Globální jaderné partnerství

13 Lis

Vláda amerického prezidenta George Bushe představila plán na vytvoření globálního jaderného partnerství (GNEP). Významným spojencem v jeho realizaci by mělo být Rusko. Bývalí protivníci ve studenoválečném jaderném zbrojení chtějí nyní vzájemnou spoluprací zajistit, aby se v nestabilních zemích jaderné elektrárny nestaly zástěrkou pro výrobu nebezpečných zbraní.

S nápadem na globální jaderné partnerství přišly Spojené státy již před dvěma lety, když se objevily první obavy z íránského programu na obohacování uranu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) projekt uvítala. Podle plánu se Amerika a Rusko stanou hlavními dodavateli reaktorového paliva ostatním zemím a zároveň odběrateli použitého paliva.

Jednoduchý nápad

Tímto způsobem by se například dalo předejít nutnosti obohatit uran před použitím v elektrárnách, čímž argumentuje Írán. Odebráním použitého paliva by zase obě jaderné mocnosti zabránily tomu, aby se bez dozoru přepracovalo na nebezpečné plutonium. Země, které chtějí využívat bezemisní jadernou energii místo spalování fosilních paliv, by si palivo do reaktorů vlastně pronajímaly, čímž by jim odpadly značné investice do palivového cyklu. Amerika a Rusko tedy počítají, že jejich nabídka bude pro ostatní země finančně zajímavá. Do iniciativy chtějí postupně pozvat i Británii, Francii, Japonsko a Čínu.

Oříšek

Pro Spojené státy znamená program GNEP jadernou renesanci. Použité palivo z cizích reaktorů chtějí Američané přepracovat a zbytek uložit – bude tedy potřeba postavit přepracovávací závody, podpořit výstavbu nových jaderných elektráren s tzv. rychlými reaktory schopnými využívat přepracované palivo a učinit zásadní rozhodnutí ohledně skladování nezpracovatelných zbytků. Zvláště poslední bod bude pro Bushovu administrativu těžké obhájit, neboť současné zákony nedovolují ukládat cizí jaderný odpad na americké půdě.

Návrat

Spojené státy opustily od přepracovávání použitého paliva v 70. letech, protože během procesu získané plutonium se dalo využít k výrobě jaderné bomby a navíc se v té době jevilo jako neekonomické. Technologický pokrok, rostoucí světová poptávka po energii (podle některých odhadů vzroste do roku 2050 o polovinu) a hrozba globálního oteplování ale posouvají metodu přepracování zpět do centra pozornosti. Ve Francii, Japonsku a Rusku se již běžně používá.

Dobré, ale drahé

Projekt globálního jaderného partnerství získá na rozjezd 250 milionů dolarů z federálního rozpočtu na rok 2007. Kromě scénáře na nový způsob zacházení s palivem obsahuje i vizi dodávek malých licencovaných reaktorů do rozvojových zemí. Tyto miniaturní reaktory mají generovat něco mezi 5 až 10 procenty energie klasických elektráren a budou prý dodávané na klíč. Po skončení životnosti se nebudou doplňovat novým palivem, ale celé se opět vrátí do Spojených států. Velké naděje jsou v tomto případě vkládány do výzkumu PBR reaktorů v Jižní Africe a Číně. Část peněz by také měla jít na výzkum snižování radioaktivity konečných odpadů k uložení. Kritici plánu GNEP ale poukazují na obrovské finanční požadavky jeho realizace a na dlouhou návratnost investic.

Leave a Reply