Poblouznění termojadernou fúzí

15 Úno

Možná že příběh sedmnáctiletého studenta Jindřicha Fixy není jedinou inspirací, jejíž původ pochází z akademických Dnů otevřených dveří v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Možná je podobných „story“ více, ale v každém případě stojí za to se s ní seznámit. Možná se u nás jednou bude část populace vzrušovat či dojímat příběhy nadaných lidí aspoň stejně jako ságami svalnatých akčních bojovníků.

Jindřich Fixa přišel na Den otevřených dveří v roce 2003 o Vánocích. Dostal od autorů rukopis připravované knížky Řízená termojaderná fúze pro každého a odpověděl e-mailem, na němž byly nápadné nádherné formulace a stylistická čistota textu. Po půl roce mu vydavatel knížku vonící tiskárnou poslal do vesničky Karlík, kousek za Prahou. Zanedlouho zazvonil telefon: „Tady Jindra Fixa. Chtěl bych vám poděkovat za knížku.“ Potěšený autor mu řekl: Jsem rád, že ses ozval. Odkud voláš? „Z Austrálie,“ odpověděl mladík. Nedávno se Jindřich Fixa objevil v Praze. A tak jsme se dověděli něco o jeho příběhu, který zní budoucností, nadějí a dobrodružstvím poněkud nezvyklého druhu. Už jste slyšeli někdy o tom – v době, kdy mladí lidé spíše opouštějí domov poblouznění marihuanou, atmosférou technoparty a uchylují se do squotů, že by pubescenta tak pobláznila termojaderná syntéza, že by opustil domov a vydal se do světa za vzděláním? Je to skutečně poněkud jiný příběh, než se obvykle ve vědecko-technických časopisech vyskytuje.

Co jsi vlastně v Sydney dělal?

Na High School preparation jsem se učil půl roku anglicky. Využil jsem programu Home Stay a bydlel jsem v rodině, která byla mým právním zástupcem, neboť nejsem plnoletý. Rád bych absolvoval střední školu v anglosaské zemi a jako nejlacinější a nejpřívětivější se mi zdá Nový Zéland. Na vysoké škole chci studovat fyziku a matematiku. Zatím uvažuji o The University of Queensland v australském Brisbane.

V době, kdy se u nás prosadila státní maturita bez povinné matematiky, docela zajímavé přání. Podnikl jsi v tomto směru něco již v Česku?

Od šesté třídy jsem chodil do základní školy s rozšířeným vyučováním matematiky a fyziky v Praze na Uhelném trhu. A že tam mají dobrou úroveň, jsem se přesvědčil, když mě na novozélandské High School podle „papírů“ z pražské ZŠ zařadili do 13. ročníku. To totiž znamená, podaří-li se mi 13. ročník dokončit, že mohu nastoupit hned na univerzitu. Oficiálně jsem ale přijat na prestižní pražské gymnázium J. Ch. Dopplera, kde jsem dostal kvůli Novému Zélandu odklad.

Proč tě láká právě The University of Queensland v Brisbane?

Jednak tam je slušná úroveň exaktních předmětů a jednak titul této univerzity je uznáván Karlovou univerzitou v Praze. A naopak.

Svou kariéru máš asi naplánovanou pomalu až do důchodu. Máš představu, čemu by ses chtěl po absolutoriu věnovat?

Strašně mě zajímá termojaderná fúze. Vždyť po vysoké škole bych mohl vpadnout do nejlepšího. Bude se stavět ITER, a to je nějaká výzva. Tedy doufám, že se politici dohodnou, kde se kopne do země, dříve než vystuduji (již třetí rok se jedná o tom, zda se ITER postaví ve Francii, nebo v Japonsku – pozn. red.).

Termojaderná fúze není až tak běžné téma. Jak ses vlastně k ní dostal?

Už při Dnech otevřených dveří v Ústavu fyziky plazmatu, to snad víte. A pak jsem stál před zařízením, kterému říkají tokamak. Bylo to něco úžasného. Slunce na zemi. Když jsem dostal syrovou knížku Řízená termojaderná syntéza pro každého – tehdy ještě bez obrázků – tak v tu chvíli jsem měl jasno, že chci být u toho. No a do Sydney mi rodiče poslali finální verzi. Knížka nyní už se spoustou fotek se mi opravdu moc líbí. Spousta materiálů v angličtině, které mi Ing. Řípa poslal po návštěvě ústavu, ve mně jen urychlila rozhodnutí naučit se důkladně anglicky. Proto jsem také odjel do Austrálie.

Na závěr zbývá přát si přinejmenším dvě věci. Aby se Jindrovi splnilo přání jednou „mačkat knoflíky“ na ITER a aby jeho, v našich zeměpisných šířkách poměrně nezvyklé, rozhodnutí se stalo i pro naši mládež běžnějším standardem.

Jindřich Fixa se narodil v Praze v roce 1988. Je členem Mensy a účastníkem matematických a fyzikálních olympiád, kde se v celopražských kolech umísťoval od 3. do 4. místa. Za zdroj matematicko-fyzikálních genů určila maminka Jindry (absolventka matematického gymnázia) jednoznačně Jindrova dědečka. Ing. Zdeněk Fixa (nyní v důchodu) pracoval ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Napsal řadu knížek o počítačích a je autorem pojmů jako např. „disketa“ či „rozhraní“, je podepsán pod několika patenty a vynálezy.

Leave a Reply