Kolik je vlastně rostlin a živočichů?

10 Pro

Do začátku 90. let dvacátého století bylo skoro všechno v pořádku. Systémové členění živočichů a rostlin bylo jako stojatá voda, nové druhy se objevovaly jen velmi zřídka. Objevy v posledních patnácti letech však přivodily v systému neuvěřitelný pohyb. Vědci se nyní rozhodli, že musejí dát zvířecí a rostlinné druhy do pořádku a především si ujasnit, kolik jich vlastně je. Druhým úkolem, který řešila v brazilské Curitibě téměř dvoutýdenní konference o biodiverzitě, svolaná pod záštitou OSN, je zastavit vymírání druhů.

Současný úbytek je považován za šestý největší v dějinách lidstva. Tím posledním bylo vyhynutí dinosaurů před 65 miliony lety. Další čtyři ekokatastrofy se odehrály před 205, 250, 275 a 440 miliony let a vyvolaly je náhlé klimatické změny, masivní sopečná činnost a dopady asteroidů. Za šesté období zkázy je už však zcela zodpovědný člověk. Systematické záznamy se vedou od roku 1500 a od té doby zmizelo 844 druhů zvířat a rostlin. To je však jen velmi relativní poznatek limitovaný rozsahem známých informací a zvládnutelných statistik. Je to údaj Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN). Ochranáři to považují za Armaggedon, pragmatici argumentují tím, že jde vlastně jen o pět setin procenta ze známých druhů. Zneklidňující je však vývoj.

Mizejí lesy

Lidskou populaci nyní tvoří 6,5 miliardy jedinců a civilizace má na svědomí ničení životního prostředí živočichů a rostlin odlesňováním, znečišťováním, rozšiřováním měst, přemísťováním živočišných druhů a produkcí skleníkových plynů, jejichž důsledkem je globální oteplování. I když ochranářská úsilí mezinárodních organizací, státních institucí a občanských iniciativ neustále rostou, tak na Zemi zmizelo během let 2000 – 2005 7,3 milionu hektarů, což se rovná rozloze Irska nebo Panamy. Z živočichů je v současné době ohroženo vyhynutím 23 procent savců, 12 procent ptáků a přes 30 procent obojživelníků. Ohrožení rostlinných druhů se dá spočítat mnohem hůře.

Bude se počítat

V současné době neexistuje na světě skupina expertů nebo výzkumná instituce, které by dokázaly spolehlivě říci, kolik rostlinných a živočišných druhů vlastně je. Jen objevy endemických druhů například v Indonésii přinášejí ročně přírůstky v řádu desítek. Odhad počtu druhů se pohybuje od 15 do 100 milionů. Odborná encyklopedická definice říká, že biologické druhy jsou „soubory populací s jedinečným vývojovým původem a historií, tvořené podobajícími se jedinci, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou reprodukčně izolováni od jiných podobných skupin.“ Státy sdružené v OSN se v roce 2002 dohodly, že se do roku 2010 udělají účinné kroky k tomu, aby se tempo úbytku snížilo. Problém je však v tom, že neví-li člověk, kolik druhů je, pak nemůže vyhodnotit, zda je toto úsilí úspěšné či nikoliv. Zatím je spolehlivě identifikováno, pojmenováno a popsáno zhruba 1,7 milionu druhů rostlin a živočichů. Nejmenší rozdíl mezi znalostí a neznalostí bude u větších savců na pevnině. V 90. letech a na začátku 21. století byly však nalezeni noví savci v Indii, Indonésii a ve Vietnamu (zvláště objevy v této zemi jsou pozoruhodné tím, že se v bývalé válečné zóně objevily nové druhy prasat a jelenů). Podobná situace je v říši ptactva, v níž se nové druhy objevují sporadicky, anebo dojde k nečekané události – objeví se druh považovaný za vyhynulý. Obrovskou neznámou je však svět hmyzu, rostlin a ryb.

Indonésie

Biologové se domnívají, že mnoho druhů rostlin, hmyzu či ryb stále pojmenováno nebylo. Entomologové patří k extremistům, kteří tvrdí, že je až 100 milionů druhů. „Na jihu Afriky je mezi 3000 až 4000 popsanými druhy pavouků. Odhaduji, že to je méně než 50 procent těch, kteří v regionu žijí,“ prohlásil John Leroy, jeden z autorů průvodce po pavoucích v jižní Africe. Nové druhy je podle něj možné najít i v zahradách domů přímo v jihoafrické metropoli Johannesburgu.
Velkým problémem je, že v různých regionech není dostatek odborníků schopných nový druh identifikovat, popsat a pojmenovat. Není ani mnoho těch, kteří mají objevitelské ambice, většina vědců se raději věnuje výzkumu známých druhů. Celkovou nejistotu zvyšuje i skutečnost, že lidé zatím planetu neprobádali tak, jak by se mohlo zdát z map a atlasů. Jsou místa jako například v indonéské džungli (Svět vědy průběžně informuje o nových objevech v této oblasti). Vědci mají nyní před sebou úkol probádat v Indonésii tzv. »ztracený svět«, jenž je domovem desítek endemických nových druhů ptáků, motýlů, žab i rostlin a na začátku roku byl oznámen i objev nového savce. „Každá expedice, která jde na nějaké místo, které předtím nebylo zkoumáno, najde nějaký nový druh,“ řekl McNeely, představitel IUCN. Vědecký konsenzus zatím neexistuje. Létají jen čísla, reálnější odhady hovoří o 40 milionech druhů rostlin a živočichů. Výzkumníci se domnívají, že to je jen zlomek z toho, co na Zemi vzniklo. Paleontolog David Raup tvrdí, že existovalo 50 miliard druhů, z čehož vyplývá, že na živu zůstala jen jedna desetina procenta tvorstva a rostlinstva.

Leave a Reply