Člověk už umí přibrzdit Alzheimera

23 Lis

Seniorská populace, jejímž obtížným průvodcem bývá často tzv. Alzheimerova choroba (způsobuje odumírání mozkových buněk), má reálnou naději na klidnější a zdravější stáří. Po roce se projevily výsledky experimentální genové terapie, do níž se pustili po dlouhé přípravě Američané – Mark H. Tuszynski, neurolog z Kalifornské univerzity v San Diegu a vynikající neurochirurg Hoi Song U.

Před rokem Hoi Song U a Tuszynski voperovali v Lékařském centru UCSD v Thorntonu osmi pacientům-dobrovolníkům ve věku 59 až 78 let, trpícím Alzheimerovou chorobou do mozku buňky z jejich pokožky. Tyto buňky byly geneticky upraveny, aby intenzivně produkovaly NGF (nervový růstový faktor). Po roce léčby a testů Tuszynski prezentoval 28. dubna výsledky na konferenci Americké neurologické akademie v San Francisku. „Útok“ kožních buněk s NGF výrazně snížil úbytek neuronů zhruba o 50 %. Vyšel předpoklad, že vlastní kožní buňky nevyvolají odmítavou imunitní reakci a jejich množení se „nezvrhne“ v nádorové bujení. Genetická úprava není považována za příliš obtížnou.

Desetinásobný efekt

Dosud podávané léky proti Alzheimerově chorobě dokázaly zpomalit postup demence jen o 5 %. V USA touto nemocí trpí čtyři miliony lidí a podle propočtů by se měl tento počet do roku 2050 ztrojnásobit. Uskutečnění experimentálního chirurgického postupu na lidech předcházela řada let pokusů na krysách a opicích. Geneticky upravené buňky byly vpraveny do husté mozkové tkáně injekčně malým otvorem v lebce a zákrok byl vysoce náročný na přesnost, „manévrovací prostor“ byl jeden až dva milimetry (jednalo se o část mozku, která je nazývána basalis Meynert). Původně měli pacienti spolupracovat a jehla měla pronikat do mozku při vědomí. Nedokázali však zůstat v klidu, i když měli hlavy „zašroubované“ ve speciálně zkonstruovaném rámu. Dva pacienti utrpěli při vědomí krvácení do mozku, dalších šest už proto bylo operováno při anestezii. Jeden z nich byl v krátké době fit, druhý zemřel na infarkt pět týdnů po zákroku.

Terapie je bezpečná

„Zjistili jsme tři věci: můžeme dělat tuto proceduru bezpečně s plnou anestezií, dokážeme NGF do mozku dopravit bezpečně, genová terapie je bezpečná. Navzdory smrti jednoho pacienta je to velký úspěch. Nezemřel na následky této terapie. Ale při pitvě jsme zjistili, že i za pouhých pět týdnů se jeho mozkové buňky množily. U všech pacientů se zvýšil metabolismus mozku a celulární aktivita, tkáň se více prokrvila, funkce paměti a učení se zlepšily. Účinek naší léčby je prokázaný a pacientům to dalo větší kvalitu života,“ řekl Tuszynski. Nyní je připravena druhá fáze, k níž se přihlásilo 45 pacientů, centrum nové terapie bude přeneseno do Chicaga. Tuszynski považuje za hlavní úkol nalézt efektivnější metodu. Obává se, že buňky z pokožky nejsou schopny produkovat NGF delší dobu a příznivý efekt se zpomalí nebo odezní. „Tuszynského tým odvedl výbornou práci nejprve při testování na zvířatech. Schopnost zbrzdit degeneraci buněk je zřejmá a lidem lze kvalitu života prodlužovat nikoli po měsících, ale po letech,“ soudí Howard Federoff z univerzity v Rochesteru, rovněž specialista na genovou terapii Alzheimerovy choroby. „Je to jen začátek, čeká nás ještě dlouhá cesta,“ říká opatrněji Dave Holtzman z Washingtonovy univerzity v St. Louis. Tuszynského metoda je založena na objevech dvojice vědců – amerického neurologa Stanleye Cohena z Vanderbeltovy univerzity v Nashville a italské neuroložky Rity Levi-Montalcini, kteří spolu spolupracovali už od roku 1953. Nervový růstový faktor NGF objevili už v 50. letech, v 70. letech odhalili existenci epidermálního (kožního) růstového faktoru EGF. Společně obdrželi za svou práci Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii v roce 1986.

Leave a Reply