Revoluci způsobil tryskový stav

18 Zář

Bezesporu výjimečným člověkem byl Ing. Vladimír Svatý, CSc., autor tryskového tkaní, jež znamenalo revoluci v textilní technologii. V produktivním věku měl jedno přání – chtěl jen v klidu pracovat. Doba, ve které žil, to však nedovolila. Byl režimem, ale i krajany ponižován, okradli ho nejen o peníze, ale i o čest být jedním z uznávaných vynálezců–podnikatelů uplynulého století.

Narodil se 19. září 1919 v Roztokách u Jilemnice jako páté dítě v rodině podnikatele. Po čtyřech dcerách byl velmi vítaným přírůstkem do už tak početné rodiny. Do školy Vladimír chodil v Nové Pace, kde v roce 1938 také ukončil středoškolská studia maturitou. S učivem neměl žádné problémy, prospíval velmi dobře. Jeho zájem o konstrukci strojů se postupem času prohluboval. Zdánlivě jednoduchá otázka, „zda by tryska při tkaní unesla nit“, kterou pronesl, je považována za počátek tryskového stavu. Na něm pracoval v otcově tkalcovně v Roztokách, jejíž vedení s pomocí matky po smrti otcově v roce 1944 převzal.

Pokus o absolvování Vysoké školy v Liberci dálkovým studiem ztroskotal na alergických potížích s očima. Slzely při delší námaze, a když musel rýsovat ve dne v práci, nemohl už pracovat v noci. Žádost o posunutí pracovní doby ráno o hodinu později byla zamítnuta. Přesto kandidátskou práci odevzdal a byl ustanoven konzultant. Již v roce 1947 podal návrh na udělení patentu na tryskový stav. Únor 1948 ovšem znamenal konec rodinného podniku. Toho využili místní komunističtí funkcionáři a ing. Svatý byl převezen do Nové Paky do národního podniku Nopaka, kde pokračoval na dokončení svého vynálezu. Patent byl sice udělen na jeho jméno, ale byl za symbolickou cenu jedné koruny prodán do strojíren ve Zlíně. Tam byl kosmeticky vylepšený prototyp vyroben. Na jeho předvedení v obchodním domě Bílá labuť v Praze byl pozván i prezident Antonín Zápotocký, vynálezce nikoliv. V tu chvíli ale pomohla náhoda. Tři inženýři nebyli schopni uvést stroj do provozu, a tak v noci přivezli Vladimíra do Prahy, aby mohli stav prezidentovi předvést. Zápotocký se tehdy obrátil na vynálezce s otázkou: „Inženýrku, to je tvoje? S tím bys byl ve světě náramně bohatý. No, my ti taky něco dáme.“ A dali, jenže ve zcela jiném smyslu. Zavřeli ho pro řadu nepodložených obvinění, případně jej drželi pod dozorem. I prezident Zápotocký si uvědomoval vysokou cenu vynálezce. Svatý byl prověřován, vyšetřován ve vazbě i na svobodě pro svůj údajně buržoazní původ.
Práci Vladimíra Svatého nebylo možno přehlédnout. S modelem vzduchového tryskového stavu se dostal z Roztok přes Novou Paku, Červený Kostelec až do nově vzniklého Výzkumného ústavu technologie v Liberci. Tam rozšířil výzkumy i na prohoz vodním paprskem a stal se přes přetrvávající politické šikanování uznávanou osobností v oboru textilního strojírenství.

Vězněn byl dvakrát. Nejdříve ho křivě obvinili, že chtěl prodat svůj patent do Spojených států. Jeho krajané ho ponížili a okradli nejenom o peníze, ale i o čest být jedním z uznávaných vynálezců–podni katelů uplynulého století. Podruhé se za mřížemi ocitl za to, že pomohl kamarádovi k útěku ze žaláře. Výslechy, podezřívání, krádeže písemností. Strach režimu byl o to větší, že sledovaný muž uměl pět cizích jazyků. Přesto Svatý nepřestával bádat a přicházel s dalšími vynálezy. S kolektivem, který se postupně rozrůstal až na třicet pracovníků, pokračoval ve výzkumech na obou typech tryskového prohozu. Vynález konfuzoru v roce 1956 převratně posunul hranice možností vzduchového prohozu. Oba tryskové stavy byly vyváženy na náročné západní trhy a v mnohatisícových počtech do zemí bývalého Sovětského svazu. Vzbudily zaslouženou pozornost předních světových výrobců textilních strojů.

Princip tryskového stavu vodního i vzduchového je v podstatě geniálně jednoduchý. V archivech je popisován následující krkolomnou, leč vše říkající větou: „Místo těžkého člunku, který prolétává osnovou z jedné strany na druhou, poháněn nákladně vysokou energií a za strašlivého hluku vystřelovaného člunku s cívkou uprostřed a zachytávaného neméně hlučným mechanismem na straně druhé, unáší nit útku malý střik vody nebo vzduchu z trysky.“ Proto název tryskový stav, i když tryskové tempo dosahuje přece jen v nadneseném slova smyslu. Vodní tryskový stav je vhodný jen pro tkaniny, jejichž materiál je nenasákavý – což platí pro většinu syntetických vláken. Nikdo dnes už nespočítá výši zisků získaných z prodeje tryskových stavů a licencí do Velké Británie, USA a Japonska, zašantročených do budování socialismu a rozkradených v PZO a Elitexu.

V šedesátých letech přichází na svět jeho další vynález – skřipcový stav. Je určen pro zpracování hedvábí, může vyrábět listové i pestrobarevné příze. Jeho předností je držení útku od jeho nastavení do skřipce až do přírazu v jediném bodě. Nedostatkem stavu jsou veliké ztráty útkové příze. Vladimír Svatý přihlásil celkem 139 vynálezů, téměř na všechny mu byla udělena autorská osvědčení, převážná část se realizovala v tuzemské či zahraniční licenční výrobě. Jediná přihláška vynálezu se zcela vymykala z oblasti textilního strojírenství: návrh nového způsobu vyplétání tenisových raket. Svatý byl totiž také velmi dobrým tenistou, měl výbornou fyzickou kondici a dokázal se odreagovávat od náročné duševní práce. Byl vynikajícím technikem, obchodníkem i manažerem. Měl rád hudbu, divadlo i poezii, kterou dokonce sám psal. Zemřel 2. února 1986 v Liberci.
Současný kolektiv odboru tkací techniky VÚTS Liberec pod vedením doc. ing. Josefa Dvořáka, CSc., je úspěšným pokračovatelem tradice, založené Vladimírem Svatým. Tento tým přišel s několika novými významnými patenty, které úspěšně rozvíjejí myšlenku tryskového tkaní. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci spolu s Výzkumným ústavem textilních strojů vytvořila Čestnou plaketu Vladimíra Svatého. Ta je udělována vynikajícím osobnostem v textilních vědách a textilním strojírenství. Prototyp prvního tryskového stavu na světě je dosud vystaven ve vstupní hale VÚTS. Vzduchové nebo vodní tryskové stavy dnes vyrábějí všichni přední světoví výrobci tkací techniky od Japonska přes Itálii, Německo, Švýcarsko po Belgii.

Leave a Reply