Kryštof Kolumbus – mýlící se objevitel

29 Kvě

Na květen připadá výročí úmrtí italského mořeplavce Kryštofa Kolumba, objevitele Ameriky, který se neuvěřitelným úsilím z chudého janovského tkalce vypracoval ve španělských službách až na „admirála moří a oceánů, místokrále a generálního guvernéra nad všemi ostrovy a pevninami, jež objeví a dobude pro Španělsko a nositele práv na desetinu všeho bohatství získaného výpravou a osminu objevených a dobytých území a všech příjmů z nich, a to vše s dědickým právem pro své potomky,“ jak praví smlouva mezi ním a španělskou královnou Isabellou I. Kastilskou před započetím první výpravy.

Jako pětadvacetiletý se odstěhoval do Portugalska a pak do Španělska, stal se námořníkem a věnoval se soukromým studiím. Na základě konzultací s italským geografem Paolo Toscanellim nabyl přesvědčení, že cesta západním směrem do Indie je kratší než obeplouvat Afriku. Přesvědčil španělskou královnu, že uspěje, a velkou roli sehrála i rivalita mezi Španěly a Portugalci na poli dobývání nových území.

Kryštof Kolumbus cestou omylů

Kolumbus je nesmrtelnou postavou světových dějin díky tomu, že 12. října jako první Evropan přistál u amerických břehů, objevil nový kontinent. Ale celý život se často mýlil. Jeho výpočty cest do Indie západním směrem se ukázaly jako hrubě chybné. Kreslil značně nepřesné mapy. Přesto na Salvadoru přistál a objevitelské právo mu náleží. Myslel si však, že je na jednom z ostrovů patřícím Číně. Kubu považoval za čínskou pevninu. Nenašel velké bohatství, ale do Španělska přece jen přivezl vzorky zlata a živé indiány a stal se slavným. Mohl naslibovat mnohem větší příliv bohatství do Španělska. Jeho druhá výprava už byla na tehdejší dobu „monstrpodnikem“ – 17 lodí a 1300 mužů.

Objev až napočtvrté

Svou pevnost Naviad, postavenou během první cesty, našel zbořenou a vyvražděnou. Neustálé spory s veliteli vojáků a svými druhy, musel bojovat s indiány, ztratil mnoho lidí, nacházel minimum slibovaného zlata, jako místokrál a guvernér dobytých území si nevedl vždy zrovna šťastně. Špatně se mu to vysvětlovalo na španělském královském dvoře. Noví kolonizátoři si na něj neustále stěžovali. Při třetí cestě v roce 1498 se pro změnu „trefil“ na Trinidad. Vrátil se do historicky první kolonie Hispaniola, ale vojáci ho s jeho bratry zatkli, spoutali a poslali do Španělska „v železech“. Byl vyšetřován, strávil řadu týdnů ve vězení, ale nakonec mu královna Isabella dala ještě jednu šanci. Až při čtvrté výpravě v roce 1502 konečně nalezl všechno to, co sliboval španělskému královskému dvoru a v co doufal. Konečně přistál na břehu pevniny, v Panamě objevil velké množství zlata a věřil, že uspokojí svou velkou fanynku Isabellu. Po velkých útrapách, během nichž přišel téměř o všechny své lodě, bojoval s domorodci, rok byl odříznut na Jamajce, kam dorazil s rozpadajícími se loděmi (rozežíral je americký hmyz), se vrátil do Španělska až v listopadu 1504. Isabella však zemřela a její nástupce Ferdinand mu příliš nakloněn nebyl. Chtěl mu dokonce upřít všechny zásluhy a majetkové nároky. Nakonec mu je přiznal, ale další šanci mu už nedal. Kryštof Kolumbus zemřel v necelých 55 letech v Seville, sice bohatý, ale zatrpklý a sužovaný zdravotními neduhy, které nasbíral na svých dramatických cestách. Do své smrti si nebyl jist, zda doplul do Indie, nebo objevil kontinent.


Kryštof Kolumbus

Italsky: Cristoforo Colombo, španělsky Cristobal Colón. Narozen 25. 8. 1451 v Janově. Zemřel 20. 5. 1506 v Seville (podle jiných údajů ve Valladolidu)

3. 8. 1492 vyplul s karavelami Santa Maria, Nin~a a Pinta z Cádizu a 12. 10. 1492 přistál u ostrova San Salvador na Bahamách. Toto datum je považováno za objevení Ameriky, i když byla v roce 1534 pojmenována po Amerigo Vespuccim. Při této cestě přistál ještě na pobřeží Kuby, Haiti a dalších ostrovů. Při druhé výpravě v letech 1493-96 přistál na pobřeží Portorika, Malých Antil a Jamajky. Během třetí výpravy (1498-1500) přistál na pobřeží Trinidadu, vplul do ústí Orinoka. Až při čtvrté výpravě (1502-04) zakotvil u americké pevniny na pobřeží Hondurasu, Nikaraguy, Kostariky a Panamy. Je původcem „neprůstřelného“ omylu – nazval americké domorodce „indios“ v domnění, že přistál na pobřeží Indie a objevil cestu do této země západním směrem. Odtud dnešní název indiáni.

Leave a Reply