Oteplování

2 Kvě

Podle tří hlavních organizací sdružených v OSN zabije globální oteplování ročně přinejmenším 150 000 lidí. Úplně zbytečně. Podle jejich zprávy jsou předpoklady, že se účinky oteplování projeví za deset, dvacet nebo padesát let, naprosto mylné. Katastrofa je mnohem blíže. Změny už se ukazují v neobvyklém nárůstu podvýživy stejně jako v prudkých epidemiích průjmů či malárie, tří „zabijáků“ v nejchudších zemích světa.

Diarmid Campbell-Lendrum, vědec ze Světové zdravotnické organizace, řekl, že odhady úmrtí byly extrémně konzervativní a ve skutečnosti budou pravděpodobně daleko vyšší. A lze očekávat, že se v průběhu následujících třiceti let zdvojnásobí. Jde přitom o naprosto zbytečná úmrtí, kterým lze zabránit. Ačkoli se vzestup úmrtí a nemocí projevuje hlavně v nejchudších zemích světa, jde o celosvětový trend. Globální oteplování vede k suchu a kratším vegetačním obdobím, a podvýživa oslabuje lidi – obzvlášť pak děti, které jsou daleko více ohrožované nemocemi. Posledního příkladu toho, jak nás zasáhlo globální oteplování nepřipravené, se nám dostalo letos v létě, kdy Evropu zasáhla nebývalá vlna horka. První odhady následných úmrtí se neustále upravují směrem k vyššímu počtu, ale kvůli zvýšeným teplotám zemřelo přes 25 000 lidí. V některých obzvlášť těžce postižených zemích – mezi něž patří například Německo – nebyly výsledky stále ještě zveřejněny.

Ale kromě úmrtí došlo i k obrovskému nárůstu nemocí. Během léta bylo do nemocnic přijímáno daleko více lidí s ledvinovými problémy – prostě si neuvědomili, že vzhledem k vyšším teplotám potřebují pít větší množství tekutin. Bettina Menne, lékařka Světové zdravotnické organizace, prohlásila, že Francouzi podobné problémy v létě prostě nečekali. Mnozí z celkového počtu 14 802 lidí, kteří zemřeli, se nacházeli ve veřejných zařízeních. Na podzim začali odpovědní pracovníci provádět výzkum, který má určit, zda by měla být klimatizace umisťována do nemocnic automaticky, nebo jestli by měly být v ústavech pro obzvlášť ohrožené pacienty zřizovány „chladicí místnosti“. Úžeh a následná dehydratace ale nejsou jedinými riziky; zvýšená teplota pomáhá šíření dalších nemocí. Průjmová onemocnění, která způsobují bakterie (zpravidla znečištěnou vodou a potravinami) se šíří a vyvíjejí daleko rychleji v teplejším prostředí a při vyšší vlhkosti. Znečištěná voda je největším zabijákem dětí do pěti let věku. V teplejším podnebí jsou navíc daleko běžnější i choroby, které šíří krysy a různé druhy hmyzu. Malárie, horečka dengue a Lymeská borrelióza – počty nakažených stoupají.


Horké nemoci

Malárie je nesmírně citlivá na změny klimatu. Předpokládá se, že od roku 2000 došlo k milionu dalších úmrtí navíc. Epidemie byly mimo to posilovány vysokým obsahem vlhkosti v půdě, takže hmyzí přenašeči přežívali dlouho poté, co záplavy opadly. Očekává se rozšíření malárie dále na jih a sever, do mírnějších klimatických pásem – obzvlášť pak do míst s vysokými srážkami.

Úžeh zabíjí staré a oslabené jedince. Během letošního srpna zemřelo pouze v Evropě o 25 842 více lidí.

Salmonela se vyskytuje daleko častěji v horkých letních měsících. V celoevropském měřítku je hlášen dvanáctiprocentní nárůst otravy jídla salmonelou za každý stupeň Celsia (počínaje teplotami od pěti stupňů).

Podvýživa je možná nečekaným nebezpečím, ale změny klimatu už z důvodu menších úrod její míru zvyšují.

Leave a Reply