Nebylo by co aplikovat

2 Kvě

Českou vědeckou událostí měsíce dubna byl nesporně XXVIII. akademický sněm Akademie věd ČR, který volil nové členy, schvaloval etický kodex výzkumného pracovníka a také výroční zprávu o hospodaření a vědecké činnosti.

Rozhodně zaujalo, jak akademici volili své nové členy. Sněm je nejvyšším orgánem AV ČR, má 243 členů, z toho 175 interních (z řad ředitelů ústavů a volených zástupců vědeckých pracovníků) a 68 externích – představitelé vysokých škol, podnikatelských a bankovních kruhů, významní domácí a zahraniční vědci a členové jmenovaní vládou.

Kočárník neprošel

Novými členy se stali šéf farmaceutického gigantu Zentiva Jiří Michal, bývalí rektoři Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm a Českého vysokého učení technického Jiří Witzany, švýcarský imunolog slovenského původu z fakultní nemocnice v Basileji Ivan Lefkovits, slovenská etnoložka Marta Botíková, naopak volbou neprošli exministr financí Ivan Kočárník, předseda dozorčí rady České spořitelny, nebo prezident Agrární komory Jan Veleba.

Při schvalování výroční zprávy o hospodaření bylo konstatováno, že Akademie hospodařila v roce 2005 celkem s 6,748 miliardy korun, z nichž 4,567 miliardy pocházelo z vlastní kapitoly státního rozpočtu. Peníze na výzkum a na zajištění jeho infrastruktury tvořily 87,9 procenta z celkového objemu rozpočtových prostředků.

Host šokoval

Zvláštním hostem Akademického sněmu byla návštěva premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Při svém projevu pronesl mj. větu, která po sérii namyšlených, arogantních a demagogických výroků v duchu předvolebních taškařic v posledních týdnech takřka šokovala svou osvíceností. „Bez silného základního výzkumu by nebylo co aplikovat.“ Kromě toho prohlásil, že základem silné ekonomiky je vyspělá věda. Jiří Paroubek také ujistil akademiky, že bere podporu výzkumu a vývoje vážně, a připomněl, že výdaje do této sféry v letech 2000 až 2005 vzrostly o více než 41 procent. Letos stát na vědu vynaložil kolem 18 miliard korun. „Takzvaná znalostní ekonomika se bez investic do vzdělání a vědy neobejde,“ zdůraznil premiér. Předseda české vlády přišel také s novinkou, že vláda vážně uvažuje o zřízení Národní technologické agentury. Smyslem její činnosti by měla být flexibilita a efektivita v kontaktu s praxí a vybudování takového prostředí pro výzkum a vývoj, ve kterém špičkoví vědci nebudou muset marnit čas zbytečnostmi. Byla to mj. zřejmě pozitivní reakce na připomínky vědců při setkáních s vládními představiteli, že současná věda musí bojovat s přemírou byrokracie a »papírování«.

Leave a Reply