90 let od založení Jedličkova ústavu

19 Dub

Na pražském Vyšehradě v ulici V pevnosti 13 v budově nazývané Polsko založil 1. dubna 1913 profesor Univerzity Karlovy Rudolf Jedlička (1869 – 1926) první český Ústav pro tělesně postiženou mládež. Učinil tak z podnětu Spolku pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v Praze.

Jedlička byl především vynikajícím chirurgem, který své výborné teoretické znalosti obohatil i praktickými zkušenostmi na Balkáně v letech 1912 – 1913 (vděčnost jeho tamních pacientů dodnes dosvědčuje fakt, že jeho jménem je nazvána jedna z bělehradských ulic) a za první světové války. Vedle vyšehradského ústavu založil v roce 1914 i Pražské sanatorium v Podolí (to se stalo v roce 1922 základem II. chirurgické kliniky Lékařské fakulty) a v roce 1915 Školu pro vojenské invalidy. Byl nadšeným stoupencem nových metod v medicíně, zakladatelem naší rentgenologie a radiologie a průkopníkem rehabilitačních postupů. Prvním ředitelem Jedličkova ústavu se stal pedagog František Bakule, pozdější sbormistr „Bakulových zpěváčků“ a propagátor individuálního přístupu ke svěřencům a spojení výchovy s hrou, uměním a fyzickou prací. Prvními chovanci se stalo 10 šestiletých chlapců, postižených hlavně na horních končetinách, podle dobových zpráv „duševně však čilých, schopných učení, práce a léčení“. V Bakulově práci v ústavu pokračoval Augustin Bartoš a další odborníci. Od roku 1992 je zřizovatelem ústavu hlavní město Praha a ústav dnes pomáhá ve svých domovech a školách asi tři sta dětem a mladým lidem. Vedle dětského domova Topolka a domova mládeže Tapky při něm působí i základní, zvláštní a střední škola.

Leave a Reply