Banka pro život

12 Dub

Kapka krvePrvní transplantace pupečníkové krve (PK) na světě byla provedena v roce 1988 v Paříži, kde byla úspěšně transplantována dětská pacientka buňkami od sourozence. Od té doby přibylo mnoho transplantací tohoto typu převážně u dětí a to jak příbuzenských, tj. mezi sourozenci, tak i nepříbuzenských – od dobrovolných dárců. Právě pro nepříbuzenské transplantace se začaly na celém světě budovat banky PK, ve kterých se v případě potřeby hledá vhodný štěp pro transplantaci.

Nejrozsáhlejší banka pupečníkové krve (dále už jen PK) na světě je v New Yorku, kde je shromážděno již přes šestnáct tisíc štěpů. Ve světové databázi Bone Marrow Donors Worldwide se štěpy PK uvádějí již několik let a jsou předmětem stoupajícího zájmu transplantačních center.

Z potřeby vyměňovat si vzájemně informace vznikl projekt Evropské unie EUROCORD. Představitelé bank pupečníkové krve si tak mohou vyměňovat informace získané reálnou zkušeností a setkávat se na konferencích nejen mezi sebou, ale také s odborníky v oblasti transplantací krvetvorné tkáně. Veškeré postupy jsou standardizovány tak, aby kvalita štěpů byla co nejvyšší z jakékoli banky pupečníkové krve. Vedle projektu EUROCORD, zaměřeného především na transplantace PK, vznikl projekt NETCORD, který se zabývá téměř výhradně standardizací postupů při zpracování a skladování pupečníkové krve a provozuje celosvětovou databázi pupečníkových štěpů dostupnou na internetu.

Rok 1 – 1994

Úzká spolupráce Ústavu hematologie a krevní transfuze a 2. dětské kliniky FN Motol v Praze s 2. gynekologicko-porodnickou klinikou 1. LF UK Praha umožnila od prosince 1993 získávat zkušenosti s odběrem pupečníkové krve. Od jara 1994 bylo zahájeno cílené sledování rodiny pacienta s těžkým vrozeným syndromem imunitní nedostatečnosti. V srpnu 1994 byla při porodu zdravého sourozence odebrána PK, vyšetřena a kryokonzervována. Pacient prodělal v průběhu podzimu náročnou přípravu a transplantován byl počátkem listopadu 1994. Potransplantační průběh byl sice komplikovaný, avšak úspěšný. V současné době je pacient bez známek základního onemocnění. Do současnosti bylo provedeno v ČR 11 dalších transplantací PK i s použitím nepříbuzenské PK ze zahraničních registrů.

Česká banka – 1996

Banka pupečníkové krve ČR vznikla na podzim 1996. Byl zahájen systematický výběr dárkyň a odběr PK do banky nepříbuzenských štěpů. V průběhu roku 1997 byla zahájena spolupráce s pracovišti v Brně a Hradci Králové a do konce roku 2002 našel projekt celou řadu dalších spolupracujících pracovišť. Jednak jsou to porodnice, kde probíhá výběr zdravých maminek a vlastní odběry, dále jsou to různě specializované hematologické laboratoře, které zpracovávají, vyšetřují a zmrazují odebranou pupečníkovou krev, a kryobanky, které štěpy uchovávají do té doby, než se najde vhodný příjemce. Základní údaje o vybraných štěpech jsou poskytnuty Českému registru dárců kostní dřeně při HLA Centru IKEM, který informace vloží do databáze napojené na mezinárodní registr BMDW (Bone Marrow Donors Worldwide). Takto může být štěp vybrán podle přísných kritérií transplantačním pracovištěm kdekoli na světě. Koordinujícím a řídicím pracovištěm projektu Banka pupečníkové krve ČR je Oddělení zpracování krvetvorné tkáně v Ústavu hematologie a krevní transfuze. Pupečníková krev je podobně jako kostní dřeň bohatá na buňky zajišťující krvetvorbu, a proto ji lze použít k transplantaci místo kostní dřeně při léčbě maligních onemocnění krve (leukémie), stejně jako u některých jiných nemocí (vrozené poruchy imunity). Získává se po porodu dítěte z placenty a cév pupečníku a jedná se tudíž o krev, která dříve končila jako odpad. Odběr je bezpečný pro matku i pro dítě a k dárcovství se maminka může rozhodnout až přímo na porodním sále. Krev je dále vyšetřována, zmrazena a teprve po šestiměsíční kontrole novorozence a matky je předána Českému registru dárců kostní dřeně.

MUDr. Petr Kobylka, vedoucí projektu Banka pupečníkové krve ČR

Proč jste se rozhodl zahájit projekt Banky pupečníkové krve v ČR?

Bezprostředním podnětem pro úvahy namířené tímto směrem byl jedinečný zážitek. Jako účastník výroční konference Evropské skupiny pro transplantaci kostní dřeně v holandském Haagu v roce 1990 jsem vyslechl vůbec první sdělení na světě o této problematice. Byla to jedna z mých prvních zahraničních konferencí a všechno dění na tomto mezinárodním fóru jsem vnímal poněkud „zostřeně“. Po tomto sdělení následoval aplaus a velmi živá diskuse. Referát popisoval naprostý úspěch zákroku, při kterém místo dosud užívané kostní dřeně byla transplantována pupečníková krev. V té době naše pracoviště již intenzivně spolupracovalo s dětskou transplantační skupinou a připadalo mi naprosto samozřejmé, že musíme udělat vše pro to, aby i děti v naší republice měli šanci být léčeni touto metodou.

Kam by podle vás projekt měl dále směřovat?

Těch směrů je možná několik:

  1. Rozšířit odběrová centra i do krajů, kde zatím maminky nemají šanci pupečníkovou krev darovat.
  2. Udržet a zvyšovat kvalitu a standardnost všech procesů a činností při zpracování pupečníkové krve a informací o jednotlivých štěpech.
  3. Informovat veřejnost, zvláště budoucí maminky o dárcovství pupečníkové krve, domácích i světových výsledcích na tomto poli a v neposlední řadě hledat pro tento nekončící projekt partnery a podporovatele. Bez nich by Banka pupečníkové krve nemohla růst.

Doc. MUDr. Petr Sedláček,  hematoonkolog

Je pro vás pupečníková krev rovnocennou alternativou kostní dřeně?

Pupečníková krev pro nás není rovnocennou alternativou, kostní dřeň je standard, pupečníková krev je zdroj 2. volby.

Jaký přínos má pro váš obor Banka pupečníkové krve ČR?

Pokud pacient nemá shodného dárce kostní dřeně, můžeme použít pupečníkovou krev, zejména u malých dětí s nízkou hmotností. Výhoda pupečníkové krve je její imunitní nezralost, proto lze tolerovat i větší neshody v HLA antigenech než u kostní dřeně.

Ing. Libuše Kupková, Český registr dárců kostní dřeně

Jaký je zájem o pupečníkovou krev?

V roce 2002 bylo třicet osm speciálních žádostí o vyhledání PK. Od založení banky bylo celkem sedm set šedesát tři žádostí o vyhledání včetně PK.

Jaký je poměr pupečníkové krve a kostní dřeně v Mezinárodním registru dárců?

V současné době je v BMDW 8 453 085 dárců krvetvorných buněk, z toho necelých sto čtyřicet tisíc je PK. Co se týká počtu registrů, jsou následující: padesát jedna registrů (dárců z řad dobrovolníků) z třiceti sedmi zemí třiceti dvou PK registrů pupečníkové krve z dvaceti jedna zemí.

One Response to “Banka pro život”

  1. Vedle dárcovského programu je v ČR také k dispozici program autologní, jehož garanti jsou také členy projektů Netcord a Eurocord.

Leave a Reply