České ruce rozeznívají mramor

8 Srp

Marná sláva, vždycky to bude platit. Zlaté české ručičky… Sochař Jan Řeřicha (31) v roce 2004 velmi zaujal tím, že vyrobil z mramoru, kamenicky označovaného Verde Guatemala (český geologický název je hadec nebo serpentinit), pozoruhodně rezonující housle. Nyní vyrábí mistrovský nástroj pro virtuosa Petra Svěceného. Vloni z téhož materiálu udělal první membránu do výškového reproduktoru a s elektrotechnikem Miroslavem Ledvinkou zkonstruovali funkční prototyp »reprobedny«. Letos v březnu Jan Řeřicha předvedl další kousek. Vyrobil z hadce kytaru, která sklidila velký úspěch na světové výstavě ve Frankfurtu s názvem Muzikmesse (29. 3. – 1. 4. 2006).

Jedná se o zcela revoluční technologii »Made in Czech« ve výrobě akustických hudebních nástrojů. Hadec je metamorfovaný mramor, o němž se ještě nedávno soudilo, že nerezonuje. V určité tloušťce, je-li opracován zcela přesně určitou technologií, však rezonuje naprosto neuvěřitelně. Podle geologů vznikl před 260 miliony let. Ve stavebnictví je používán zejména jako ušlechtilý obkladový materiál už od dob starého Říma.

Rezostone

Vyrobit z hadce kytaru byl společný nápad Jana Řeřichy a odborníků z české pobočky světoznámé firmy Amistar, která má vysoké renomé v oboru konstrukce, designu a výroby tradičních countryových kytar s hliníkovými rezonátory. Na nástrojích této značky muzicíruje řada světových hvězd country-music první velikosti. Například Ken Emerson z Havaje, Woody Mann z New Yorku, Angličané Papa George, Michael Messer, mezi plejádou evropských zpěváků a písničkářů nacházíme i dodnes zvučné slovenské jméno Peter Nagy. Tyto rezofonické kytary jsou považovány za přímého předka elektrofonických nástrojů. Český um nyní obohatil světovou produkci o kytary typu »rezostone« (složenina z anglických slov rezonující kámen). „Nápad vznikl asi před rokem a půl. Jsem sice tak trochu muzikant, ale umím spíš na některé dechové nástroje, na kytaru toho moc nezahraju. Všichni jsme věřili vlastnostem hadce a já jsem samozřejmě musel věřit sám sobě, že to dokážu. Nastudoval jsem nejprve stavbu klasického nástroje, abych byl schopen vyrobit korpus z několika dílů mramoru. Jedná se vlastně o kombinaci přírodního kamene s mechanikou a komponenty klasických rezofonických kytar,“ říká Jan Řeřicha.

Za dva týdny

Mladý český sochař dělal rezostonickou kytaru podle originálu Amistar a musel pracovat pochopitelně ručně naprosto přesně, aby se vlastnosti korpusu z nového materiálu nechaly spojit s poměrně složitou klasickou rezonátorovou technologií. „Vyrobil jsem vodorovné desky a luby korpusu z několika dílů, které jsou spojeny speciálními pryskyřicemi. Hadec jsem opracovával diamantovými kotouči, tloušťka materiálu se pohybuje většinou mezi čtyřmi až pěti milimetry. Chce to samozřejmě velkou zkušenost při práci s tímto materiálem. Když jsem z něj dělal membránu reproduktoru, musel jsem jít až na tloušťku 0,5 mm. Takže v případě kytary to nebylo až tak náročné, šlo spíše o přesnost výroby jednotlivých dílů. Dobře jsem se na to připravil, takže na samotné kytaře jsem pracoval vlastně jen dva týdny,“ prozrazuje Řeřicha.

Velký úspěch

Ve Frankfurtu vzbudila kytara mimořádnou pozornost a přišla si na ni zahrát řada velkých osobností. Výsledkem bylo, že Amistar dostala přímo na výstavě nabídky na výrobu čtyř nástrojů (dvě z Německa a dvě z Japonska). Kytara má totiž fenomenální zvukové parametry, velice silný a barvitý zvuk, její hlavní předností je fantasticky dlouhý dozvuk. Oproti klasickému rezofonickému nástroji typu Dobro od Amistaru je o dva kilogramy těžší. „Jsme teprve na začátku, je to tak trochu revoluční cesta, čeká nás ještě spousta experimentů. Teď pracuji i na tom, abych z hadce vyrobil i španělskou kytaru,“ dodal Jan Řeřicha. Uvažuje se také o modifikacích rezostonické countryové kytary vyrobené částečně z mramoru, která by byla cenově bližší co nejširší základně kytaristů. Ručně vyrobený nástroj na zakázku je přece jen poněkud drahý.

Slovenské kořeny

Při této příležitosti nelze nepoukázat na to, jak si už po dlouhá desetiletí po celém světě podávají ruce české a slovenské objevy a inovace. Firmu Amistar totiž založil všestranně nadaný americký vědec a konstruktér John Edward Dopyera, jehož rodina emigrovala v roce 1908 ze Slovenska do Los Angeles. Český »mramorový« přínos jeho slavné značce mu udělal velkou radost. ;Dopyera je původním povoláním psycholog a působil na univerzitě v Syrakusách (už je v penzi). Je známý svým výzkumem v oboru sociální psychologie a je autorem řady tréninkových programů. Vynikl však také jako výtvarník, designér a konstruktér budov v Pensylvánii. Rezonance coby dílčí »disciplína« fyziky byla původně jen jeho koníčkem. Ten ovšem vedl k tomu, že se stal konstruktérem řady rezofonických nástrojů a jedním z lídrů amerických »rezonátorů«, kteří se věnují vývoji nástrojů a také pořádání různých akustických hudebních festivalů. Každoročně mají celoamerický sjezd, který je hlavně festivalem, i když jeho součástí jsou různé semináře. Dopyera sám zkonstruoval několik kytar a se svými sourozenci (má pět sester a pět bratrů) založil firmu Amistar. Vyrábí v několika pobočkách v USA a v Evropě modely dvou řad – Dobro a National. Označení Dobro znamená Dopyerovi bratři – DO(pyera)BRO(thers). Pořádá na Slovensku v Trnavě DOBRO festival a každoročně se uděluje Dopyerova výroční cena. John E. Dopyera na své kořeny nezapomněl. Pobočku v Praze zřídil už v roce 1992.

Leave a Reply