Poručíme větru, dešti?

16 Zář

Snahu ovládat počasí měl člověk odpradávna. Když bylo sucho, šamani se snažili přivolat déšť, když naopak hrozily záplavy, modlili se, aby vyšlo slunce a přestalo pršet. Na dávné lidské touhy teď navázali vědci a pokoušejí se vytvořit systém, který by dokázal poručit (prozatím) dešti. Po obloze nám tak už možná brzy budou plout umělé dešťové mraky a z nich bude padat umělý déšť.

Odborníci z Univerzity v Bruselu, z izraelské Univerzity Bena Guriona a experti z NASA dali hlavy dohromady a společně vymysleli systém z černých desek, které mají absorbovat sluneční paprsky. Díky tomu by v suchých nebo i v pouštních oblastech byl možný vznik umělých mraků a deště… Projekt by měl být v průběhu příštího roku testován v poušti v Izraeli.

Teplotní ostrovy

„Momentálně pilně pracujeme na tom, abychom vybrali co nejoptimálnější materiál pro tmavý povrch desek, jimiž plochu pokryjeme,“ prozradil odborník na atmosférické modely Leon Brening z bruselské univerzity. „Potřebujeme, aby takový materiál pohltil co největší množství tepla ze slunečních paprsků. To potom společně se sraženou párou vystoupá do vyšších poloh atmosféry a transformuje se v mraky a posléze v déšť,“ vysvětlil, na jakém principu má systém pracovat. Brening podotkl, že jako prvotní impuls ke vzniku nápadu s uměle generovaným deštěm posloužila velká města. „Velkoměsta jsou takové teplotní ostrovy. Díky značnému množství asfaltové a zastavěné plochy jsou teploty o pět až deset stupňů vyšší než v krajině, která tato města obklopuje,“ podotkl vědec. „A tyto teplotní ostrovy vyvolávají efekt, kdy teplý vzduch stoupá společně s vodní párou, která se potom ve vysokých sférách atmosféry kondenzuje do podoby mraků, z nichž prší.“

Umělý mrak

Pokusy s tím, že z existujících mraků vědci vyvolávali srážky, už známe. Ale ještě nikdy v minulosti tu nebyl pokus vytvořit přímo umělý mrak. Tým kolem Leona Breninga si tedy může v případě úspěšného testování připsat světový primát. „Pokud se vytvoření umělých mraků povede, bude to velký přínos pro suché a pouštní oblasti,“ zdůraznil Brening. Svá omezení to ale samozřejmě bude mít. „Náš systém bude fungovat jen v oblastech vzdálených maximálně 150 kilometrů od mořského pobřeží,“ doplnil. Problém s vysušováním půdy vzniká v rovníkových oblastech, kde se suchý vzduch po dešti drží ve vyšších atmosférických polohách a přesunuje se v nich do subtropických zón, které pak vysušuje. Toto rovníkové teplo totiž zabraňuje vlhkému vzduchu, aby vystoupil do vyšších oblastí atmosféry, čímž by vznikly mraky a zapršelo by.

Leave a Reply