Hitparádu The Science vyhrála voda na Marsu

28 Dub

Prestižní americký časopis The Science vyhlásil svůj tradiční žebříček největších vědeckých událostí roku 2004. Poměrně jednoznačným vítězem „hitparády Top 10“ se stalo objevení vody na planetě Mars. O některých objevech bylo v českých médiích publikováno poměrně málo informací, takže se pokusíme několik z nich popsat více.

1. Voda na Marsu

Rovery Opportunity a Spirit během svého cestování po povrchu Marsu zjistily, že na planetě musely existovat rozlehlé vodní plochy s obsahem solí a kyselin. „Motorizovanou expedici“ na Mars, mediálně už velmi detailně známou, uskutečnil Americký národní úřad pro kosmonautiku a letectví (NASA).

2. Objev Homo floresiensis

Tým australských a indonéských vědců objevil kosterní pozůstatky osmi jedinců nového druhu člověka malého vzrůstu (do výšky jednoho metru) na ostrově Flores v Indonésii. Nález tzv. Indonéského hobita je považován za překvapivý a nečekaný problém ve vývojové biologii. Jedna ženská kostra byla téměř kompletní, její „majitelka“ vážila asi 25 kg, byla stará asi 30 let, zemřela před 18 000 lety.

Šéfem týmu vědců byl Peter Brown, paleoantropolog z University of New England v New South Wales v Austrálii. V jeskyni byly kromě koster nalezeny poměrně důmyslné řezné, děrovací a štípací nástroje, bodné lovecké zbraně (delší, než používal Homo sapiens), kosti malých slonů a velkých ještěrů (dorůstali do délky tří metrů a tento druh žije dodnes). Používali oheň k vaření. Všichni jedinci měli mohutnější nadočnicové oblouky než Homo sapiens, ostře se svažující čelo, téměř žádnou bradu. Mozek měl zhruba třetinovou velikost oproti nálezům pozůstatků Homo sapiens ze stejné doby. Vědci našli jeskyni s pozůstatky pod vrstvou sopečného popela, která byla stará 12 000 let a usoudili že „hobiti“ i malí sloni vyhynuli po výbuchu sopky na ostrově Flores. Kosterní pozůstatky Homo sapiens byly nalezeny jen nad touto vrstvou. Původně se vědci domnívali, že našli kostru tříletého dítěte Homo sapiens. Předpokládají, že Homo floresiensis žil nejméně 30 000 let souběžně s Homo sapiens a hledají se další fakta, která by dokládala, že se vzájemně ovlivňovali. Výzkum bude pokračovat ještě dlouhé roky

3. Klonování člověka

Jihokorejští vědci oznámili, že v červenci naklonovali lidské embryo a získali z něj kmenové buňky. Vláda Korejské republiky na to okamžitě reagovala přijetím zákona, který zakazuje klonování „celého“ člověka pod sankcí deseti let vězení.
Ve výzkumu klonování lidských buněk se však bude pokračovat, ale výzkum podléhá zvláštnímu režimu, který je v kompetenci Etické komise zřízené jihokorejskou vládou. Výbor bude osmnáctičlenný a bude se skládat z lékařů, vědců a církevních a právních autorit. Vědeckou gesci bude mít Soulská národní univerzita a její představitel Hwang Woo-seok ujistil světovou veřejnost, že při výzkumu nepůjde o klonování lidí, ale výhradně o problémy genetické léčby. Naklonovaných lidských zárodků bylo během výzkumu na Soulské národní univerzitě celkem třicet (všechny byly poté zničeny), bylo použito 242 vajíček od 16 žen, byla vytvořena jedna linie kmenových buněk. Výzkum probíhal od roku 2001.

4. Zkapalněné plyny

Vědci učinili velký pokrok v pochopení fyzikálních vlastností extrémně ochlazených plynů – kondenzátů. Byl vyroben fermionový kondenzát. Výsledky výzkumu by mohly v budoucnu výrazně zlevnit přenos elektrického proudu.

5. Skryté schopnosti DNA

Dosud se vědci domnívali, že velká část DNA, tzv. „junk“ DNA, je přebytečná. Pomáhá totiž genům aktivovat se ve správný čas na správném místě.

6. Dvojice pulsarů

Astrofyzikové objevili ve vesmíru silně radioaktivní neutronové hvězdy (pulsary) v páru. Tzv. dvojitý pulsar bude významným vědeckým objektem, které může pomoci ověřit Einsteinovu teorii relativity.

7. Biodiverzita

V roce 2004 byly zveřejněny výsledky dlouhodobých rozsáhlých studií o rozmanitosti druhů. Řada druhů obojživelníků, motýlů, ptáků a rostlin je akutně ohrožena vyhynutím.

8. Voda

Byly zveřejněny nové poznatky o struktuře a chemických vlastnostech vody. Výsledky budou mít význam pro různé vědecké oblasti od chemie až po meteorologii.

9. Léky pro nejchudší

Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem se stalo novou silou ovlivňující vývoj léků i jejich distribuci do potřebných oblastí světa.

10. Geny ve vodě

Vědci v roce 2004 objevili nový způsob identifikace mikroskopických forem života. Podařilo se jim najít genetický klíč k určování plovoucích mikroorganismů z různých vodních prostředí.

Leave a Reply