Letecká archeologie – pohledy do minulosti z paluby letadla

16 Úno

Letecká archeologie patří k nejdůležitějším způsobům sběru archeologických dat. Žádné další metody nepracují v prostoru tak velkém jako ona a neobjevují tolik nových archeologických lokalit a nových typů objektů. V blízké budoucnosti očekáváme, že budou díky své šetrnosti vůči okolnímu prostředí stále více integrovány do průzkumu lidské minulosti. Mezinárodní spolupráce vytváří podmínky pro zavádění letecké prospekce v zemích, kde k tomu zatím nedošlo (což se týká i některých států západní Evropy), k výměně informací a všestrannému rozvoji oboru.

Činnosti spojené s interpretací obrazových pramenů, s vizuálním průzkumem krajiny a pořizováním dokumentačních snímků z výšky lze označit souhrnným pojmem letecká archeologie. Zatímco v minulosti se pod tímto pojmem často myslel pouze letecký průzkum neboli prospekce, letecká fotografie či letecké snímkování, dnes jej bereme jako pojem nadřazený, který do sebe zahrnuje výše uvedené a navíc ještě některé další aktivity. Poznatky získané jejími metodami jsou pro analýzu a rekonstrukci zaniklé krajiny v mnoha případech rozhodující, protože díky velkému prostorovému záběru můžeme s jejich pomocí hledat a rekonstruovat vazby mezi sídelními jednotkami, hospodářským zázemím a okolním přírodním prostředím.

Počátky letecké archeologie v České republice

S rozvojem letectví v období mezi dvěma světovými válkami podobně jako jinde i v Čechách narůstal zájem o využívání letadel ke snímkování krajiny za účelem mapování. Zároveň s ním sílila i snaha dokumentovat zajímavé stavebně historické památky naší země (šikmé snímky z malých výšek). Tyto dnes již historické fotografie mají trvalý význam pro studium podoby české historické krajiny před rozsáhlou kolektivizací, k níž došlo po druhé světové válce. Kromě architektonických památek a urbanistických celků byly v meziválečném období poprvé pořizovány letecké fotografie archeologických nemovitých památek. Iniciátory byli v tomto ohledu A. Stocký a J. Bőhm, kteří nechali pořídit (poprvé roku 1929) dokumentační snímky několika významných a v té době zkoumaných lokalit (Stehelčeves-Homolka, Stradonice, Libušín, Davle-ostrov). Možnosti letecké archeologie však začaly být oceňovány teprve ke konci třicátých let, kdy se naší odborné veřejnosti, jazykově zaměřené na německou oblast, dostalo významného poučení v práci „Luftbild und Vorgeschichte“. Vlivem válečných událostí nemohly však být metody letecké archeologie uvedeny do praxe a tento stav bohužel pokračoval i v poválečném období, kdy se k moci dostal komunistický režim.

Situace po únoru 1948

V zemích na východ od „železné opony“ bylo po nástupu komunistických režimů rozvíjení metod letecké archeologie zásadním způsobem omezeno. Prakticky všude stály před archeology překážky podobného charakteru, většinou zdůvodňované potřebami vojenského utajování. Pokud se archeologům přece jen podařilo přemoci státní byrokratický aparát a vzlétli, v naprosté většině případů byly jejich cílem známé lokality a probíhající archeologické výzkumy, nikoli průzkum krajiny. U nás bylo takto snímkováno ještě ve čtyřicátých letech moravské hradiště Staré Zámky u Brna-Líšně a velkoplošný terénní výzkum hrobky z doby stěhování národů na Žuráni u Podolí východně od Brna. V padesátých letech však došlo k naprosto ojedinělému pokusu, kdy se archeologové vůbec poprvé v našich zemích pokusili identifikovat objekty pomocí zástupných (v tomto případě porostových) příznaků a letecky je dokumentovat. Odborný asistent brněnské katedry archeologie R. M. Pernička si v červnu roku 1957 povšiml odlišností ve vzrůstu a zabarvení vegetace na ploše známého sídliště z doby římské u Prosiměřic-Bohunic. Na snímcích pořízených bezprostředně po odhalení „vegetačně-diferenčních míst“ piloty brněnské vojenské akademie byly Perničkou poprvé zaznamenány archeologické objekty zviditelněné pomocí porostových příznaků. Vedle bodových objektů (jámy, zahloubená obydlí) byl na snímcích identifikován i objekt složený ze dvou soustředných kruhů a centrálně umístěného bodu (hrobové jámy), který byl o rok později prozkoumán a publikován (jednalo se o hrob pozdního eneolitu).

V Čechách nebyl v tomto období v oblasti letecké archeologie učiněn prakticky žádný pokrok. Naděje na oživení letecké archeologie u nás svitla až v souvislosti s výstavou, kterou v srpnu 1967 uspořádalo Národní muzeum ve spolupráci s francouzským Národním pedagogickým institutem. Probouzející se zájem odborné veřejnosti o letecký průzkum však v Čechách nemohl vyústit v praktické využití této metody. V období normalizace byla hlavní překážkou příslušná ustanovení zákona o ochraně státního tajemství. S ohledem na ně bylo sice možno letecké snímkování provádět, ale realizace takového záměru byla ztížena celou řadou opatření. Omezení těchto legislativních norem a administrativních nařízení nabyla takových rozměrů, že i ojedinělé pokusy létat a fotografovat vyžadovaly vynaložení nezměrného úsilí, jehož efekt mohl být nakonec zmařen kvůli „objektivním“ okolnostem. Dokladem toho je akce uskutečněná spoluprací pražského Archeologického ústavu a muzea v Kolíně v dubnu 1974. Let byl několikrát odložen, takže se nakonec podařilo uskutečnit pouze fotografickou dokumentaci několika archeologických lokalit a stavebně historických památek, ale k vlastnímu průzkumu kolínského regionu nedošlo. Také další snahy o aplikaci leteckého průzkumu a fotodokumentaci vybraných míst byly neúspěšné. Bylo učiněno několik pokusů snímkovat pomocí dálkově ovládaného leteckého modelu (např. Závist, Makotřasy, Budeč, Davle – ostrov) a došlo k navázání spolupráce Archeologického a Geodetického ústavu, která vyústila do dvou nárazových akcí; šlo o termovizní snímkování a dokumentační fotografování pomocí spektrozonálního a infračerveného materiálu. Akce podniknuté v rámci tehdy existující tzv. Interdisciplinární racionalizační brigády pro uplatnění geofyzikálních metod v archeologii nepřinesly žádný výrazný úspěch.

Letecká archeologie v devadesátých letech

S pádem komunistického režimu došlo k významným změnám v legislativě České republiky. Rozsáhlá liberalizace zákona č. 102/71 Sb. o ochraně státního tajemství umožnila zveřejňovat fotogrammetrické (vertikální) snímky pořizované armádou pro potřeby kartografie (jsou uloženy ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce) a volně provádět průzkum krajiny z malých letounů bez zvláštního povolení. Uvolnění vzdušného prostoru aktivitám leteckých fotografů je dnes v porovnání s mnoha evropskými státy příkladně progresivní. Po období příprav a navazování kontaktů se zahraničními specialisty byl (za významné podpory tehdejšího ředitele Archeologického ústavu v Praze E. Neustupného) v roce 1992 program letecké archeologie zahájen, a to v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze a v Ústavu archeologické památkové péče v Mostě. Pražský program je od roku 1994 podporován prostředky Grantové agentury ČR (projekty Nedestruktivní metoda letecké archeologie a její využití pro výzkum, dokumentaci a ochranu historické krajiny Čech v letech 1994-1996 a Sídelní prostor pravěkých Čech v letech 1997-2002). Postupně se letecká archeologie začala uplatňovat i na jiných pracovištích.

Současné výsledky a perspektivy letecké archeologie

Deset let po zahájení dlouhodobého programu letecké archeologie a po jejím začlenění do činnosti ústředního archeologického pracoviště můžeme prohlásit, že se tato disciplína stala uznávanou součástí oboru. Jejímu využití se dnes v České republice trvale věnuje zhruba deset pracovišť (archeologický ústav, ústavy archeologické památkové péče a muzea) a tři univerzitní katedry mají kurz letecké archeologie ve svém studijním programu.

Centrálním pracovištěm letecké archeologie u nás je od roku 1992 oddělení prostorové archeologie Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Dnes je to jediné archeologické pracoviště v Evropě, které má k dispozici vlastní průzkumný letoun Cessna 172. Dále je součástí jeho vybavení řada fotoaparátů a kamer a dalších přístrojů, které slouží k aplikaci dalších nedestruktivních metod letecké archeologie. Pracoviště se podílelo prakticky na všech mezinárodních projektech a akcích na našem území a od roku 1996 pomáhá zavádět letecko-archeologickou prospekci v sousedním Polsku. Spravuje archiv leteckých snímků, který obsahuje negativy, diapozitivy, digitalizované snímky na CD, digitální videonahrávky a pozitivní zvětšeniny snímků. V prostředí GIS ArcView je nyní renovována původní digitální obrazová databáze uložená v programu Ibase nad MS DOS. Letecká archeologie se dále nejintenzivněji využívá v Ústavu archeologické památkové péče v Mostě. Jeho kartotéka leteckých snímků a evidenční databáze lokalit objevených z letadla je vedle pražské kolekce nejobsáhlejší. K dalším českým pracovištím, která významnou měrou přispívají k obohacování pramenné základny české archeologie prostřednictvím letecké prospekce a snímkování, patří Ústav archeologické památkové péče středních Čech, Okresní muzeum a galerie v Jičíně, Okresní muzeum Českého ráje v Turnově, Západočeské muzeum v Plzni, Okresní muzeum Klatovy, Východočeské muzeum v Hradci Králové, Archeos, Okresní vlastivědné muzeum v Mladé Boleslavi a Muzeum středního Pootaví. Začíná se rozvíjet spolupráce amatérských zájemců o leteckou archeologii s archeologickými institucemi při dokumentaci historické krajiny některých regionů a částečně při vlastním průzkumu.

Na Moravě se letecká archeologie zrodila o téměř deset let dříve než v Čechách. Dnes je zastoupena na dvou místech: v Ústavu archeologické památkové péče v Brně a na Masarykově univerzitě. Je třeba konstatovat, že nejvýznamnější objevy učiněné na Moravě jsou urychleně zpracovávány a předkládány odborné veřejnosti formou publikací.

Plány v letecké archeologii do budoucna

Za současné situace lze doufat, že se letecká archeologie v České republice bude rozvíjet i v dalších letech. Odhalování minulosti tímto způsobem má v sobě značný potenciál z hlediska ochrany památek a kulturní krajiny vůbec a v kombinaci s dalšími metodami zásadně přispívá k historickému poznání. V kombinaci s poznatky dosaženými při využití dalších terénních metod archeologického výzkumu by mohlo naše poznání historické krajiny výrazně postoupit.

Leave a Reply