Pod ledem Antarktidy je síť kanálů

16 Bře

Britští výzkumníci zjistili, že atmosféra šestého kontinentu se otepluje třikrát rychleji než zbytek Země, a za druhé jejich kolegové z University College of London (UCL) došli k závěru, že pod ledem Antarktidy jsou mohutné řeky spojující jako kanály už dříve objevená jezera.

Britští vědci, pracující pro British Antarctic Survey, uveřejnili v americkém časopise Science studii, že atmosféra Antarktidy za posledních 30 let v zimním období zažívá největší oteplování na naší planetě. Teploty vzduchu se navýšily přibližně trojnásobně oproti průměru jiných teritorií Země.

Měření se provádělo s pomocí dlouhodobě umístěných meteorologických balonů, které tvoří síť nad celým kontinentem. Nyní byl tento výzkum vyhodnocen a výsledek je nesmírně zajímavý. Měření byla vyhodnocena po dekádách a zatímco ve zbytku světa na jedno desetiletí připadá nárůst teploty vzduchu o přibližně 0,2 stupně Celsia, nad Antarktidou to bylo 0,5 až 0,75 stupně. Výsledky za tři desetiletí se shodují.

Stovky kilometrů řek

Už v 60. letech vědci zjistili, že pod antarktickými ledovci jsou jezera. Postupně byli schopni jejich počet vyčíslit na 150, ale reálně lze předpokládat, že jich je několik tisíc. Nejstarší jezero Vostok vzniklo před 15 až 20 miliony let. Výzkumníci také zjistili, že hladiny jezer mají výkyvy, ale vysvětlovali to pomalými průsaky. Dosud však jezera posuzovali izolovaně. Nebyl důvod se domnívat, že jsou propojena. Vědci však pečlivě vyhodnotili změny v ledové pokrývce, které zaznamenali při měřeních prováděných družicí ERS-2 Evropské vesmírné agentury (ESA) ve východní Antarktidě. Podle expertů UCL, jejichž závěry prezentoval Duncan Wingham (vedoucí týmu) v britském časopise Nature, změny svědčí o toku vody z jednoho jezera pod ledovci do druhého. Angličané se domnívají, že nejde o nějaké potůčky, ale o mohutné řeky, které jsou srovnatelné s londýnskou Temží. Všechno nasvědčuje tomu, že vlastně jde o síť kanálů v délce několika set kilometrů. Padá teorie, že se jezera vyvíjela nezávisle a v nich se autonomně vyvíjel biologický život. Nová data naopak naznačují, že jezera pod ledem jsou aktivní a občas mezi nimi dochází k pohybu velkých mas vody na velké vzdálenosti. Wingham to přirovnává k výbuchům šampaňského. Oprávněný se ukazuje i závěr, že voda z antarktických jezer v minulosti odtékala řekami do moře a tento pohyb se může opakovat.

Leave a Reply