Patenty, vzory, ochranné známky

3 Lis

Národní patentový systém veřejnoprávní ochrany jedinečných technických řešení počal v roce 2003 procházet obdobím očekávaných kvalitativních i kvantitativních změn spojených především s přístupem České republiky k Evropské patentové úmluvě.

Došlo k prvnímu znatelnějšímu poklesu zahraničních přihlašovacích aktivit.

Patenty

Z celkově podaných 3579 patentových přihlášek bylo zahraničních 2952, tedy o 21 % méně než v roce 2002. Naproti tomu bylo podáno o 19 % více přihlášek domácích. Posun rozdělení přihlašovacích aktivit byl příčinou mírného růstu podílu domácích přihlašovatelů vůči těm ze zahraničí. Přitom trvající převaha zahraničních patentových přihlášek se jeví ve světě globálních komerčních a průmyslových praktik přirozenou pro všechny otevřené ekonomiky vyspělých zemí. V případě patentových přihlášek zahraničních přihlašovatelů šlo převážně o mezinárodní přihlášky podané podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), které vstoupily do tzv. národní fáze řízení. Nejvíce byli zastoupeni přihlašovatelé z Německa, USA, Švýcarska a Francie. Struktura patentových přihlášek podle oborů ve smyslu jejich mezinárodního patentového třídění se v roce 2003 proti předešlým letům výrazně nezměnila. Nejvíce se patentovaly vynálezy z oboru organické chemie s využitím ve farmaceutickém průmyslu a řešení z oborů lékařství a hygieny. Teprve na dalších místech jsou zastoupeny kdysi tradiční patentářské obory jako kupříkladu obor strojní součásti. Formální výsledky patentových řízení v roce 2003 stojí rovněž za zaznamenání. Oproti roku 2003 mírně poklesl celkový počet patentových přihlášek v řízení, což je dobrý signál pro patentový průzkum a pro přihlašovatelské kruhy. Celkem bylo v roce 2003 rozhodnuto v 3726 přihláškových případech, z toho téměř každá druhá přihláška vedla k udělení patentu. V roce 2003 bylo uděleno více než 1800 českých patentů. Ke dni 31. 12. 2003 platilo na území České republiky 9709 patentů.

Užitné vzory

Zápis užitných vzorů do rejstříku sleduje stejný cíl jako patentová ochrana: chránit nová průmyslově využitelná technická řešení, která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti. Umožňuje však chránit předměty s menším invenčním obsahem, podstatně rychleji a levněji, než je tomu v případě ochrany patentové. I v roce 2003 se počet přihlášek užitných vzorů udržel nad jedním tisícem. Ochrana vynálezů prostřednictvím užitných vzorů je doménou zdejších přihlašovatelů. Zahraniční přihlašovatelé participují na této ochraně méně, podali 51 přihlášek. Oborově bylo nejvíce přihlášek užitných vzorů zaměřeno na dopravu, balení a skladování. V současnosti je v České republice platně zapsáno téměř sedm tisíc užitných vzorů.

Průmyslové vzory

Ochrana vzhledu výrobku nebo jeho části spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálu výrobku samotného nebo jeho zdobení – průmyslový vzor – prostřednictvím jeho zápisu ve státním rejstříku byla v roce 2003 poskytována podle zákona harmonizovaného s právem komunitárním. Zásadně se tedy národní ochrana poskytuje stejným předmětům a se stejnými účinky jako v Evropské unii.
Ke správnému hodnocení vývoje počtu jednotlivých průmyslových vzorů, pro něž je požadována ochrana, nebo těch, které již ochranu získaly zápisem do rejstříku, je třeba brát v úvahu, že přibližně v polovině přihlášek je požadován zápis dvou nebo více průmyslových vzorů (jde tedy o přihlášky hromadné). Např. v roce 2003 byla podána přihláška obsahující celkem 180 průmyslových vzorů v různých obměnách.
Přesto se ukazuje, že kruhy zabývající se průmyslovým výtvarnictvím a návrhářstvím, přes snahu úřadu vysvětlovat smysl i způsob získání ochrany průmyslovým vzorem, zužitkovávají ochranu řešení spíše soukromoprávní než veřejnoprávní cestou, tj. prostředky práva autorského. Část přihláškového nápadu může být odčerpávána mezinárodními nebo regionálními integrovanými systémy, což bude pro národní systém příznačné zejména po vstupu do Evropské unie. Průměrná doba řízení o přihlášce průmyslového vzoru činila osm měsíců. V případě negativních rozhodnutí převažují výroky o ukončení řízení z důvodů formálních vad. Na úseku ochrany průmyslových vzorů pokračoval Úřad průmyslového vlastnictví v budování retrospektivní části rešeršní databáze zapsaných průmyslových vzorů. Ta je zpřístupněna veřejnosti na internetu. Databáze obsahuje bibliografická i obrazová data o 26 tisících zapsaných průmyslových vzorech.

Průmyslový vzor Společenství

V současné době byl pro ochranu průmyslových vzorů v Evropě vytvořen nový institut. Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství založilo dvě formy vzoru Společenství: nezapsaný průmyslový vzor Společenství a zapsaný průmyslový vzor Společenství. Obě formy mají účinnost na celém a jednotném (nedílném) teritoriu EU, tj. v rozsahu spojeného teritoria 25 členských států EU. Někdy se namísto oficiálního termínu „průmyslový vzor Společenství“ používá termín „komunitární vzor“ nebo „komunitární design“. Nezapsaný průmyslový vzor Společenství poskytuje svému majiteli právo zabránit třetím osobám v uvedeném jednání pouze tehdy, pokud jde o vědomé úmyslné napodobení či kopírování takto chráněného průmyslového vzoru. Užití se nepovažuje za výsledek kopírování chráněného průmyslového vzoru, pokud vyplývá z nezávislé tvůrčí práce původce, u něhož se lze důvodně domnívat, že nebyl obeznámen s průmyslovým vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti majitelem. Institut nezapsaného průmyslového vzoru Společenství vstoupil v účinnost 6. března 2003. Od tohoto data průmyslové vzory, které splnily podmínky, automaticky získaly ochranu na celém teritoriu EU a po přístupu nových členských států byla tato ochrana automaticky rozšířena se zpětnou platností i na nově přistoupivší státy. Tato ochrana trvá 3 roky od okamžiku, kdy byl průmyslový vzor poprvé v rámci Společenství zpřístupněn veřejnosti. Tj. pokud byl zveřejněn nebo jinak oznámen, vystavován, obchodně použit nebo jiným uveden ve veřejnou známost takovým způsobem, že během normálních obchodních činností mohly tyto události vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci Společenství a specializovaných v daném oboru. Tříletou dobu ochrany nelze prodloužit. Do konce období 12 měsíců od okamžiku zpřístupnění veřejnosti je však možné na shodný předmět podat přihlášku zapsaného průmyslového vzoru Společenství. Počínaje 1. dubnem 2003 Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) ve španělském Alicante (dále je OHIM) začal zapisovat do rejstříku zapsané průmyslové vzory Společenství. Doba ochrany může trvat až 25 let od data podání přihlášky zapsaného průmyslového vzoru Společenství, je-li za příslušný poplatek obnovována v pětiletých cyklech. Veškeré podrobné informace lze nalézt na adrese http://www.oami.eu.int

Ochranné známky

Ochrana obchodních a továrních známek cestou jejich zápisu ve státním rejstříku, opírající se tedy o státní autoritu, vykazuje v posledním desetiletí stabilní úroveň s meziročním nárůstem jak přihlášek, tak registrací. Agenda správních činností vztahující se k ochranným známkám je trvale nosnou agendou zákonné působnosti Úřadu průmyslového vlastnictví. Úřad v ní spatřuje klasický nástroj veřejnoprávní regulace hospodářské soutěže. Úřad totiž neprovádí jen průzkum přihlášek ochranných známek na splnění formálních podmínek jejich zápisu, ale také věcný průzkum, v němž zkoumá absolutní podmínky zápisné způsobilosti, a v námitkovém řízení i to, zda zveřejněné označení se v případě jeho zápisu nedotkne práv třetích osob. V tom směru mají jeho správní rozhodnutí značný dopad na soukromoprávní sféru účastníka těchto vztahů. Kvalitní formální a věcný průzkum označení přihlášených k zápisu ve státním rejstříku umožňuje také stabilizovat právní stav ve smyslu správního výroku natolik, že k následnému zrušení ochrany cestou výmazu dochází jen v omezené míře, a to asi u 1 % ročně zapsaných ochranných známek. Rovněž podíl zamítnutých přihlášek ochranných známek, popř. přihlášek, o nichž bylo řízení zastaveno vzhledem k zapsaným známkám, činí zhruba pouze 10 %. V roce 2003 bylo úřadu podáno 10 415 národních přihlášek ochranných známek. Úřad přijal 8202 přihlášek s vyznačením účinků pro ČR na základě Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek a Protokolu k Madridské dohodě. V témže roce došlo k zápisu 9585 národních a 8411 mezinárodních ochranných známek.
I když zhruba polovina známkových práv na území ČR náleží zahraničním subjektům, právě cestou národního zápisu je většina práv přiznána domácím přihlašovatelům. Nejvíce zahraničních majitelů tuzemských známkových práv pochází z členských zemí EU a USA. Nepřímo to vypovídá o důvěře v příznivé průmyslově právní, investiční a podnikatelské prostředí v České republice. Z ochranných zámek na výrobky jsou nejsilněji zastoupeny známky na přístroje, farmaceutické výrobky, potraviny, oděvy a obuv. Z ochranných známek služeb pak známky na propagační služby, výchovu, zábavu, sport a finanční služby. Celková kvalita známkoprávní kultury u přihlašovatelů nedoznala valných změn. Tendence užití obecného výraziva, případně snahy o monopolizaci druhových označení, je značná. Přetrvávají problémy se zatříděním výrobků a služeb podle mezinárodní klasifikace. Také v roce 2003 se udržel příznivý trend ve snižování počtu přihlášek ochranných známek v řízení. Přihlášek bylo vyřízeno více, než jich úřad ve stejném období obdržel. Rok 2004 bude pro naši známkovou praxi významný z více důvodů. Předně účinnosti nabude nový zákon o ochranných známkách. Přistoupením ČR do Evropské unie budou na našem území platit ochranné známky Společenství. S účinky ode dne 2. 11. 2003 došlo k přístupu USA k Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek. Všechny tyto skutečnosti budou mít přímý vliv na práci úřadu a mohou tak či onak změnit orientaci přihlašovatelů při volbě národního nebo mezinárodního způsobu ochrany. Úřad průmyslového vlastnictví je na nové situace odborně připraven.

Označení původu výrobku a ochrana zeměpisných označení

Ochrana označení původu výrobků cestou jejich zápisu ve státním rejstříku má v ČR dlouholetou tradici. Svědčí o tom nejen více než třicetiletá historie vnitrostátní úpravy a téměř stejně tak dlouhé členství v Lisabonské úmluvě o mezinárodním zápisu. Většina proslulých geografických označení v ČR netýkajících se jen zemědělských nebo potravinářských výrobků již byla registrována a současná přihlašovací praxe už nemůže být četná. V roce 2003 obdržel úřad osm nových přihlášek od tuzemských výrobců a vesměs se vztahujících na zemědělské nebo potravinářské produkty. Do rejstříku bylo zapsáno jedno nové označení původu, u dvou přihlášek bylo řízení zastaveno. Na základě Lisabonské dohody byly do ČR podány čtyři přihlášky. Evropská podpora diverzifikace zemědělské produkce k dosažení lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, propagace výrobků mající přínos pro venkovskou politiku a rostoucí poptávka po zemědělských výrobcích nebo potravinách s identifikovatelným zeměpisným původem znamenají pro systém veřejnoprávní ochrany geografických označení velkou výzvu. Současně jakmile přistoupíme k Evropské unii, se národní systém bude muset vyrovnat s dopady komunitárního práva v této oblasti.

Patenty vědy a výzkumu

Velmi zajímavé jsou údaje o počtu a mezinárodním srovnání patentů, které pocházejí z oblasti vědy a výzkumu z roku 2003. Česká republika má dost co dohánět v relacích vysokoškolsky vzdělaných lidí na celkový počet aktivně pracujících obyvatel ve věku 25 – 65 let a odborníků zaměstnaných ve vědě a výzkumu na tisícovku všech zaměstnaných . Statistická šíře týkající se exportu a importu technologií a patentů je nesmírná a svět používá různou metodiku při vyčíslování. Zmíníme se jen o těch velkých parametrech. Země EU vloni exportovaly vyspělé technologie za 195 miliard € a dovezly technologie za 218 miliard. Deficit 23 miliard lze považovat za investici. Američané vloni vyvezli o deset procent více technologií, než dovezli. Japonci vyvezli sice jen o 6 % více, než importovali, ale uvádějí na rozdíl od USA ekonomický přínos 39 miliard €. Je to skutečně vysoká hra.

Země, které se živí prodejem znalostí a tvůrčích činností, jako jsou patenty, jsou výrazně bohatší než ČR, v jejíž ekonomice stále dominuje montáž realizovatelných nápadů, které vymysleli jinde. Zanedbané investice do znalostí výrazně snižují schopnost prosadit se v ostré mezinárodní konkurenci a podle stupnice světového ekonomického fóra i švýcarského institutu IMD upadá řadu let schopnost ČR konkurovat. Tak se stane, že ČR pravděpodobně nesplní závazek, který si v EU dala v roce 2000 na summitu v Lisabonu. Podle něj by každý člen Unie včetně ČR měl v roce 2010 investovat do vědy 3 % HDP (2 % soukromé firmy, 1 % stát). Pokud se v Čechách úroveň financování vědy a výzkumu zásadně nezmění, ocitneme se ve velmi deprimujícím postavení.

Autor: Ing. Jana Kepáková, Ing. Ludvík Koldovský

Leave a Reply