Mao letěl v jejich srdcích

25 Lis

Kosmické supervelmoci jsou definitivně tři. K USA a Rusku se přidala Čína, která prezentovala životaschopnost a ambice svého projektu dobývání vesmíru druhým pilotovaným letem, z něhož se v neděli 16. října vrátili na palubě lodi Šen-čou-6 dva kosmonauti Fej ü-lung (40) a Nie Chaj-šeng (41).

Čínští kosmonauti – či tchajkonauti, jak je nazývají sami Číňané – strávili na oběžné dráze pět dnů, udělali 76 obletů a uskutečnili řadu experimentů. Když v roce 2003 vyletěl do kosmu Jang Li-wej a užil si 21,5 hodiny letu, tak svět pochopitelně uvítal, že přišel třetí velký hráč. Ale bral kosmický program spíše jako velkorysý marketing země s komunistickou vládou a prezentaci vědecko-technického potenciálu policejního státu. Tohle však je už o něčem jiném.

Propaganda

Let dvou tchajkonautů byl pochopitelně provázen silnou vlasteneckou kampaní, rudými vlajkoslávami, organizovanými masovými projevy radosti a květnatými proslovy o návratu důstojnosti a posvátnosti čínského národa, neobešlo se to ani bez obvyklých tirád, že v srdcích obou novodobých hrdinů letí kosmem i velký vůdce Mao, věčný a nesmrtelný. Tentokrát však na rozdíl od prvního letu a předchozích nepilotovaných letů, kdy se všechno utajovalo, byl prakticky celý let jakousi reality show v přímém přenosu s výjimkou přistání. Závěrečnou část letu zřejmě z obav před případnou nehodou televize vysílala jenom z řídicího střediska. Fej ü-lung a Nie Chaj-šeng se objevili v živém vysílání až při cestě z místa přistání v S’C’Wang-čchi v provincii Mandžusko na vojenskou základnu. Pak se euforie uklidnila, protože kosmonauti byli po návratu do Pekingu na dva týdny izolováni kvůli lékařským testům a pečlivému vyhodnocení letu. Až potom pokračovala defilírkami po červených kobercích v obvyklém čínském stylu. Lídři pekingského režimu nechali svých 1,3 mld. obyvatel patřičně vyjásat.

Informace

Pomineme-li maoistický balast kolem úspěchu posádky v ťbožském plavidleŤ (to je překlad výrazu Šen-čou), který připomíná hlavně to, že jde o nejprestižnější projekt komunistické vlády pod kontrolou armády, pak přece jen zaznamenal svět velkou změnu. Šéfové čínského kosmického programu uvolnili řadu zajímavých informací a mnoho technických dat, a to určitě nejen z propagandistických důvodů. Podle ředitele čínského úřadu pro vesmírné inženýrství Tchan Sien-minga skončila letem Šen-čou-6 první etapa vývoje nosných raket a modulů. Příští let Šen-čou-7 by se měl uskutečnit v roce 2007 a tchajkonauti už by měli být schopni podniknout vesmírnou procházku mimo loď. Není vyloučeno, že členkou příští posádky bude žena, nebo čínské ťamazonkyŤ se budou moci zúčastnit výběru. Pravděpodobně už Šen-čou-7 uskuteční spojení s druhou lodí. Do roku 2010 by Číňané chtěli uskutečnit přistání sondy na Měsíci. Mají v plánu vybudování vlastní orbitální stanice a také hovoří o datu 2010. Šéfkonstruktér kosmických nosičů Liou Ču-šeng řekl, že Čína uvažuje také o vybudování dalšího kosmodromu na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři, který by měl lepší infrastrukturu pro novou generaci nosných raket. Číňané přitom už mají tři kosmodromy. První je v poušti Gobi, odkud startovala i Šen-čou-6, další je v Si-čchangu na jihozápadě země a třetí v Tchan-jüanu v centrální Číně. Základna v Gobi je k dispozici pro pilotované lety, dva menší slouží zatím ke startům komunikačních, meteorologických a servisních sond a družic. Vývoj celého programu modulů Šen-čou stál podle citovaných čínských odborníků 2,3 miliardy dolarů (což je ve srovnání s částkami vynakládanými NASA velmi levné) a samotný let Šen-čou-6 stál asi 110 milionů dolarů.

Leave a Reply