Dlouho utajená hypoxie

24 Lis

Existuje řada výzkumů Ruské a Ukrajinské akademie věd, které řadu let nebyly zveřejněny, natož popularizovány. Také o hypoxii a IHT (Intermittent Hypoxia Training) toho veřejnost zatím ví poměrně málo. Všichni – včetně novinářů – si ji často pletou s „kyslíkovou terapií“, přičemž jde o metody zcela opačné. Terapii hypoxií dlouhou řadu let testovali ukrajinští a ruští fyziologové v rámci programu kosmických letů, a proto byly výsledky výzkumu dlouho tajeny.

Není tomu dávno, co se věřilo, že potřebujeme především zhluboka dýchat a dostat do těla co nejvíc kyslíku. Tato představa hnala sportovce až k transfuzím okysličené krve před závodem a k takzvanému kyslíkovému dopingu. Hokejový internacionál Luboš Rys s úsměvem vzpomíná, jak si „doplňovali kyslík“ naši hokejisté před dvaceti lety. „Vozili jsme s sebou obrovské bomby. O přestávce nás trenér vehnal do malé místnosti, otevřel láhev a vydal pokyn: Klucí, zhluboka dýchat a nabírat kyslík!“ Při kyslíkové terapii, která se dnes provádí samozřejmě metodami mnohem efektivnějšími, je organismus zaplavován nadbytkem kyslíku. V dlouhodobém horizontu se potvrdilo, že čím více je organismus zahlcován nadbytkem, tím více si na tento „nadbytek“ zvyká a „leniví“. Snižuje výkon, stárne. Čím většímu tréninku „nedostatkem“ je organismus vystaven, tím více mobilizuje své vnitřní síly a aktivuje netušené schopnosti. Nikde v přírodě nenajdeme koncentraci kyslíku vyšší než 20,9 %. Když uvážíme, že 16 % kyslíku člověk opět vydechuje, logicky nás napadne: není důležitější spíš hledat způsob, jak přinutit organismus, aby dokázal přijmout kyslík a transportovat ho do tkání lépe a efektivněji?

Třicet let zákazu hypoxie

Profesor Berezovskij z Kyjeva (UAV) si jako jeden z prvních začal klást otázku, v čem vlastně spočívá úspěch takzvané „léčby horským vzduchem“. Vždyť do hor nás posílali lékaři od nepaměti – a nejvyššího věku se lidé dožívají ne náhodou právě ve vyšších nadmořských výškách. Zjistilo se, že snížené množství kyslíku – tedy změněná skladba plynů vdechovaného vzduchu – trénuje organismus. Zvyšuje se imunita, kvalita receptorů a průchodnost buněčných membrán. Ruská sportovní škola využívala hypoxii k přípravě vrcholových sportovců již v uplynulých třiceti letech, ale lékaři měli dlouho přísný zákaz o této metodě hovořit. Terapii v oblasti sportu dlouhodobě testoval profesor N. I. Volkov (RAV), s nímž úzce spolupracuje MUDr. T. Voronina, která dnes působí v Londýně a přednáší o metodě hypoxie na různých světových kongresech medicíny.

Od hypobarických stanů k IHT

Metody se postupně rozvíjely. Dnes se již ví, že není ideální využívání hypobarických komor nebo stanů. Ten si pro přípravu na olympijských hrách v Salt Lake City pořídila i naše lyžařka Kateřina Neumannová. Mnohem efektivnější je dýchání pomocí tzv. „swing“ neboli intervalového režimu, kterému se říká IHT (Intermittent Hypoxia Training). IHT se vyznačuje typickým intervalovým střídáním: zátěž – odpočinek. Je to režim přepínání: napětí a uvolnění v metabolismu tkání. Přepínání neboli střídavá intervalová změna je hlavním tréninkovým efektem pro rozvoj adaptace na úrovni tkání. Jako v každém tréninku adaptibility, i zde je potřebný individuální přístup. Organismus každého člověka je trochu jiný, proto je individuální i dávkování. Přibližně to probíhá takto: 3,5 až 5 minut dýchá sportovec nejprve tzv. řídký horský vzduch (koncentrace kyslíku je opět volena různě, odpovídá nadmořským výškám od 3000 až do úrovně 5800 m, kde je kyslík ve vzduchu obsažen jen 10 %). Poté následuje pauza – 3 až 5 minut dýchá sportovec normální vzduch okolního prostředí, v němž se právě nachází. Sezení trvá přibližně dvacet minut, někdy až jednu hodinu.

Efekt za tři týdny

Podle názoru dr. Voroniny je nejefektivnější, když se tento trénink absolvuje každé ráno na lačno po dobu nejméně dvaceti až jedenadvaceti dnů. To je doba potřebná k tomu, aby organismus mohl zareagovat: začíná vytvářet různé struktury, například stresproteiny. Pro tento účel se využívají přístroje vyráběné v Austrálii, Německu, Rusku a USA. Centrum IHT rozvíjí v Austrálii legendární atlet Ron Clarke. Na olympiádě v Sydney získal zlatou medaili Simon Whitfield, který svůj úspěch v tisku spojil s využitím metody IHT ve své přípravě. Tím bylo tajemství vyzrazeno a k tréninku pomocí IHT se přiznaly desítky dalších šampionů. „Ví se, že v organismu existují – obrazně bych řekla – mrtvé zóny,“ říká dr. Voronina, „tedy místa, kde je přísun kyslíku až 100x nižší. Pro sportovce je nesmírně důležité, aby byl zabezpečen co nejlepší přísun kyslíku do mozku i do všech tkání. Je potřebné otevřít kapiláry, změnit jejich chemickou strukturu, zprůchodnit je. A právě k tomu IHT prokazatelně přispívá.“

Pozoruhodné změny

Studie zabývající se vlivem IHT na hemoglobin, na počet červených krvinek a hematokritu, potvrzují nárůst přibližně o 5 – 6 %. Kyslík je transportován rychleji i do nejodlehlejších částí organismu, k mitochondriím, kterým se říká „plíce buněk“. Mění se chemie organismu. Snižuje se počet volných radikálů. IHT zlepšuje krevní oběh. „Oživují se“, rozšiřují kapiláry, které byly stažené a krev jimi proto nemohla proudit. Zvyšuje se počet funkčních kapilár. Když se zlepší oběh krve i červené krvinky snadněji a rychleji dopravují kyslík. IHT působí také na tvorbu myoglobinu, což je buněčný protein, který se podílí na přepravě kyslíku z membrán buněk k mitochondriím. Myoglobin zrychluje 6-8x průchod kyslíku buněčnou membránou. Buňky jsou lépe vyživovány, do tkání se snadněji dostává glukóza, proteiny, vitaminy, elektrolyty vápníku, manganu, magnézia, sodíku. Vyvolává se také periodická acidita – kyselost, to znamená, že se mění PH v tkáních, což působí na pohyb bílých krvinek v určitém směru. Ty jsou ovlivňovány změnami rovnováhy kyselosti nebo zásaditosti v tkáních. Když je okolní prostředí kyselé, leukocyty se pohybují směrem k okraji tkáně, aby mohly zničit infekci, bakterie, zbytky nekrózní tkáně. IHT zlepšuje i funkci jater – zvyšuje se tvorba takzvaného cytochromu 450, což taktéž napomáhá rychlejší regeneraci tkání. To prověřil velmi zajímavý pokus provedený na laboratorních myších. Myši uštknuté zmijí byly schopny přežít, vyplavovaly jed při působení hypoxií mnohem rychleji a snadněji než kontrolní skupina. Právě při těchto experimentech se zjistilo, že myši si vlivem hypoxie vytvářejí vysokou hladinu již zmíněného cytochromu 450.

Na pomoc imunitě

IHT zlepšuje adaptibilitu organismu všeobecně. Zvyšuje se i celková imunita. A právě z těchto důvodů se IHT doporučuje i onkologickým pacientům po chemoterapii. Dobré okysličování organismu, dokonalé prokrvení, zlepšení metabolismu je fyziologicky jednoduchá a spolehlivá cesta k odbourání následků stresu. Trénink IHT proto s úspěchem využívá nejen řada olympioniků, ale i další V.I.P. osobnosti, které jsou vystaveni nadměrnému stresu a zátěži. V redukci nadváhy se tato metoda uplatňuje zejména proto, že buňky dobře okysličené a nasycené glukózou nestrádají nedostatkem, a mozek tedy nedostává impulsy hladu.

Pozor na parazity!

V současné civilizované společnosti je přirozená imunita snížena natolik, že většina populace v Evropě i Americe trpí chronickým napadením organismu plísněmi, viry, bakteriemi či různými parazity. Jakákoli dechová cvičení, hostí-li organismus parazity, mohou mít naprosto opačný účinek. To platí i při využití IHT! Zvýšená průchodnost membrán v tomto případě znamená, že do buňky se mohou dostat i toxické exkrementy parazitů. Stručně řečeno: místo zvýšení výkonnosti může být potom akceschopnost snížena, protože došlo k celkovému zvýšení toxicity organismu.

Budoucnost IHT

MUDr. Tamara Voronina vyslovila domněnku, že dýchání není spojené jen s příjmem kyslíku, ale zřejmě v tomto procesu mohou do organismu vstupovat i další mikročástice nebo formy energií, jejichž existenci intuitivně naši předkové tušili. Pomocí složitých symbolů to vyjadřuje medicínský systém čínský i indická ajurvéda. Současná kvantová fyzika a informaciologie její myšlenku podporuje. Význam dýchání si uvědomíme i v prostém příměru: bez jídla vydržíme i tři týdny, bez vody tři dny, bez kyslíku tři minuty. Ruští a ukrajinští lékaři dospívají k překvapujícímu závěru: pomocí změny „dýchání“ a tréninkem IHT lze nastartovat ozdravné procesy, lze ovlivnit metabolismus a endokrinologii organismu, lze působit na biochemii buňky, podstatně zvýšit výkonnost, najít účinné metody k léčbě nemocí, pro regeneraci i juvenologii. Dr. Voronina s kolegy v RAV provádí také rozsáhlý výzkum, který naznačuje, že IHT je současně i jednou z velmi účinných metod léčby diabetu.

Rychlá regenerace

Zajímavou první zkušenost s IHT měl i Marián Jelínek, osobní trenér české hokejové hvězdy Jaromíra Jágra. „V roce 2000 jsme se s doktorkou Voroninou dohodli, že nám na letním soustředění Jágrteamu v Hluboké nad Vltavou svou metodu předvede. V té době se o hypoxii ještě veřejně vůbec nemluvilo, proto i kluci poslouchali odbornou přednášku s určitými rozpaky. Někteří si to ale přece jen vyzkoušeli. Jeden z hráčů trpěl vysokým krevním tlakem a byl sám překvapen, jak se mu po několika minutách tlak normalizoval.“ Největší překvapení připravila dr. Voronina hokejistům , když se jeden zranil pádem z kola. „Prohlásila, že potřebuje zhruba hodinu, hráč bude v pořádku a bude schopen pokračovat již druhý den v tréninku. Předvedla nám opravdu velmi rychlou regeneraci tkání s pomocí kombinovaných metod IHT a tradiční čínské medicíny. Zprvu jsem si myslel, že to snad ani není možné a že nejspíš půjde o vliv sugesce, která jakmile pomine, bolest se znovu obnoví. Jenže výsledek terapie byl trvalý,“ vyprávěl Marián Jelínek.

Leave a Reply