Dirk Inzé vidí jen jednu cestu

24 Bře

Profesor Dirk Inzé, sympatický Belgičan, vědecký ředitel Oddělení rostlinné systémové biologie Univerzity v Gentu, expert agrobiotechnologické společnosti CropDesign a vůdčí osobnost evropské technologické platformy Plants for the Future (je součástí EPSO neboli Evropské organizace věd o rostlinách, s jejíž činností se ztotožňuje EU), má renomé, jež lze označit výrazem „evropský guru rostlinné biologie“. Pobýval v minulých dnech v Praze na pozvání Akademie věd ČR, protože ze svých pozic využívá smluvní spolupráce s Ústavem experimentální botaniky AV ČR.

Jeho doménou je izolace a identifikace genů regulujících u rostlin buněčné dělení a také využití těchto poznatků v biotechnologiích a šlechtění hospodářských plodin. A je také jedním z velkých mozků strategie směřující ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství na základě genomiky a biotechnologií. Pohybuje se na křehké půdě transgenoze rostlin a zavádění GMO rostlin, která v Evropě naráží kvůli odmítavým postojům různých organizací (zejména Greenpeace) a části vědecké komunity na různé potíže, ale přitom svět současně sleduje ekonomickou expanzi potravinářských výrobců a dodavatelů z USA, Kanady, Japonska či Austrálie. Největší odpor je právě v Evropě, přestože se na jejím území vyrábí méně než 1 % světově pěstovaných GMO rostlin.

Evropa zaostala?

„Věda o rostlinách je oblast, která nyní v Evropě vyžaduje urgentní pozornost. Její potenciál je celosvětově velmi využívaný a podporovaný, zatímco v Evropě je vlastně sporný. Mluví se jen o nebezpečí geneticky modifikovaných rostlin, což je ve zřetelné míře výsledkem mediálních aktivit různých organizací, jejichž účinky jsou skoro okamžité, zatímco věda potřebuje pro pozitivní spolehlivé výsledky v oblasti biotechnologií vždy několik let času,“ říká prof. Dirk Inzé.

Ostatní svět už výsledky vědy v oblasti GMO přijal. Inzé vypočítává příčiny: silné vizionářské financování partnerství vědeckého výzkumu a zemědělské výroby mimo Evropu, velké investice do potravinářské výroby v USA a v Asii, rozčarování mladých vědců z atmosféry v Evropě. Dirk Inzé dodává: „Evropa vlastně nezaostala, ale nejlepší mozky z našeho kontinentu unikají do Ameriky a Asie, protože v Evropě jsou geneticky modifikované rostliny ,bubákem‘. Konkurenceschopnost evropského zemědělství však kvůli tomu klesá.“

Oslovení úřadů a mozků

Profesor Inzé, zastupující CropDesign a EPSO (Evropská unie vyjadřuje z diplomatických důvodů svou podporu poněkud zdrženlivě), oslovuje Radu Evropy, EU, investory v oblasti rostlinné genomiky a biotechnologií, vědecké akademie evropských zemí a rostlinné biology. Nevidí jinou cestu než na základě transparentní a konzistentní legislativy soustředit know-how evropských vědeckých pracovišť a vytvářet s využitím moderních technologií systém na uplatnění komerčně využitelných plodin se zlepšenou potravinářskou kvalitou, vyšší rezistencí vůči škůdcům a biotickým a abiotickým stresům poskytujícím vyšší výnosy. „Přitom jasnou prioritu má význam rostlin při udržování ekologické rovnováhy, stabilizace klimatu a krajinotvorby,“ dodává Dirk Inzé.

Nejsem čaroděj

Dirk Inzé se nepovažuje za žádného čaroděje v oblasti GMO ani za kazatele, který rázem přesvědčí odpůrce z řad ekologických organizací. Má renomé vědce, jenž postupuje vpřed se stejnou zarputilostí jako jeho předchůdci, kteří se snažili přesvědčit autority 15., 16. a dokonce i 17. století o tom, že Země je kulatá.
„Naše organizace mají dlouhodobé vize rozdělené do dvou etap – do roku 2015 a 2025 –, které jsou podporovány vědeckými pracovišti, podnikateli v oblasti biotechnologií, farmaceutického a spotřebitelského průmyslu (mj. Bayer, BASF atd. – pozn. red.), zemědělské výroby. Využití transgenoze a zavádění GMO rostlin jsou nevyhnutelné. Pro život na Zemi mají rostliny klíčový význam při výrobě potravin a krmiv, druhotných produktů, jakými jsou dřevo, bavlna, další přírodní vlákna, tuky, škrob, dále léčiv, kyslíku, jsou zdrojem biodiverzity a rekreace. Například 25 % léčiv pochází z rostlin. Těžba fosilních paliv jednou skončí vyčerpáním zdrojů. Lidí přibývá a není možné zvyšovat výnosy dražšími vstupy a zatěžováním životního prostředí používáním průmyslových hnojiv, pesticidů a zvyšováním míry agrotechnických zásahů, zejména chemických. Na výživě lidstva se podílí v totální míře jen padesát plodin. „Musíme řešit hlavní zemědělské problémy světa,“ argumentuje profesor z Gentu.

Investujte do rostlin

Myšlenky, jimiž argumentuje ústy Dirka Inzého CropDesign, Plants for the Future a EPSO, působí v Americe a v Asii jako zaostalé a praxí překonané „skautské teze“, v Evropě však zní jako hlasy volající po legalizaci drog. Evropský program podpořený komisařem EU pro výzkum Pierre Busquinem má šest doporučení:

  1. Zemědělství v souladu s životním prostředím – vysoké výnosy bez dopadu na prostředí, udržitelnost setrvalého rozvoje, udržení biodiverzity;
  2. Soulad mezi potravinami a lidským zdravím – prevence vůči nemocem zdravějšími potravinami bez negativních vlivů pesticidů, nasycených mastných kyselin, alergenů, zvýraznit podíl vitaminů;
  3. Budovat svět na principu setrvalého rozvoje a pěstovat rostliny jako zdroje nových chemikálií, léčiv, energie a biopaliv, bioplastů;
  4. V oblasti klimatických změn a dopadů na zemědělství a ekosystémy volit výběr stability výnosů, neboť biotechnologie umožňují jejich výrazné zvýšení, sledovat biodiverzitu a dopad na klimatické změny (lze vyvinout rostliny schopné přizpůsobit se extrémním klimatickým situacím – například suchu), udržovat biodiverzitu;
  5. Filozofie „nových sklizní“ – pochopit procesy zkulturnění a domestifikace nových rostlin a generovat nové sklizně jako hlavní zdroj evropské budoucnosti;
  6. Pomáhat rozvojovým zemím předáváním know-how a řešením hlavních zemědělských problémů.

Dirk Inzé není snílkem, který si myslí, že se v laboratořích vybuduje nový rostlinný svět. „Kdysi se v Íránu náhodou zkřížily dvě trávy a vznikla nová s úplně jinými vlastnostmi. Naším nástrojem je detailní genomické studium významných hospodářských plodin a dřevin a jeho využití při šlechtění a vývoji nových odrůd s vlastnostmi, které pomohou vytvořit lepší svět. Nic víc. Já říkám, že když se bude investovat do výzkumu rostlin, tak se investuje do budoucnosti,“ dodává prof. Dirk Inzé.

Leave a Reply