Nobelova cena, svět „převálcovali“ Američané

19 Led

První polovina října byla pro světovou vědu ve znamení tradičního „Nobelova týdne“, během něhož byli postupně oznamováni držitelé nejprestižnějších ocenění, jaká vědecký svět zná. V říjnovém čísle jsme si ostatně podrobně připomněli historii vzniku Nobelových cen životopisem Alfreda Bernarda Nobela vzhledem k výročí jeho narození. Ceny za rok 2004 budou předány 10. prosince v den výročí jeho smrti. Letos celý svět „převálcovali“ američtí vědci.

Ve Stockholmu převezme Nobelovy ceny v šesti kategoriích celkem dvanáct mužů a žen. Z nich je osm Američanů a dva Izraelci – tato desítka se podělila o pocty ve čtyřech čistě vědeckých kategoriích. „Nevědecké třídy“ cen za mír a literaturu ovládly ženy – Keňanka a Rakušanka. Letos mají vzhledem k výnosům Nobelova fondu ceny velmi solidní výši – po 1,112 mil. eur (10 mil. švédských korun, v přepočtu zhruba 36,5 milionu korun).

Chemie

Nobelovu cenu za chemii získali izraelští vědci Aaron Ciechanover (nar. 1947) a Avram Hershko (1937) a Američan Irwin Rose (1926) za objevy, jak lidské tělo zachází s proteiny v obraně proti chorobám. Šli tak trochu proti proudu, neboť věda se dosud zabývala především tvorbou proteinů. Oni se zaměřili na odbourávání proteinů, které rozhoduje o dělení buněk, obnově DNA a kontrole kvality nových proteinů, má klíčový význam při chování imunitního systému. Špatné odbourávání proteinů signalizuje nemoc. Tímto cyklickým buněčným problémem se zabývali už od počátku 80. let. Objevili „štítkovací“ molekulu ubiquitin, která označuje proteinové buňky tzv. ke zničení. Ubiquitin byl pojmenován jako „polibek smrti“. Ubiquitin se však „odlepí“, je-li buňka schopna dalšího použití. Objev bude mít velký význam pro léčení rakoviny – především rakoviny dělohy a cystické fibrózy. Může mít význam pro léčení dalších nádorů, ale i pro terapii Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci. Aaron Ciechanover a Avram (Avraham) Hershko jsou výzkumníky Technionu, což je název Izraelského technologického institutu v Haifě. Irwin Rose je i ve vysokém věku aktivním výzkumníkem na fakultě medicíny Kalifornské univerzity v Irvine na katedře fyziologie a biofyziky. Na Arama Hershka je hrdé Maďarsko. Hershko se narodil v Karcagu a byl v sedmi letech deportován do židovského ghetta v Rakousku. Po válce se vrátil do Maďarska, ale v roce 1950 svou vlast s rodiči opustil. Vystudoval medicínu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě až v roce 1969.

Fyzika

Nobelovu cenu za fyziku získali Američané David Gross (Kalifornská univerzita v Berkeley), David Politzer (Kalifornská polytechnická státní univerzita) a Frank Wilczek (Massachusettský technický institut) za teoretický objev týkající se kvarků, základních částic hmoty (viz Česká hlava 10/2004, článek CERN – velké dobrodružství, které trvá už padesát let). Ve zdůvodnění Švédské královské akademie věd se říká, že tito Američané „přiblížili fyziku velkému snu: formulovat jednotnou teorii, která by zahrnovala teorii gravitace, jež je teorií všeho. Vytvořili model toho, jak vesmír vznikl, jak funguje a jak zanikne.“
Udělení Nobelovy ceny za fyziku těmto třem Američanům vyvolává jisté rozpaky v Evropě, protože teorie silné interakce kvarků zásluhou gluonů (chromodynamika) a vznik kvark-gluonového plazmatu byly prokázány uměle při ostřelování těžkých atomových jader v zařízeních Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN v Ženevě v roce 2000. Američané vytěžili z toho, že nyní se experimenty provádějí v americké laboratoři Brookhhaven National Laboratory a do Evropy se vrátí, až bude v ženevském CERN dostavěn největší urychlovač na světě Large Hadron Collider.

Lékařství a fyzilologie

Za lékařství a fyziologii budou oceněni další dva američtí vědci Richard Axel (58) a Linda B. Bucková (57). Získali uznání za práci týkající se čichového systému od molekulární úrovně až k organizaci čichových buněk. Fungování čichu bylo dosud pro vědce největší záhadou ze všech lidských smyslů. Axel a Bucková objevili genovou rodinu tvořenou asi tisícovkou genů, které vytvářejí odpovídající počet čichových receptorů. Tvoří zhruba tři procenta celkové genetické výbavy člověka. Axel je profesorem Kolumbijské univerzity v New Yorku a vede Axel Lab Experience, Bucková je výzkumnicí Centra Freda Hutchinsona pro výzkum rakoviny a profesorkou Washingtonské univerzity v Seattlu. Výzkum dělali v rámci své spolupráce v Lékařském institutu Howarda Hughese. Společně prokázali, že každá buňka čichového čidla může rozpoznat pouze jeden typ vůně a každý receptor je schopný rozlišit jen omezený počet substancí. Hlavním nástrojem zkoumání mechanismu čichu byly pokusy na myších. Linda B. Bucková je od roku 1995 první ženou, která získala Nobelovu cenu v této kategorii.

Ekonomie, mír, literatura

Za ekonomii budou vyznamenáni Nobelovou cenou také Američané – Finn E. Kydland (60, je norského původu) a Edward C. Prescott (63). Vypracovali makroekonomickou analýzu objasňující fungování hospodářských cyklů a vlivové faktory, zejména změny ekonomické politiky a technologie. Kykland je profesorem na univerzitě Carnegie Mellon v Pittsburghu a na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře, Prescott učí na Arizonské státní univerzitě v Tempe a je expertem Federální rezervní banky v Minneapolis. Američané získali Nobelovu cenu v této kategorii popáté za sebou. Cenu za literaturu získala rakouská spisovatelka a dramatička Elfriede Jelineková (58) považovaná za militantní feministku (je také držitelkou Ceny Franze Kafky za rok 2004, která se předávala 1. listopadu v Praze) a kontroverzní autorku. Je však nejprodávanější spisovatelkou píšící v německém jazyce. Je devátou ženou, která získala od roku 1901 ocenění za literaturu. Po oficiálním oznámení prohlásila, že se necítí být psychicky připravena převzít Nobelovu cenu osobně. Nositelkou Nobelovy ceny za mír se stala keňská ekologická aktivistka Wangari Maathaiová (64), první Afričanka, která toto ocenění získala. Je poslankyní, náměstkyní ministra životního prostředí a stojí v čele tzv. Hnutí zeleného pásu, které vysadilo napříč Afrikou na 30 milionů stromů ve snaze zabránit klimatickým změnám. Přezdívá se jí „Mama Mici“ – matka stromů. Za minulého režimu v Keni stála na straně pronásledovaných opozičních politiků, vystupovala na obranu svobody slova a proti korupci, byla mnohokrát zatčena. Mezi navrženými byl už poněkolikáté i bývalý český prezident Václav Havel.

Leave a Reply