Rob Manning – Místodržitel Marsu

18 Bře

Fanoušci astronomie a dobývání vesmíru teď nejčastěji mluví o Marsu. O sondách, o přístrojích, o výsledcích. Jací jsou však lidé, kteří za nimi stojí? Mezi „jedničky“ je řazen Rob Manning, jemuž se žertem říká místodržitel Marsu. On mj. vymyslel, jak přistát.

Dětství strávil na venkově v severním Washingtonu. Právě tady objevil časopis National Geographic a při četbě článků o dobývání Měsíce se nadchl pro vesmírný výzkum. Jeho představivost poutaly planety, které není možné pozorovat pouhým okem stejně snadno jako Měsíc. Když jednoho dne uviděl na titulní straně místních novin fotografii Marsu, pořízenou okolo prolétající sondou, dostal jeho zájem přesný směr. Rodiče mu koupili populárně- -naučné knihy, kde uviděl obrázky vědců konstruujících vesmírné sondy. Rozhodl se, že se musí stát jedním z nich.

Nejdřív to nebyl génius

Jeho školní výsledky v matematice a přírodních vědách byly spíše průměrné, ale to jeho zvědavost nemohlo nijak utlumit. Učitelé mu říkali, že chce-li se stát konstruktérem, musí se především výborně učit. Střední školu vychodil v malém farmářském městě Burlington. Naučil se tu spoustu věcí o zemědělských strojích, ale jeho zájem o technické vzdělání trval dále. Po skončení střední školy se přihlásil na Whitman College a později přešel na Kalifornský technologický institut. Usilovně studoval, ve zdejší knihovně téměř i přespával. Bylo to právě v době, kdy sonda Voyager posílala fantastické snímky Jupitera a jeho okolí. Když byl přijat na částečný úvazek v Jet Propulsion Laboratory (JPL), splnil se mu dětský sen – pracoval na vývoji kosmických těles.

Airbagy – jeho nápad

Zaměřil se na palubní počítače, které byly, jak sám říká, mnohem méně inteligentní než HAL z knihy Arthura Clarka 2001: Vesmírná odysea. Postupem času se stal hlavním inženýrem počítačů sondy Cassini, která byla vypuštěna v roce 1997. Naučil se řešit jejich nenadálé výpadky, což se mu hodilo při dalším úkolu, jímž byla úspěšná mise Mars Pathfinder. Tři a půl roku byl odpovědný za sondu Mars Pathfinder. Jak sám říká, staral se o vše, co létalo, tedy s výjimkou roveru, kamerových systémů a dalších vědeckých přístrojů. Odpovídal za návrh sondy, její zhotovení, stejně jako všechny procesy spojené s přistáním. Kvůli těmto zkušenostem byl jmenován i hlavním inženýrem projektu Mars Odyssey pro koordinaci všech technických aspektů mise. Vyvinul i metodu přistání sondy na Marsu s pomocí brzdicích raket a obřích airbagů. V rámci NASA je Manning extratřídou s ještě velkou budoucností. Rob Manning kromě práce pro NASA působí i na jihokalifornské univerzitě v oboru počítačového inženýrství a řídicích systémů. Žije v Pasadeně v Kalifornii, je ženatý a s manželkou Dominique má dvě děti. K jeho koníčkům patří sport a hraní v místní jazzové kapele.

Steven Squyres, největší fanoušek

Vyrostl poblíž Camdenu v jižním New Jersey. Jeho otec byl chemickým inženýrem společnosti DuPont. O vesmír se zajímal od doby, kdy dostal k Vánocům od svého otce teleskop a spolu pozorovali Jupiterovy měsíce.

Od osmi let, kdy s rodinou podnikali výlety do Skalistých hor, byla jeho koníčkem geologie a horolezectví. Geologie jej také v polovině sedmdesátých let přivedla na prestižní Cornellovu univerzitu, kde svůj čas dělil mezi studium a lezení po horách. Obratem pro něj byl kurz zaměřený na misi Viking, který vedl Joe Veverka, nynější vedoucí astronomického oddělení Cornellovy univerzity. Podle Veverkových slov patřil Squyres vždy k nejlepším studentům.

Nakažlivý kantor

Po absolutoriu zůstal na univerzitě, kde spolu s Veverkou a Carlem Saganem pracoval na misi Voyager. Tehdy také začalo jeho nekonečné cestování mezi univerzitou a střediskem JPL. Od roku 1986 na Cornellově univerzitě vyučuje jako profesor astronomie a jeho přednášky patří k těm nejoblíbenějším. Jeho nadšení pro věc je nakažlivé a dokázalo již ovlivnit řadu studentů.

Mediální hvězda

Steven Squyres se spolupodílel na vývoji vědeckých přístrojů obou vozidel, které mají brázdit povrch Marsu. Squyres se také stal jedním z neoficiálních mluvčích mise Mars Odyssey. Snaží se projekt veřejnosti co nejvíce přiblížit a zahrnout ji tak mezi ty, na kterých její úspěch záleží. To je ostatně také jedním z cílů mise Mars Odyssey. Patří prostě k největším fanouškům projektu. Jak sám říká, není jedinou mediální hvězdou v rodině. Jeho bratr byl totiž vedoucím střihu úspěšného oscarového snímku Tygr a drak.

Leave a Reply