Davidovits přepsal dějiny Židů

26 Kvě

Jméno francouzského učence Josepha Davidovitse zmiňoval Svět vědy v posledních měsících několikrát. Sedmdesátiletý chemik je proslulý především svým objevem geopolymerů (syntetických kamenů) a svou teorií o technologii staveb egyptských pyramid, jíž zbořil řadu tradičních závěrů k velké nelibosti mnoha historiků a archeologů. Nyní ivšak překvapil vědecký svět objevem ze zcela jiné oblasti. Změnil dějiny Židů, Egypta a křesťanství vůbec. Přinesl nový pohled na prameny, z nichž vznikla bible. Svůj výzkum veřejně prezentoval 6. března během přednášky na prestižní půdě francouzského senátu v Lucemburském paláci v Paříži.

Joseph Davidovits je přes svůj věk považován za poněkud výstředního vědce, který nade vše klade svou svobodu bádání. Ačkoli se sám považuje za chemika, je špičkovým odborníkem v řadě jiných vědeckých oborů. Především v dalších přírodních a technických vědách, v archeologii, historii středomořských civilizací, starověké literatuře, ve výzkumu životního prostředí. Ovládá kromě angličtiny, němčiny a i starou řečtinu a hebrejštinu, umí na špičkové úrovni číst egyptské hieroglyfy. Francouzský prezident Jacques Chirac mu udělil titul Rytíře národního řádu za zásluhy.

Bible měla pravdu

V přednáškovém sále senátu Francouzské republiky prezentoval Joseph Davidovits 6. března před odborníky a autoritami Asociace Židů egyptského původu (AJOE) své poznatky, na jejichž základě vloni publikoval první díl knihy Bible měla pravdu, a nyní napsal díl druhý, který vyšel 2. března. „Nejsou to knihy o náboženství, ale o historii a důkazech, které přináší archeologie. Přednášet o bibli z vědeckého pohledu doposud není častým způsobem interpretace nejznámějších svatých textů. Například díla izraelského archeologa Israele Finkelsteina byla do jisté míry hodnotná, protože si kladla správné otázky, ale bohužel ne vždy přinesla správné odpovědi. Podporovala tak názory minimalistů – těch, pro které vše, co je v bibli, je jen čistý výmysl. Já říkám opak. Bible má pravdu,“ říká Joseph Davidovits. Malý a stále velmi čilý francouzský génius totiž strávil hodně času v depozitáři Francouzského institutu východní archeologie (IFAO) v Káhiře a zkoumal fresku, kterou v roce 1935 vynesli dva francouzští egyptologové Alexandre Varille a Clement Robichon z trosek smutečního chrámu Amenophise, syna Hapouova, v Karnaku v Egyptě. Její stáří se odhadovalo na 3100 až 3400 let. Díky své brilantní znalosti hieroglyfů a starých jazyků se nemusel spoléhat na předchozí překlady, ale četl si text velmi pozorně sám. A přesvědčivě pak prokázal, že tento text je přesně opsán do bible. „Tento text dokazuje souvislost mezi historickými skutečnostmi a biblí. Události popsané na fresce před více než 3000 lety se skutečně staly, ač to vědci dosud popírali. S tímto tvrzením se shodují archeologické stopy. Varille a Robichon nedocenili význam svého nálezu, i když jde o jeden z největších objevů 20. století,“ prohlásil Joseph Davidovits, který se opírá o velmi detailní porovnávání biblických textů (Genesis 41), díla praotce Židů patriarchy Josefa a textů na fresce, pocházejících od velkého egyptského učence a písaře Amenophise.

Údiv

Davidovits vyjádřil především údiv nad tím, proč byla freska tak dlouho archeology opomíjena. „Je pro mě záhadou, že zmínky o tomto sedmdesát let starém nálezu nejsou v žádném z děl publikovaných v posledních padesáti letech renomovanými egyptology. Až já jsem později objevil, že se jedná o nejstarší dokument opsaný v bibli. Opakuji: ti, co psali bibli, opisovali z této desky slovo od slova. Tato freska by měla brzy zaujmout významné místo ve velkém národním muzeu a ne ležet v archivu v Káhiře,“ zabouřil si francouzský vědec.

Amenophis a Josef

Podařilo prokázat několik důležitých poznatků, které mění dějiny Židů, Egypta a křesťanství. Davidovits totiž dokázal už v prvním díle knihy Bible měla pravdu identifikovat, že první Žid, praotec a patriarcha Josef, byl Amenophis, syn Hapoua, nejvýznačnější egyptský vědec a písař. Tím také dokázal, že Židé byli původem Egypťané a nikoli cizí pastevci žijící v otroctví. Text na fresce také popisuje shodně s biblí, jak faraon Amenhotep III. poctil svého nejbližšího spolupracovníka Amenophise (biblického Josefa) u příležitosti 30. výročí své vlády řízením celého Egypta. Jmenuje ho do funkce, již bychom dnes mohli označit za kancléřskou. V Genezi však bylo 30. výročí zaměněno za Josefův věk (30 let). Josef byl tím, kdo inspiroval dalšího faraona Achnatona k tomu, aby vyznával jen jediného boha. Achnaton byl prvním monoteistických vládcem Egypta.

Exodus

Druhý díl knihy se hodně zabývá počiny Mojžíše a poprvé odhaluje skutečné příčiny exodu Židů. „Bez rozsáhlého pojednávání o náboženství zde odhaluji široké veřejnosti všechny archeologické stopy. Mojžíš žil za vlády dvacáté dynastie (1150 let před Kristem). Byl velkým intendantem řádu smutečního chrámu Amenophise (Patriarchy Josefa). Vysvětluji setkání mezi Mojžíšem a Hebrejci během slavných stávek hebrejských řemeslníků odmítajících pracovat v podmínkách stanovených faraonem.“ První známá stávka židovských řemeslníků je známa z roku 1157 před Kristem. Následky jsou dobře známy. Perzekuce bratrstva řádu Amenophise a hebrejských řemeslníků vyústily v exodus na začátku XXI. dynastie, okolo let 1080-1060 před Kristem, nebo 200 let po Ramsesovi II. Toto nové datování odpovídá archeologickým údajům a pozůstatkům nalezeným v Egyptě, Izraeli a Palestině. „Egyptské texty podávající zprávu o těchto důležitých událostech historie existují, otázkou je, proč byly tak dlouho opomíjeny odborníky z řad egyptologů,“ dodává Davidovits.

Geopolymerová revoluce

Joseph Davidovits má řadu exkursů do dějin a archeologie, k nimž ho přivedly výzkumy v oboru chemie polymerů (technologii geopolymerů objevil v roce 1974) a jejich aplikací, jimž zůstává stále věrný. Jeho věhlas způsobil, že v roce 1983 odešel do USA, kde pokračoval ve výzkumu a stal se vědeckým konzultantem největších betonářských společností. Až do roku 1999 učil na prestižních univerzitách za Atlantským oceánem, v Číně a v Austrálii, přičemž vedl mnoho mezinárodních projektů v oblasti geopolymerů a skladování radioaktivního odpadu. V roce 1990, během války v Perském zálivu, umožnily jeho objevy Američanům mimo jiné i přistávání a startování letadel z drah uprostřed pouště, vytvořených pouhých šest hodin předtím. Prezentoval řadu vědeckých prací týkajících se keramiky, starověkého cementu a římského betonu. Jako člen Mezinárodní egyptologické asociace přednášel na řadě egyptologických konferencí (Grenoble, Francie 1979, Toronto, Kanada 1982, Káhira, Egypt 1988, Grenoble, Francie 2004) o keramice, modrých fajáns, cementu a analýzách pyramidového kamene. „Nebýt geopolymerů ve stavebních materiálech a hmotách Egypťanů, Řeků, Římanů či Syřanů, tak by jejich stavby nemohly dodnes stát. Čas by zničil všechny tehdejší stavby, i kdyby byly postaveny ze současných nejkvalitnějších konvenčních betonů. Syntetické horniny, nebo chcete-li kameny, mají podle mého názoru obrovský potenciál do budoucna. Mají vynikající vlastnosti jako stavební a izolační materiál.“

Pyramidy

Joseph Davidovits byl dosud znám u široké veřejnosti svými kontroverzními teoriemi o stavbě egyptských pyramid. Rozčílil jimi mnoho vědců a dokonce i egyptské úřady spravující památky. Vyvracel teze, podle nichž měli Egypťané a tisíce otroků při stavbách pyramid potit krev, přičemž dokazoval, že tyto pyramidy byly stavěny z kamenného aglomerátu. Poprvé svou teorii, prokazovanou experimenty, prezentoval v roce 1988. Vydal o nich tři velmi populární knihy, které obletěly svět: Pyramidy: Záhada vyřešena (1988), Postavili pyramidy (2002) a Nové dějiny egyptských pyramid (2004). „Technologie Egypťanů musela být dokonalá. Pyramidy odolávají času. Při objevování nových poznatků týkajících se kamenného aglomerátu jsem zjistil, že naši předkové tuto metodu již dávno používali. Nikdo ji však neznal. Časem se na ni nějak zapomnělo. Psalo se o ní, ale texty neuměl nikdo přečíst. Až když jsme se s kolegy naučili číst hieroglyfy sami a přelouskali jsme mnoho tabulek, tak jsme našli čtyři, na nichž byla přesně popsána,“ říká Davidovits, který si rozčilování svých odpůrců docela užívá. Teď tedy rozčílil i řadu historiků.

Hurá na konference

Josepha Davidovitse nyní čeká nabitý program. Jednak má řadu českých studentů, jimž se musí věnovat, pokud jde o geopolymery, a čeká ho řada mezinárodních konferencí týkajících se jeho výzkumů zveřejněných v knize Bible měla pravdu.

Leave a Reply