Otázky k vstupu do EU – Blanka Říhová, Vladimír Holáň, Bohuslav Ošťádal

28 Bře

S blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie se názory vědců na dopady tohoto kroku na českou vědu a výzkum shodují v tom, že se příliš mnoho změn neodehraje. V této „várce“ odpovědí na naše dvě otázky se zaskvěla přední česká mikrobioložka Blanka Říhová svým sympatickým optimismem, že nedojde k odlivu mozků a při srovnatelných podmínkách by byly výsledky lepší než ve většině zemí EU.

  1. Očekáváte nějaké změny pro českou vědu po vstupu do Evropské unie?
  2. Co by pro českou vědu a výzkum znamenalo, kdyby se z vládního rozpočtu pro ně uvolnilo 3,5 %, což je zhruba standard zemí EU?

Prof. RNDr. Blanka Říhová, PhD, DrSc. ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR

  1. Nedomnívám se, že by vstup do EU znamenal pro českou vědu nějaké podstatné změny. K žádnému odlivu mozků nedojde, kdo odejít chtěl, tak to již udělal. V mém oboru se většina těch kvalitních ze zahraniční stáže vrátila. Po návratu ale někdy přešli na lukrativnější místa (firmy), a to je obrovská škoda. Moc by prospělo, kdyby politika EU trochu nutila vládu, aby finance na vzdělání a vědu zvýšila. Například něco v tom smyslu, že podpora členských států nemůže být nižší než určité procento HDP. To je ovšem sen, žádné takové pravidlo asi neprojde, taková investice se totiž nevrací během volebního období.
  2. Byli bychom lepší než většina zemí EU.

MUDr. Vladimír Holáň, DrSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR

  1. V zásadě ne. V současné době jsme propojeni do vědecké spolupráce s evropskými zeměmi, nezaregistroval jsem zásadní omezení. Spíše jsem cítil, že nás berou jako chudé příbuzné, které podporují možná více, než když budeme rovnocennými partnery.
  2. Bylo by ve vědě víc peněz. Ale již teď jsou dobré laboratoře dostatečně finančně zabezpečené, dovedou si peníze získat. Více peněz by umožnilo rozšíření vědecké základny, možná větší vědeckou kvalitu (mladí by neodcházeli do zahraničí za penězi), a tato lepší vědecká kvalita by přinášela lepší výsledky. Domnívám se, že současný stav naší vědy není pouze v nedostatku materiálně-technické základy, ale v chybějícím mozkovém potenciálu. Nicméně vyšší dotace umožní další kontakty a spolupráce, které jsou ve vědě nutné a které jsou základem dalšího pokroku.

Prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc. Fyziologický ústav AV ČR

  1. Očekávám, že dojde k větší integraci našich pracovišť do evropských výzkumných center, i když samozřejmě na kompetitivní bázi. To by mohlo vést nejen k efektivní koncentraci intelektuálních a metodických kapacit na řešení problémů celoevropského významu, ale i k významnému zlepšení výchovy mladých adeptů vědy. Naši vědečtí pracovníci se však budou muset důkladně seznámit s administrativními mechanismy vědecké spolupráce členských států EU a respektovat její pravidla.
  2. Každé zvýšení prostředků na vědu a výzkum je samozřejmě vítáno. Domnívám se, že finanční prostředky by měly být použity ke zvýšení kvality stávající výzkumné základny a podpořit vznik nových špičkových pracovišť srovnatelných se světovým standardem. Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře mladých vědeckých pracovníků a zajištění odpovídající životní úrovně vědecké základny.

Leave a Reply