha nese ovoce.

[...]

Bezesporu výjimečným člověkem byl Ing. Vladimír Svatý, CSc., autor tryskového tkaní, jež znamenalo revoluci v textilní technologii. V produktivním věku měl jedno přání – chtěl jen v klidu pracovat. Doba, ve které žil, to však nedovolila. Byl režimem, ale i krajany ponižován, okradli ho nejen o peníze, ale i o čest být jedním z uznávaných vynálezců–podnikatelů uplynulého století.

[...]

Narozen: 14. 3. 1934 v Belwoodu v Chicagu;
Rodina: manželka Jan Nanna, 3 dcery, 9 vnoučat;
Vzdělání: Purdue University, obor elektrotechnika (1956), Postgraduální škola US Navy, obor aeronautika;
Vojenská kariéra: v US Navy od r. 1956, kapitán letectva, bojový pilot 26. a 112. útočné peruti v Miramar, Kalifornie, konec služby 1. 7. 1976;
Kariéra v NASA: 17. 10. 1963 přijat do skupiny astronautů, ve službě do 1. 7. 1976. Ve skupině kosmonautů do září 1973, poté manažerem projektu Apollo, později ředitelem americké části projektu Apollo-Sojuz;
Kosmické lety (3): v Gemini 9 (3. – 6. 6. 1966) s T. P. Staffordem jako pilot, 72:21:00 hodin; v Apollo 10 (18. až 26. 5. 1969) s T. P. Staffordem a Johnem Youngem jako pilot měsíčního modulu, 192:03:23 hodin – let byl generálkou na let Apollo 11, pouze nedošlo k přistání na Měsíci; v Apollo 17 (6. – 19. 12. 1972) s Harrisonem Haganem Smittem a Ronaldem E. Evansem jako velitel mise, přistání na Měsíci, 301:51:59 hodin; náhradní pilot Gemini 12 a Apollo 7;
Bilance v kosmu: 3 lety, 566:16:22 h (23,69 dnů), pobyt ve volném kosmu 24:15 h (4 procházky); pobyt na Měsíci přes 73 h.
Civilní kariéra: výkonný mezinárodní viceprezident Coral Petroleum v Houstonu, od roku 1981 ředitel Cernan Corp. v Houstonu a prezident Johnson Engineering Corp. v Boulderu.em mladým lidem, které potkávám.

Start: mys Canaveral 6. 12. 1972 ve 23:33 h, zpoždění 3 hodiny kvůli poruše časování tlaku ve 3. stupni nosné rakety;
Přistání na Měsíci: 11. 12. 1972 ve 20.55 h SEČ v oblasti Taurus-Littrow 30,77°E, 20,17°N, ve velitelském modulu America na oběžné dráze zůstal R. E. Evans;
První pobyt na povrchu: 7:12 h, směr cesty ke kráteru Steno, 17 vrtů, 13 kg vzorků, při zpáteční cestě upadl lunárnímu roveru blatník;
Druhý pobyt na povrchu: 7:37 h, směr Jižní masiv, 40 kg vzorků, u kráteru Shorty nalezena oranžová hlína;
Třetí pobyt na povrchu: 7:15 h, směr Severní masiv kolem kráteru Shakespeare, 59,5 kg vzorků;
Celkem na povrchu mimo modul: 22:04 h, 112,5 kg vzorků, 35 km lunární roverem;
Odlet modelu Challenger z Měsíce: 14. 12. 1972;
Přistání v Pacifiku: 19. 12. 1972.

Vysílače signálu pro mobilní telefony třetí generace údajně způsobují bolesti hlavy a nevolnost. Holandští vědci, kteří k tomuto závěru došli, se ve vládou podporovaném průzkumu zaměřili na signály vysílané jejich základnovými stanicemi, které pracují na vyšší frekvenci než používané a rozšířené stanice běžných přístrojů generace druhé. Výrobci mobilních telefonů a odborníci na záření ale tvrdí, že bude třeba daleko rozsáhlejších výzkumů, než bude možno dojít k jasnému závěru, že základnové stanice poškozují zdraví. Odpůrci už dávno vyjádřili znepokojení nad tím, že by vyzařování z mobilních telefonů mohlo být spojeno s podmínkami umožňujícími vznik rakoviny či krevních sraženin v mozku.

[...]

S malým odstupem zveřejňuje ESA nové zprávy a podrobnosti o druhém největším měsíci sluneční soustavy – Titanu. Na tomto vzdáleném mrazivém světě přistála 14. ledna 2005 sonda Huygens a stala se tak prvním obyvatelem titánské krajiny. Po měsíci od předání dat doplňují vědci z ESA již známé informace o vizáži planety podrobnostmi o povětrnostních podmínkách. Měření však neproběhlo zcela běžným způsobem. V obraze odkrytých nedostatků se však můžeme podívat na neuvěřitelné schopnosti lidské techniky.

[...]

Při vyslovení slova robot asi každého Čecha (který má zvládnutou aspoň povinnou četbu) zahřeje u srdce. Slovo robot totiž bylo vymyšleno v Čechách spisovatelem Karlem Čapkem. Samozřejmě že se při vhodné příležitosti rádi cizincům pochlubíme, že jsme světu také dali slovo, které se používá i mezinárodně a je ve slovnících tak globálních jazyků, jakým je angličtina. Naše radost trochu pomine, když se dotyčný cizinec, jemuž jsme se chlubili, zeptá, ve které části Balkánu Čechy vlastně leží. Ale to nás nesmí rozladit, protože na toto čím dál tím víc frekventované slovo můžeme být právem hrdí. Tvůrce tohoto pojmu zaslouží pár slov. Karel Čapek byl prozaikem, dramatikem, novinářem, filmovým libretistou, básníkem a překladatelem, literárním, divadelním a výtvarným kritikem, estetikem a filozofem, zkrátka mužem mnoha talentů. Byl vším možným, jen ne robotikem, kybernetikem či aspoň strojním konstruktérem. Narodil se 9. 1. 1890 a zemřel 25. 12. 1938. Ale jak sám říká, vším byl rád.

[...]

V termálních sirných pramenech se to hemží životem. Mezi organismy, které se tu nacházejí, je i druh mikrobu, jehož bílkoviny mají neuvěřitelné schopnosti. Jsou natolik zvláštní, že možná pomohou při konstrukci prvního kvantového počítače.

Vědci z agentury NASA již pomocí tohoto mikrobu vytvořili první sestavy „kvantových bodů“. Kvantový bod je drobný kousek zlata nebo polovodiče. V průměru má několik nanometrů a uvnitř se skrývá elektron. Tento elektron okolo sebe nemá příliš místa. Právě proto, že vězí v tak malém prostoru, chová se jinak, než by se normálně choval. Jinými slovy převažuje jeho kvantové chování. Kvantové body tohoto druhu mohou tvořit základ malých chemických senzorů. Kvantové stavy elektronu se totiž mění, když se k bodu naváže molekula.

[...]