Na břehu zanikajícího Aralského moře

29 Dub

Aralské moře, které bylo kdysi čtvrtým největším jezerem na světě, se během posledních čtyřiceti let odpařilo na polovinu své velikosti a čtvrtinu původního objemu. Tím vznikla vyschlá oblast bílého slaného písku s názvem Aralkumská poušť. Od šedesátých let dvacátého století klesla úroveň hladiny o třináct metrů a Aralské moře se tak takřka rozdělilo na dvě části: velkou ve tvaru podkovy a menší – skoro úplně oddělenou – severně od něj. O uchování tzv. Malého aralského moře se nyní snaží mezinárodní záchranářské týmy; Velké aralské moře už zachráněno být nemůže a předpokládá se, že úplně vyschne v roce 2020.

Se souší se nyní spojil i ostrov Vozrožděnije, který se v průběhu studené války stal ideálním místem k provádění rozsáhlých biologických pokusů. Loni se k němu přesunul mezinárodní tým pod vedením amerických vědců, aby zneškodnil zbývající zásoby antraxu, stále ještě umístěné v pokusných prostorách.

Aralské moře (které se nachází na hranicích Uzbekistánu a Kazachstánu) je jasným příkladem toho, co se může stát při zanedbání ukazatelů dlouhodobě udržitelného rozvoje. V šedesátých letech byly toky dvou řek, napájejících moře – Amudarji a Syrdarji – odkloněny, aby zavlažovaly bavlníková pole. Hladina moře pak začala klesat a brzy se ukázalo, že místní obyvatele čeká těžká budoucnost. Rybářské přístavy se postupně octly ve vnitrozemí a čluny zůstaly v písečných dunách. Několik zbývajících rybářů nyní musí dojíždět na břeh moře vozy. Zbývající voda je navíc čím dál slanější a tak v ní dokáží přežít pouze některé druhy ryb; provoz průmyslového rybolovu zde byl ukončen před dvaceti lety. Pro místní obyvatele je také čím dál složitější najít zdroje pitné vody.

Úbytek vody v moři také vážně proměnil místní mikroklima. Zimy jsou zde chladnější a léta teplejší. Každý rok přicházejí prudké písečné bouře, které zvedají z vyschlého dna až 150 000 tun soli a písku a odnášejí je na stovky kilometrů daleko. Bouře jsou navíc znečištěny pesticidy a mají vliv na místní vysokou míru dýchacích onemocnění a jistých druhů rakoviny. Slaný prach také ohrožuje pastviny dobytka a je dokonce uváděn v souvislosti s tajícími ledovci na vzdáleném Pamíru.

Leave a Reply