Ekologické neznamená jednoduché

2 Úno

Grantová agentura České republiky v roce 2004 ocenila výročními cenami tři vynikající projekty, o nichž jsme informovali v listopadovém čísle našeho časopisu. Na ocenění však bylo navrženo několik dalších pozoruhodných prací, které zaslouží alespoň malou prezentaci. Byl mezi nimi i sociologický projekt prof. RNDr. Hany Librové, CSc., z katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU Brno, jenž byl publikován pod titulem: Trvale udržitelný způsob života jako marginální a jako perspektivní fenomén.

V naší i zahraniční literatuře, která se zabývá možnými řešeními ekologických problémů změnou životního způsobu, převládá apelativní a normativní přístup, jenž nabádá ke změně lidských hodnot. Toho se prof. Librová chtěla vyvarovat a spíše se věnovala poznání toho, co v sociální realitě skutečně existuje. Práce na projektu vycházela z teoretického uchopení a jazykového vyjasnění výchozích pojmů, které bývají nereflektovaně zaměňovány. Zejména šlo o pojmy blahobyt, luxus, konzumerismus, vlastnění, plýtvání a dále skromnost, chudoba, bída. Autorka se hodně opírala o publikované historiografické rozbory i historické prameny. Navázala přitom na poznatky projektu Sociologické a historické aspekty ekologicky příznivého způsobu života, který byl realizován v letech 1995 – 1997 rovněž za podpory Grantové agentury ČR. Bližší poznávání látky vedlo tým prof. Librové k tomu, že pojem trvale udržitelný způsob života, který stál v návrhu tohoto projektu, nahradil pojmem ekologicky příznivý způsob života. Součástí terminologického vyjasňování je i pokus o definici pojmu, který se stal pro další syntézu klíčový – ekologický luxus. Podstatnou částí projektu byl sociologický výzkum, který po deseti letech srovnával životní způsob lidí, kteří byli v roce 1992 ochotni dobrovolně žít s nízkými příjmy, často na úředně stanovené hranici chudoby. (Výsledky výzkumu byly publikovány v monografii Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti, Veronica Brno, 1994.) Komparace byla provedena v dimenzích: migrace, vývoj v rodině, postavení ženy, děti a jejich vztah k nízké spotřebě domácností, vybavení domácnosti, trávení volného času, účast na životě obcí, občanské postoje, náboženské postoje. Bádání na projektu zpochybnilo stereotypy, které ztotožňují ekologicky příznivý způsob života s jednoduchostí, případně v kritickém smyslu s návratem k primitivismu. V každodenním chodu domácnosti je spíše komplikující. Potvrdila se hypotéza, že tento životní způsob není návratem ke ctnostem předků, ale je výrazem kulturního vývoje, citové kultivace a racionálního promyšlení životní praxe. Součástí syntézy teoretických poznatků a empirického poznávání byla formulace hypotéz o možném budoucím šíření tohoto marginálního způsobu života. Výstup z projektu je souhrnně publikován v monografii Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu (Doplněk Brno, 2004).

Leave a Reply