Dánské sperma je světovým hitem

12 Led

Dánská spermobanka Cryos je v citlivé oblasti umělého oplodnění a problémů manželských párů, které spolu nemohou mít děti přirozeným způsobem, něco jako Microsoft a Bill Gates ve světě počítačového software.

Samotné Dánsko má 5,3 milionu obyvatel a dnes je velmocí ve vývozu kvalitního spermatu. Tři centra Cryosu v Dánsku navštíví každý rok tisíce mužů. Většinou jsou to studenti a za každou dávku spermatu vyplatí Cryos dárci 40,50 dolarů. Kolem jednoho tisíce umělých těhotenství ročně pochází právě z Cryosu, který exportuje své „zdroje“ do 40 zemí světa. Jde o velmi perfektně vedený byznys. Dánská spermobanka má svou pobočku v New Yorku na Broadwayi, ta má pochopitelně i svou webbovou stránku a americké bezdětné páry si mohou momentálně vybírat mezi 250 úspěšnými dárci. Pod „pracovními“ jmény např. Torben, Olaf, Fredrik, Birk a podobně je přesně uvedeno, jaké má dárce fyzické parametry, barvu očí a vlasů, vzdělání, inteligenci a další profesionální detaily.

Proč zrovna Dánové?

Proč je Cryos tak úspěšný? „V Dánsku je velmi příznivá legislativa, která zcela chrání osobní data dárců. Mohou zůstat v naprosté anonymitě. To je jeden důležitý faktor. Tím druhým je naše technologie, lze-li to tak říci. Disponujeme týmem špičkových odborníků a nejlepším vybavením. Z našeho spermatu otěhotní třicet procent žen už na první pokus, zatímco jiná podobná centra se dostanou tak na deset procent. Kromě toho se snažíme léčit mužskou neplodnost aplikací různých špičkových metod,“ tvrdí dr. Schou senior, zakladatel a ředitel spermobanky, jejíž centrála sídlí blízko Aarhusu. Na světě je deset až patnáct procent manželství nedobrovolně bezdětných (z toho třetinu způsobují problémy mužů). Jedině Dánsko však zcela odstranilo různá tabu, například na rozdíl od Norska, kde podle zákona soukromé kliniky tohoto typu nemohou existovat a anonymita dárce je prakticky vyloučena. Severské země jsou obvykle v oblasti medicíny velmi liberální a sperma Skandinávců je celosvětově velmi žádané. Jenže kromě Dánska se situace spíš komplikuje. Například legislativa Finska dává právo každému dítěti, aby mělo přístup k informacím o dárci spermatu.

Anonymita je klíčem

Ve Švédsku byla anonymita dárců narušena už v roce 1985 zákonem, který velmi komplikuje pozici biologické matky, pokud ji opustí manžel a prohlásí, že nemá žádný vztah k dítěti narozeném po umělém oplodnění. Pak přechází určitá zodpovědnost na dárce spermatu, což jim může dost komplikovat život. Takže švédští dárci „vymřeli“ skoro naráz. Od té doby hledá více než 500 švédských manželských párů ročně pomoc v Dánsku. Jedině Island s půl milionem obyvatel hodlá dárcovství spermatu právně liberalizovat podle dánského vzoru. Podle průzkumu Cryosu by však dvanáct procent dánských dárců pokračovalo v dárcovství, i kdyby byla jejich anonymita odhalena. Asi osm procent by souhlasilo, aby je jeden z jejich biologických potomků kontaktoval. „Ve světě je celkem normální, že část populace nezná jednoho ze svých biologických rodičů. Nač tedy klást nějaké překážky,“ říká dr. Schou. Banky Cryos hodlá své aktivity ještě dalece rozšířit. Za pár letnebude problém požádat o sperma Asiata, Afričana nebo Inda, pokud to nenarazí na legislativní problémy v Dánsku nebo v zemích dárců.

Leave a Reply