Ptačí chřipka – Pozor! Zde leží smrt, nesahat!

16 Kvě

Ptačí chřipka… Téma, jehož závažnost a reálná nebezpečnost osciluje už tři čtvrtě roku mezi dvěma póly. Jeden reprezentuje bagatelizaci: všechno je zveličené, farmaceutické firmy s námi hrají odpornou hru a ceny jejich akcií rostou, obraty se násobí; u nás »to« ještě není, úroveň české hygieny a lékařské péče je přece na vysoké úrovni. Druhý reprezentuje paniku: ptačí chřipka se šíří nezadržitelně, mutace viru a jeho lavinovitý přenos je jen otázkou času, pak všichni padneme za oběť pandemii. Pravda je někde uprostřed na hranici, kterou střeží civilizovaná zdravotní ostražitost, hygiena, prevence, racionální analýza.

Nemíníme tu prezentovat poslední vědecké poznatky o výzkumu chřipky, ale především osvětu na velmi žhavé téma.

Není-li nemoc, není vakcína

I když zaznívají podtóny hysterie, tak v den uzávěrky březnového čísla Světa vědy ještě prokazatelně nebyl v Čechách zaznamenán ani jeden případ ptačí chřipky. O týden dříve však nebyl žádný případ například ani na Slovensku a ve Francii. Pár dnů situaci otočilo. Nákaza už byla zaznamenána ve 12 evropských zemích. Virus H5N1 je za humny. Neklid narůstá. Do laboratoří Státní veterinární správy nyní přichází denně více než padesát vzorků tkání uhynulých ptáků. Předposlední únorový den Francie potvrdila, že ptačí chřipka už zasáhla domácí chovy drůbeže. Zatím se však na celém světě nevyskytlo ani jedno prověřené zjištění, že virus H5N1 zmutoval a je přenosný z člověka na člověka. To by byl zlomový bod pandemie. Velmi zjednodušeně řečeno – pokud »usedne« virus ptačí chřipky H5N1 na člověka, jenž je aktuálně nemocný běžnou lidskou chřipkou, pak může dojít k mutaci viru. Nejlepší prevencí je tedy chřipku nemít a aktivně se jí bránit. Šéfové farmaceutických firem si mnou ruce, kšefty jsou skvělé. Nejběžnějšími typy lidské chřipky jsou onemocnění způsobená viry H1N1 a H3N2 (typ A), proti nimž se nejmasověji používá vakcinace (alespoň podle statistik z let 1992 – 2006). Nežádoucí, avšak očekávaná mutace postaví před medicínský a farmaceutický výzkum okamžitý úkol – vytvořit vakcínu proti chřipkovému mutantovi. Pořád se však jedná hlavně o veterinární problém, nákaza se šíří mezi drůbeží a sporadicky se přenáší z drůbeže na člověka.

Situace

Indonésie mezitím potvrdila dvacátou lidskou oběť. Relativně nedaleké Rumunsko oznámilo 11. případ podezření onemocnění člověka ptačí chřipkou, drůbež je už zasažena ve 34 lokalitách. Čína hlásí 14 výskytů ptačí chřipky u člověka, z toho 8 lidí už zemřelo. První nákazu drůbeže oznámilo i Švýcarsko. V Německu se potvrdily další případy u volně žijících kachen. Francie začala plánovat očkování domácích chovů. Lidé se ptají – a svědčí o tom i dotazy na adresu redakce – zda je dobrou prevencí přestat konzumovat drůbeží maso. Například u nás velmi oblíbená kuřata. Oproti informacím, že např. ve francouzském departementu Ain u Lyonu bylo po úmrtí 400 krůt a krocanů pobito a spáleno 11 000 kusů drůbeže v chovu jedné farmy ve vesnici Versailleux, nevyznívá doporučení veterinářů zrovna povzbudivě. Ale při tepelném zpracování masa při teplotách nad 70 °C je virus zničen a není se čeho bát. Vybíjení ve Francii je prevencí. Zatím nebylo zjištěno, jak se virus na farmu dostal.

Rizika

Čeští veterináři a hygienici zatím hodnotí výskyt ptačí chřipky v Evropě jako výsledek běžné migrace ptáků. Situace se však může velmi zhoršit návratem ptactva ze svých zimovišť. Vyšší riziko výskytu ptačí chřipky spatřují v oblastech kolem Pardubic, Strakonic a Znojma, kde je vyšší koncentrace vodní a hrabavé drůbeže. Hlavní hygienik ČR Michael Vít se domnívá, že nákaza se může sporadicky objevovat v Evropě i několik dalších let. Česká republika patří mezi země, které mají připraveny národní pandemický plán. Zatím není nutné ho aktivovat, ale lidé by především měli změnit své návyky a možnost přenosu viru z volně žijícího ptactva na domácí ptactvo minimalizovat. Drobní chovatelé by neměli nechávat svou drůbež pobíhat po okolí, ale udržet ji v zahradách či výbězích. Krmivo skladovat pod střechou. U velkochovů je potřeba dodržovat profesionální zásady. Držet drůbež pod střechou nebo ve vymezeném prostoru. Zvýší-li se úmrtnost kusů nad 3 % stavu, tak je nutné situaci hlásit veterinární správě a odevzdat vzorky tkáně uhynulých kusů.

Ekonomické důsledky

Dopady šíření ptačí chřipky na ekonomiku evropských zemí mohou být velmi vážné. Ekonomové varují, že by mohla snížit kurz eura zpět na paritu s dolarem (tedy na kurz jedna ku jedné), která byla zaznamenána naposledy na podzim 2003. Tyto úvahy však jaksi neberou v úvahu možnost, že by se ptačí chřipka mohla šířit i v Americe… Experti upozorňují, že případná pandemie by vzhledem k nemocnosti snížila výkonnost evropských podniků, zvýšila výdaje na zdravotní péči, což by Evropskou centrální banku přinutilo snížit úrokové sazby ve snaze podpořit ekonomiku. Nižší výnosy by pak snížily atraktivitu eura.
Už nyní pociťuje například francouzské zemědělství pokles tržeb za prodej drůbeže o 30 % (údaj se týká období od začátku listopadu 2005 do konce ledna 2006).

Bilance

Od konce roku 2003, kdy se virus objevil, se jím podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nakazilo asi 170 lidí. Vysoce patogenní kmen ptačí chřipky H5N1 má v celém světě na svědomí zatím 92 lidských životů. Poslední velká pandemie chřipky v roce 1918 podle různých zdrojů zabila nejméně na 20 milionů lidí, ale obětí mohlo být až 100 milionů. Katastrofický scénář nové pandemie lze jen velmi těžko odhadnout, ale počet mrtvých by zřejmě překročil všechna dosud známá čísla. Zejména globální letecká doprava by šíření pandemie akcelerovala. Ekonomické škody by se v jednotlivých částech světa zřejmě brzy vyrovnaly. Zatím jediným účinným prostředkem proti případné pandemii je mediální kampaň a cedule varující lidi, aby se nedotýkali nemocných či mrtvých kusů drůbeže či ptactva: Pozor! Zde leží smrt – nesahat!

Leave a Reply