Hluk snižuje kvalitu života

12 Úno

Hluk patří k negativním faktorům životního prostředí vyspělých zemí. Nadměrným hlukem trpí především obyvatele měst, podle odhadů je asi polovina všech obyvatel Evropské unie konfrontována s hlukem, jehož úroveň nezabezpečuje akustický komfort. Například až 30 % obyvatel je v noci vystaveno hlučnosti nad 55 dBA, tato hodnota už narušuje lidský spánek.

Na rozdíl od jiných škodlivých faktorů, které se daří úspěšně eliminovat (škodlivé emise atd.), hluková zátěž neustále narůstá. Dnes přitom už existuje řada studií, které dokazují, že hluk není jen nepříjemný, ale může způsobit poškození lidského zdraví. Hluk nad 65 dB ovlivňuje vegetativní systém, 90 dB je už nebezpečných pro sluchový orgán a hluk překračující 120 dB může poškodit buňky a tkáně.

Není pochyb hluk škodí

„Lidé vystavení dlouhodobému působení nadměrného hluku jsou rozmrzelí, trpí poruchami spánku, zhoršováním koncentrace a výkonu. Lidé exponovaní vyšší úrovní hluku (zejména v blízkosti letišť a podél frekventovaných komunikací) trpí často bolestmi hlavy, častěji utrpí drobné úrazy, častěji užívají uklidňující a uspávací léky a častěji jsou přijímáni do nemocničních oddělení pro mentální zdraví,“ říká prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, Csc., z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se problematikou vlivu hluku na lidské zdraví zabývá už řadu roků.

Nepřítel hluk

Negativní dopady hluku mají kumulativní charakter a mohou vést k vážným poruchám psychického zdraví: k neurózám a zvýšené dráždivosti. A nejen to. Hluková zátěž může vyvolat růst krevního tlaku, tepové frekvence a srdeční arytmii. Hluk je v pravém smyslu opravdu neviditelný nepřítel.

Prokázat jeho negativní vliv na lidské zdraví je nesnadné. Vedle hluku se totiž na vzestupu krevního tlaku a vzniku srdeční arytmie podílí řada dalších faktorů, zejména životospráva.

Chceme-li být zcela objektivní, definitivní závěry nelze vyvozovat. Je jisté, že hluk snižuje kvalitu života. Dalo by se ale namítnout, že jde o nutnou daň moderní civilizaci, které se prostě nelze vyvarovat. Opatření k ochraně před dopravním hlukem jsou navíc drahá a jak objektivně měřit jejich ekonomickou návratnost? Jak určit, zda je efekt protihlukových opatření úměrný vynaloženým nákladům?

Jak hodnotit?

Už řadu let se nejrůznější studie snaží vyhodnotit přímé i nepřímé škody, ke kterým vlivem hluku dochází, a zároveň najít hodnotové jednotky hluku, tj. koeficienty přepočtu ekonomicky vyjádřených škod na 1 dB, na postiženou osobu resp. domácnost apod., jejichž pomocí by bylo možné celkové škody počítat.

Nejběžněji se používá tzv. udávaná preference, která vychází ze subjektivního hodnocení lidí, kteří mají určit, kolik by byli ochotni zaplatit za to, že by se změnila jejich hluková expozice. Tato metodologie má ovšem jeden háček: ne každý si může dovolit nabídnout za stejný komfort i stejné množství peněz. Naproti tomu tzv. hedonické oceňování už pracuje s lépe kvantifikovatelnými údaji. Vychází totiž z toho, jaký vliv mají různé hlukové hladiny např. na cenu bydlení. A protože lidé jsou ochotni platit za klidné, nehlučné prostředí, prostřednictvím trhu s byty a domy už nepřímo s hlukem obchodují. Jaká je situace v České republice?

Nejsou studie

„U nás žádné podobné studie nemáme k dispozici a protihluková opatření jsou do jisté míry prováděna ekonomicky »naslepo«. Vzniká tak reálné riziko volby nevhodných priorit, zbytečně vynakládaných prostředků a na druhé straně nedostatečná ochrana v místech, kde by byla prokazatelně a ve zjistitelné míře efektivní,“ říká profesor Kotulán. Víme alespoň, kolik lidí jak intenzivně je v Česku vystaveno negativnímu působení hluku? Kolik lidí žije poblíž frekventovaných komunikací, dálnic a městských okruhů? Ani tyto údaje neexistují. Podle nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku jsou základní hygienické limity pro venkovní prostory 50 dB přes den, tedy od 6.00 do 22.00 hodin a 40 dB pro noční dobu. Jaká je realita? Tuto otázky si položila Národní hluková observatoř (NHO). Nezisková organizace, která se zabývá ochranou obyvatelstva před nadměrným hlukem, připravuje měření, hodnocení a analýzy zdrojů hluku a jejich dopadu na lidský organismus. Ve své studii se NHO zabývala pouze hodnocením tzv. komunálního hluku, tedy hluku, jehož zdrojem je zejména doprava.

Hrozná čísla z Barrandova

V září 2004 provedla NHO vlastní měření hlukové zátěže v pražské ulici k Barrandovu v úseku od Barrandovského mostu po napojení na Pražský okruh. Proč právě tam? Jde o rušnou komunikaci zatíženou kamionovou dopravou vedoucí hustě osídleným územím. Výsledek studie je alarmující. Ve dne je hluku nad 50 dB vystaveno 7532 lidí, šedesátidecibelovému hluku čelí 5744 občanů, 178 lidí je denně vystaveno hluku nad 75 dB. Jaká je situace v noci? Hluku 50 dB je vystaveno 7122 lidí, 3378 lidí je vystaveno hluku 60 dB a například 175 lidí je trvale v nočních hodinách vystaveno hluku překračujícímu 75 dB. Z uvedených údajů vyplývá, že rozdíly mezi dnem a nocí prakticky neexistují. Lidé žijící v blízkosti komunikace jsou nadměrnému hluku vystaveni bez ohledu na denní či noční dobu! „Ze získaných výsledků vyplývá, že z 22 656 obyvatel žijících v blízkosti ulice K Barrandovu je jich 11 655 trvale zasaženo nebezpečnou hladinou hluku ze silniční a částečně i tramvajové dopravy. To je 51,44 %!“ upozorňuje prezident Národní hlukové observatoře Ing. Ivo Vaněk.

Alarmující

V ohrožené zóně jsou například i základní či mateřské školy. „Například v základní škole Slivenec jsme naměřili ve dne 78,5 dB a v noci 74 dB. Podobně je na tom základní škola v Remízku, kde denní hodnoty představovaly 77,9 dB a noční 75 dB. Rovněž mateřská škola Kurandova na sídlišti Barrandov trpí nadměrným hlukem, který ve dne dosahoval 74,1 dB a v noci 73,4 dB,“ doplňuje Ing. Vaněk. „Nastal čas věnovat se hodnocení vlivu komunálního hluku na obyvatelstvo důsledněji než doposud,“ dodává profesor Jaroslav Kotulán, který provedl analýzu metod a způsobů kvantitativního a ekonomického hodnocení různých expozic komunálního hluku. Zároveň je autorem nástinu domácího projektu, který chce zjistit, za jak závažný zdravotní a společenský problém lidé v Česku hluk považují. Na projektu spolupracuje Národní hluková observatoř, Enviromentální centrum Karlovy univerzity, Státní zdravotní ústav a Fakultní nemocnice v Motole.

Leave a Reply