Rétové tu byli vždycky

18 Dub

Nedávno jednoho z našich redakčních kolegů oslovil známý se slovy: „Nějaký rakouský vědec prý rozluštil nápis v písmu a jazyce Rétů, kteří žili kdysi někdy v Alpách. Nikdy jsem o takovém národě neslyšel, a to si zakládám na svém vzdělání. Je něco takového vůbec možné? Já myslel, že se luští už jen hieroglyfy nebo provázkové písmo.“ Vycházíme-li z jednoho z fundamentálních pravidel logiky, že „je možné jen to, co je“, pak je možné s nadsázkou konstatovat, že v Evropě v relativně bezprostřední blízkosti Čech existoval národ, o němž dosud mnozí z nás neslyšeli. Jenže…

Jde však o projev nevzdělané neúcty k aktuálně existujícímu národu, jenž má v Evropské unii právo na svou identitu, jazyk, vlajku. O co vlastně jde? Vědec z Vídeňské univerzity Stefan Schumacher podle médií rozluštil nápis ve skalní rozsedlině hory Rofan u rakouské vesničky Steinberg (okres Schwaz). Steinberg je turistické horské letovisko v tyrolských Alpách v Rakousku ve výši 1010 metrů nad mořem, kde žije 308 obyvatel. Nápis je starý 2000 až 2500 let.

Je to možné

Je zcela klidně možné, že většina Čechů o národu Rétů buď nikdy neslyšela, nebo je dezorientována špatnou interpretací článků ze zahraničních médií a autoři populárně-vědeckých příloh deníků a stránek rádoby vědeckých časopisů vůbec nevědí, o čem píší. O Rétech, neboli o Raetech, nelze psát v minulém čase. Pouze o jejich historii, jíž se týká kauza o rozluštění nápisu. Jedná se o dnešní Rétoromány, romanizované Réty, občany germánského původu z někdejší římské provincie Raetia, jejíž centrum bylo nejprve v dnešním Ausburgu (Augusta Videlicum) a později v Regensburgu (Regina Astra), čili necelých 300 km od Prahy. K rétské národnosti se dnes hlásí 1 % Italů a 1 % Švýcarů a oficiálně či neoficiálně desítky tisíc občanů Rakouska a Německa. Jde téměř o jeden milion lidí.

Nápis na skále

Stefan Schumacher rozluštil, že příslušník kmene Rétů jménem Kastrie Etunnu uskutečňoval se svými příbuznými na Rofanu rituální oběti bohům. Rakouský vědec objevil jazykovou »mechaniku« tvorby jmen tehdejších Rétů, takže Kastrie Etunnu byl Kastrie, syn Etuneho. Dalšími podepsanými byli Ritauie Kastrinu, tedy Ritauie, syn Kastrieho, a Esimne Kastrinu, tedy Esimne, syn Kastrieho. Rozluštění vycházelo z předpokladu, že jde o jména a že jejich část nahrazující dnešní příjmení se tvořila od křestního jména otce tak, jak bylo zvykem ve Skandinávii nebo je patrné ze starých nápisů v arabštině či hebrejštině, bulharštině a nepřímo i v ruštině. Dávní Rétové v Alpách používali písmo převzaté od italských Etrusků a jejich jazyk lze považovat za místní verzi vulgární latiny, převzatý od římských legionářů. Zjednodušeně řečeno. Přejímání písma a jazyka neprobíhalo jednoduše, takže mají různé podoby dodnes. V písmu už nikoli, jazykově ano.

Z jižní části Alp, která dnes leží v Itálii, je známa řada rétských nápisů, ale žádný z nich není vytesaný ve skále. V severním Tyrolsku na území dnešního Rakouska je rétských nápisů málo, ale ten ze Steinbergu je jako jeden z mála vytesaný ve skále a patří k nejdelším. Stefan Schumacher si pořídil centimetr po centimetru přesný odlitek nápisu a studoval ho několik let.

Dnešek

Rétové, Raetové, Rätové, Rétorománi, ale také Grisonci (italsky) mají svou identitu, která je v Evropě matena hlavně nevzdělaností. Největší švýcarský kanton Graubünden (rétorománsky Grischun, italsky Grigioni) je rétorománský, rétorománština je respektována od roku 1938 a od roku 1996 byla po plebiscitu uzákoněna jako čtvrtý úřední jazyk Švýcarské konfederace. Hlavním městem je Chur. Rétové mají svá média včetně televize. Rétorománština má pět nářečí, od roku 1982 je jedinou spisovnou formou rumantsch grischun, která vznikla po konsensu vědeckých autorit. Dříve se na rétských územích v sudých letech psalo dolnoengadinsky, v lichých suselvštinou, další forma rétorománštiny (surmirština) se objevila i na švýcarských bankovkách. Rozluštění nápisu v Alpách je tedy součástí starověké fáze historie současného národa, jehož dějiny jsou starší než ty české. Má nepřerušenou historickou kontinuitu. Jen skuteční vzdělanci například vědí, že Rétové (Grisonci) byli jedinými Švýcary, kteří válčili ve třicetileté válce.

Leave a Reply