Egypt vydal další poklady

26 Úno

Území Egypta, které bylo dokonce už ve 20. letech minulého století považováno za víceméně vyčerpanou památkovou lokalitu, je i ve 21. století zdrojem neuvěřitelných a vzrušujících objevů. V minulých letech vydal Egypt další významné poklady z historie svých dávných civilizací.

Američtí archeologové z Univerzity Johnse Hopkinse našli při vykopávkách v Luxoru sochu královny Teji, matky faraona Achnatona, který jako první začal uctívat jediného boha. A objevili další předměty související s Teji, manželkou faraona Amenhotepa III. Socha Teji je ze žuly a je velmi dobře zachovalá. Je vysoká 140 centimetrů a v ramenou má 44 centimetrů. Je do ní vytesáno Amenhotepovo jméno, který Egyptu jako panovník 18. dynastie vládl v letech 1391 až 1353 před naším letopočtem. Sluší si připomenout, že s Teji, Amenhotepem III. a jejich rodinou je spojena významná kapitola egyptských dějin. Zplodili spolu šest dětí. Pět dcer a jednoho syna, pozdějšího faraona Amenhotepa IV., jenž si změnil jméno na Achnaton na počest boha Atona, jehož jediného uctíval. Achnaton měl několik manželek a jeho »jedničkou« byla bájná Nefertiti. Achnaton byl pravděpodobně otcem Tutanchamona, ale neměl ho s Nefertiti.

Země Punt?

Jiná skupina amerických a italských vědců objevila na pobřeží Rudého moře v pěti jeskyních jižně od města Safaga zbytky člunů a transportních zařízení, které svědčí o obchodních stycích Egypťanů po moři. Výzkumníci vyslovili domněnku, že obchodovali s bájnou zemí Punt, jejíž existence nebyla zcela prokázána. O existenci země Punt, o níž se historici domnívají, že musela ležet na východním pobřeží Afriky, hovoří vlastně jen text reliéfu v zádušním chrámu královny Hatšepsut.
Soubor nalezených artefaktů tvoří zbytky beden, lanové úchyty a prkna. Nálezy zřejmě pocházejí z období 12. dynastie panovníka Střední říše Amenehmeta III., který vládl mezi roky 1818 – 1737 před naším letopočtem. Na jedné z beden byl částečně poškozený text, z něhož experti vyluštili jméno Amenehmeta III. a nápis Zázraky země Punt.

Bohyně Sachmet

I další objev má souvislost s érou Amenhotepa III. Mezinárodní tým archeologů pod vedením Němky Hourig Sourouzianové objevil v Luxoru v chrámu faraona 18. dynastie Amenhotepa III. tři skulptury. Dvě z nich zpodobňovaly bohyni války se lví hlavou Sachmet, jejichž stáří je 3400 let. První je ze žuly, je vysoká 150 cm a chybí jí jen spodní část nohou a podstavec. Druhá je z dioritu a jde vlastně jen o bustu, zbytek se zatím nenašel. Busta je však skoro metr vysoká, takže celá socha musela měřit alespoň kolem čtyř a půl metru. Třetí skulptura zobrazuje vládce s núbijskými rysy (plné tváře, odulé rty) a byla vyrobena z červené žuly. Pravděpodobně jde o panovníka říše Kúš (pozdější Núbie) z období 8. až 7. století před naším letopočtem. Kúšité obývali především část území dnešního severního Súdánu, v 8. století před Kristem ovládli Horní Egypt a necelých 100 let ovládali Egypt celý. Sochy kúšitských vládců jsou i v samotném Egyptě velmi vzácné.
Sourouzianová se domnívá, že sochy byly v Amenhotepově chrámu pouze uloženy a pocházejí z jiného místa.

Nedotčená hrobka

Poslední úlovek ohlásili američtí badatelé z Memphiské státní univerzity. Jejich objev potvrdila egyptská vládní Nejvyšší rada pro památky. V Údolí králů našli relativně malý hrob s pěti takřka nedotčenými sarkofágy. Ještě nebyly otevřeny. Obsahují pravděpodobně pět až šest mumií, které ještě nejsou přesně identifikovány. Pocházejí zřejmě z 18. dynastie (1572 až 1320 před n. l.), kdy vládl mj. Tutanchamon a Amenhotepové. Mumie zřejmě nebudou z okruhu královské rodiny. Sarkofágy byly pokryty sutinami z chatrčí z období 19. dynastie, a proto zřejmě unikly zkáze nebo vyloupení. Pečetě nejsou porušeny. Pokud objev splní naděje, jaké slibuje, budou to první nedotčené hroby od objevu Tutanchamonovy hrobky v roce 1922.

Leave a Reply