Převratných deset let

16 Led

Objevy ve světě vědy a techniky za posledních deset let patří k nejdůležitějším v historii lidstva. Podařilo se odhalit tajemství vesmíru, téměř rozluštit lidský genom, vyřešit Fermatovu hypotézu, počítač dokázal poprvé v historii porazit v šachovém turnaji člověka, internetová síť se rozrostla do nevídaných rozměrů, astronomové objevili planety jiných hvězd, začala se klonovat zvířata. Všechno podstatné si přiblížíme v krátkém souhrnu. Aktuálně si vědci z celého světa nejvíce lámou hlavu nad kontroverzním experimentem klonování člověka. A protože je kolem narození prvního dítěte touto technikou celá řada nejasností, vrátíme se k tématu v příštím vydání webzinu Česká hlava a svět vědy. Nyní můžeme proniknout do problematiky díky troše terminologie a chronologicky seřazených dat.

Svět internetu

Význam internetu je právem přirovnáván k historickému významu, jaký měl ve své době vynález Guttenbergova knihtisku. Pro pokrok lidstva v 21. století jsou nejdůležitější informace, zejména jejich zprostředkování a zpřístupnění celosvětovou komunikační sítí – internetem. Ten vznikl ze sítě ARPANET (Advanced Research Project Agency Network), kterou vyvinulo americké ministerstvo obrany. Začátkem osmdesátých let minulého století se armádní provoz oddělil a zůstal internet. Ten se rozšířil na amerických univerzitách a zpočátku byl exkluzivní doménou amerických a poté i světových vědců. Zlom nastal v posledním desetiletí. V roce 1993 vyvinuli Marc Andreesen a Erik Bina z univerzity v Illinois mozaikový vyhledávač, který umožnil přístup na internet nejširší veřejnosti. Na konci roku 1993 měla světová síť www pouze 500 serverů. Během jediného roku se jejich počet zvýšil na 10 000 a internet užívalo už deset milionů lidí. Dnes pokrývá internet téměř všechny státy světa. Nabízí funkce pro přenos datových souborů a elektronické pošty a umožňuje uživatelům přístup i do vzdálených informačních databází. Mnoho organizací, podniků i soukromníků uveřejňuje na internetu své informační dokumenty. Jsou známy jako domovské stránky a obvykle obsahují spojovací články k příbuzným dokumentům. Jednou z nejpopulárnějších na světě je www stránka americké NASA. Uživatel se z ní dostane k informacím o kosmickém výzkumu a také k fotografiím pořízeným Hubbleovým vesmírným teleskopem i kosmickými sondami.

Vítězství počítače

Nejúspěšnějšího šachistu ve světové historii Garryho Kasparova porazil v šachovém turnaji počítač firmy IBM Deep Blue. Bylo to v květnu 1997. Kasparov ještě v roce 1988 tvrdil, že počítač ho nikdy nemůže porazit. Jen o čtyři roky později v roce 1992 ho v jednom zápase bleskovou hrou během pěti minut přemohl obyčejný šachový program Fritz 2, který byl běžně v prodeji za 80 liber. V roce 1996 se Kasparov utkal poprvé s počítačem Deep Blue a v úvodním zápase prohrál v 37 tazích. Pak se vzpamatoval a vyhrál turnaj poměrem čtyři ku dvěma. Netrvalo ani rok a Kasparov zasedl k šachovému stolu proti zdokonalené verzi Deep Blue, který byl schopen provádět 36 miliard operací během tří minut. Kasparov vyhrál zahajovací partii, Deep Blue druhý a šestý zápas a vyhrál i celý turnaj. Poprvé v historii počítač přemohl člověka.

Fermatova hypotéza

Uplynulé desetiletí přineslo vyřešení i 350 let staré matematické hádanky, kterou po sobě zanechal Pierre de Fermat, francouzský právník a matematik amatér. Žil v sedmnáctém století a zabýval se teorií čísel, geometrií, algebrou a teorií pravděpodobnosti. Šlo o takzvanou Fermatovu větu někdy také nazývanou Fermatova hypotéza. Tvrdí se v ní, že nelze najít celá kladná čísla x, y a z tak, aby platilo: xn + yn = zn pro n › 2. Fermat sice prohlásil, že má pro svou větu perfektní důkaz, ale nikdy ho nikomu nesdělil. Snažily se ho pak najít desítky matematiků po celá staletí, ale úspěšný byl až Brit Andrew Willes. V deseti letech se prý rozhodl, že hádanku vyluští. Podařilo se mu to po sedmi letech usilovné práce v roce 1994. Vědecký svět považuje dnes Fermatovu hypotézu za doloženou.

Planeta u jiné hvězdy

Psal se rok 1995, když astronomové Michel Mayor a Didier Queloz ze ženevské observatoře objevily první planetu mimo náš solární systém. Obíhá hvězdu 51 Pegasi vzdálenou od Země čtyřicet světelných let. Planeta má asi poloviční velikost Jupitera, ale život na ní je vyloučen, protože obíhá v příliš těsné blízkosti sálající hvězdy. Od té doby vědci objevili už přes sto planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce. Jejich oběžné dráhy se většinou podstatně liší od drah planet naší sluneční soustavy.

Tajemství vesmíru

Po dlouhých desetiletích nejrůznějších hypotéz a spekulací se astronomové konečně shodli na základních charakteristikách vesmíru. Umožnily to výsledky, které získal satelit COBE (Cosmic Background Explorer), který zkonstruovala NASA. Byl vypuštěn v roce 1989 a zkoumal strukturu a spektrum radiace zbylé po velkém třesku. Vznikla mapa takzvaných horkých míst vesmíru. V roce 2000 byla doplněna výzkumem dvou vědců, kteří použili teleskopy umístěné v balonech s vysokým doletem. Díky těmto podkladům došli vědci letos k závěrům, že vesmír je stár asi 14 miliard let, je plochý a nekonečný, a pokud jde o strukturu, pouze z pěti procent ho tvoří známá hmota jako prach a plyny, které sestávají z protonů, neutronů a elektronů a zbytek je tvořen hmotou neznámého původu, která se objevuje z ničeho a z neznáma. Odkud a z čeho se tato tajemná hmota bere, je otázkou pro vědecké výzkumy dalších desetiletí.

Rozluštěný genom

26. června roku 2000 oznámili vědci, že dekódovali v základních rysech lidský genom, tedy že jsou schopni ho přečíst přibližně z 97 procent. Genom je kompletní genetický materiál organismu. Dokonale vyluštěný genom by měl zahrnovat všechny geny na všech chromozomech. Očekává se, že se to podaří do konce příštího roku. Každý organismus od člověka k bakterii obsahuje v každé buňce kopii instrukcí, jak má být postaven. Je to jakýsi manuál zapsaný chemickým písmem do dvou pruhů čtyřmi základními písmeny. DNA je totiž tvořena ze čtyř bází – adeninu, guaninu, cytosinu a thyminu, které se spojují po dvou – např. A-T, C-G. Vědci dospěli k závěru, že lidský genom obsahuje 50 000 až 100 000 genů . Vyluštění genomu otevřelo lidstvu obrovské perspektivy. Je možno odhalit původce dědičných chorob a zamezit jim. Využít genové terapie přímo pro léčení pacientů. Včas rozeznat hrozící onemocnění atd. Bez zajímavosti není ani to, že na samém prahu historie výzkumu genomu stál náš vědec Gregor Mendel, který odhalil základy dědičnosti.

Ovce Dolly

V únoru 1997 zaplavily titulní stránky světového tisku obrázky klonované ovce Dolly. Byl to průlom v genové technologii a vyvolal záplavu úvah o možnostech klonování a také vlnu diskusí a obav z klonování člověka. Ty se naplní zřejmě už v lednu příštího roku, kdy přijde na svět první klonované dítě. O úspěšné naklonování Dolly se zasloužil Ian Wilmut, ředitel embryologické sekce Roslinského institutu ve Skotsku. Šlo o geneticky perfektní kopii vytvořenou použitím DNA z jediné buňky. Ovce Dolly žije dodnes a je stále předmětem vědeckých i amatérských diskusí. Od té doby se podařilo naklonovat už celou řadu zvířat a v současné době se uvažuje i o klonování ohrožených a dokonce i vymřelých druhů, jako je tasmánský vlk nebo pravěký mamut.

Leave a Reply