Kdo slibuje klimatický Armageddon?

3 Čvn

Na začátku čtvrtého lednového týdne se mnozí bezelstní občané probrali do šoku. Z médií se na ně valila zpráva o tom, že do deseti let se může zhroutit klima Země. Přijde klimatický Armageddon, ekologická katastrofa a tak masivní nekontrolovatelné globální oteplování, že je to jedno, jestli budeme v pekle nebo tady na naší matičce.

Skoro by to zasloužilo, aby někdo dostal pořádně „naplácáno“. Zprávu začal šířit britský deník The Independent rozhovorem se Stephenem Byersem, bývalým britským ministrem dopravy, a v souvislosti s materiálem Meeting The Climate Challenge, jehož autoři naléhají na státy skupiny G8, aby okamžitě začaly prosazovat opatření proti vzrůstu globálního oteplení. Prý to všechno říkají „vědci“ a „odborníci“ – kritický bod přijde ve chvíli, kdy bude v atmosféře 0,04 procenta oxidu uhličitého, obsah už je 0,038 procenta a velmi rychle stoupá.

A teď pryč s panikou a řekněme si, jak je to doopravdy.

Antropogenní změny klimatu, tj. změny způsobené lidskou činností, jsou přídavkem k přirozené proměnlivosti klimatu. Studiem klimatických změn v minulosti se zjistilo, že největšími změnami se vyznačovaly doby ledové a teplejší doby meziledové. Analýzou vzduchových bublinek ze vzorků ledu z Antarktidy byl studován obsah oxidu uhličitého ve vzduchu v průběhu posledních 160 000 let. Led byl odebrán z vrtu hlubokého přes 2 km a vyjmutý sloupec ledu byl analyzován. Ukázalo se, že obsah CO2 byl v poslední době ledové o 25 – 30 % nižší než dnes. Teplota v Antarktidě byla ve vrcholové části ledové doby téměř o 10° nižší než dnes, ale v době meziledové naopak 2° vyšší. Zjištění souvislosti mezi teplotou a koncentrací oxidu uhličitého bylo velmi významným objevem.

Skleníkové plyny

Klimatologie je věda nesmírně složitá hlavně proto, že zde hraje značnou roli velké množství parametrů. Odhad jednoho parametru, v tomto případě hodnoty CO2, není fatální, navíc se dosud jednoznačně nepotvrdilo, že je tak determinující, jak se tvrdí. Z lidských činností přispívá ke změně složení atmosféry, a tím i klimatických podmínek, nejvíce spalování fosilních paliv, jako jsou uhlí, nafta a plyn, kácení lesů, různé technologické postupy v zemědělství a průmyslové výrobě. Tyto činnosti produkují tzv. skleníkové plyny, k nimž kromě oxidu uhličitého patří i metan, oxid dusný, halogenované uhlovodíky a přízemní ozon. Nejvýznamnějším skleníkovým plynem je ale vodní pára, jejíž množství v atmosféře nemůže ovšem člověk prakticky nijak ovlivnit. Existuje řada chybných populárních názorů na skleníkový efekt, které z něj jako by činí cosi nežádoucího. Ale právě naopak, skleníkový efekt je jedním z rozhodujících faktorů, které činí naši Zemi obyvatelnou. Kdyby skleníkový efekt neexistoval, snížila by se teplota na Zemi přibližně o 30 K, čímž by se stala většina povrchu naší planety prakticky neobyvatelnou, a to není představa právě příjemná.

Neseriózní tvrzení

Určitá pravděpodobnost náhlé změny klimatu je dnes mezi vědci všeobecně přijatým faktem zvláště proto, že v dávné i méně dávné minulosti k takovým změnám evidentně docházelo. Předpovědi, kdy k nim dojde, jak budou velké, jak prudké a zda k nim vůbec dojde, jsou při dnešním stavu znalostí zcela neseriózní, vezmeme-li v úvahu např. obrovskou tepelnou setrvačnost moří a oceánů, nezanedbatelný vliv ledovců, velmi významnou roli oblačnosti, síly a rychlosti větrů a dalších proměnných klimatologických parametrů. A proto, milí čtenáři, vezměte si klidně hypotéku a postavte si dům, neuděláte chybu. A přírodě pomůžete, když v něm nebudete topit hnědým uhlím a igelitovými pytlíky, ale opatříte si třeba sluneční články. S problematikou globálního oteplování, fyzikálních aspektů předpovídání počasí i fyzikální podstaty takových přírodních jevů, k nimž došlo před měsícem v Asii, vás budeme v příštích číslech informovat podrobněji.

Leave a Reply