Hokej na nalezišti trilobitů

28 Úno

Až budou hokejoví fanoušci sedět v hledišti nové haly Sazka v Praze Vysočanech a hráči budou svádět nelítostné souboje na ledě, měli by vědět, že hokejové mistrovství světa probíhá v místech, kde ještě před několika lety byl jeden z největších umělých odkryvů v paleozoických ordovických horninách a zároveň jedno z nejbohatších nalezišť zkamenělin v České republice.

V základové jámě nalezli inženýrští geologové ve vrtech a stavbaři při výkopových pracích v černošedých břidlicích hojné zbytky, které správně rozpoznali jako fosilie. O nálezu informovali vědecké pracovníky paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří ve spolupráci se specialisty z České geologické služby, Ústavu geologie a kolegy z katedry geotechniky Stavební fakulty ČVUT pracujícími na stavbě zahájili na staveništi intenzivní záchranný paleontologický výzkum.

Na dně moře

V jeho průběhu bylo nalezeno velké množství zkamenělin. Ty pomohly nejen určit přesné stáří hornin, ale jsou i jedinečným dokladem o tom, jak vypadalo toto území před 450 miliony let, tj. ve starších prvohorách koncem ordoviku. Horniny, které byly odkryty na staveništi, jasně ukazují, že vznikly na dně moře v hloubce několika stovek metrů. Také se ukázalo, že toto dno bylo velmi nehostinné, bohaté na rozkládající se organické zbytky. Pravděpodobně i jeho zápach byl nevábný díky unikajícímu sirovodíku, ze kterého chemickými procesy při zpevňování původně mazlavého bahna do podoby břidlic vznikl pyrit. Tento zlatožlutý minerál zvaný lidově „kočičí zlato“ je nejen jemně rozptýlený v hornině, ale koncentroval se i ve výplni zkamenělin, které tak někdy doslova svítí v černé hornině.

Ostnokožec v brankovišti

Mezi zkamenělinami, které sem byly většinou připlavovány z mělčích oblastí, převládali různí trilobiti od drobných forem dlouhých jen několik milimetrů až po druhy, jejichž zástupci dosahovali několikacentimetrové délky (kolem 10 – 15 cm). Vyskytovaly se zde druhy poznané teprve nedávno, ale i takové, které byly známy již Joachimu Barrandovi, po němž bylo pojmenováno geologické území ve středních a západních Čechách a do kterého spadá i vysočanská lokalita, na níž stojí hokejová hala. Velmi hojné tu byly i různé misky mlžů, ulity plžů a zbytky dnes již vymřelých ostnokožců – tzv. cystoidů. Gólmana v brankovišti při zápase světového šampionátu asi nenapadne, že pod jeho bruslemi spí vzácné zkameněliny. Mezi nimi se vyskytuje i jeden s kuriózním vědeckým jménem Aristocystites metroi, který byl svými objeviteli pojmenován na počest místa původního nálezu v pražském metru. V některých vrstvách se masově vyskytovaly mlžům podobné schránky ramenonožců – skupiny, jejíž zástupci jsou dnes již velmi vzácní, ale v minulosti tvořili jednu z nejhojnějších skupin živočichů v prvohorních oceánech. Překvapením byl hojný výskyt loděnkovitých hlavonožců s přímými schránkami, které jsou v českém ordoviku jinak poměrně vzácné. Pro určení stáří hornin byly velmi důležité nálezy zuhelnatělých zbytků graptolitů. Jejich kolonie připomínají listy drobných pilek otištěných na kameni. Většina nálezů je nyní uložena ve sbírkách České geologické služby, kde jsou postupně zpracovávány a budou podkladem pro odborná studia, která se zabývají nejen strohým popisem zkamenělin, ale i jejich ekologickými vztahy.

One Response to “Hokej na nalezišti trilobitů”

  1. Týna #

    jací hlavonožci se vyskytují v česku? děkuji Týna

Leave a Reply